Na jedné ze zahrad historické zástavby v centru Vamberka je ukrytý víkendový domek s výhledem na torzo likérky. Romantická útulna, kterou architekt Martin Kožnar vybudoval na 120 let starých základech, má spaní pro dva, obývák, knihovnu i jídelnu. To vše jen v jedné místnosti. V létě se veškeré dění přesouvá na prostornou terasu, kde se dá grilovat a posedět s přáteli.
Příliš krátký byl pro Josefa Winternitze a jeho rodinu život ve smíchovské vile z 30. let minulého století. Dům, který navrhli architekti Adolf Loos a Karel Lhota, zabavili nacisti a rodinný život zhasl v koncentračním táboře. O to vzácnější je, že dnes příběh majitelů může vyprávět jejich potomek. Do konce dubna je navíc ve vile výstava, která připomíná odkaz průkopníka moderní architektury.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně bezesporu patří mezi nejkrásnější realizace slovinského architekta Jožeho Plečnika nejen u nás, ale i ve světě. Monumentální moderní stavbu z režných cihel v železobetonovém skeletu postavili na přelomu 20. a 30. let minulého století. Neobvyklý tvar chrámu byl inspirován Noemovou archou a královskou symbolikou.
Cílem bylo pozvat do bytu slunce, a to ve všech myslitelných rovinách, říkají architekti ze studia Mooza, kteří před rokem začali pracovat na přestavbě podkroví v pražských Vršovicích. Prostor s 59 metry čtverečními měl tu nevýhodu, že působil "stísněně" a přes den v něm bylo málo světla. Přesto v něm architekti viděli potenciál.
Netradiční ubytování nabízí nedaleko Prahy cestovatel Vít Musílek. S přítelkyní a kamarádem postavil v době koronavirové krize takzvaný bubble hotel, který je první svého druhu v Česku. Plastová bublina s výhledem do okolí je turistickým hitem většinou v místech, kde je teplo, moře či jedinečný výhled. Mladý pár ale věří, že si spaní pod hvězdami oblíbí i Češi.
Nečekaně levně se rodině z Moravy podařilo postavit dům v Jundrově na západě Brna. Dřevostavba z modřínových prken stojí v zahrádkářské kolonii na místě původní víkendové chatky. Na pozemek o velikosti 37 metrů čtverečních se architektům ze studia RCNKSK podařilo vměstnat dvoupatrovou chalupu pro čtyřčlennou rodinu. Náklady na její stavbu přitom vyšly jen na dva miliony korun.
Budova v americkém Pittsburghu patří mezi jedny z nejstarších ve městě. Od roku 1886 v ní byla knihovna Andrewa Carnegieho, v roce 2006 ale do věže udeřil blesk a suť poničila velkou část střechy. Život se do památky vrátil až loni, kdy se v ní otevřelo muzeum a laboratoř pro děti. Interiér ukazuje, jak se architektura mění v čase, odhaluje původní zdi a postupně přechází v moderní design.
Většina z nás si Werichovu vilu zajisté spojí s významným českým filmovým a divadelním hercem, dramatikem a filmovým scenáristou. Zajímavostí ale je, že byť dům proslavil především Jan Werich, před ním v něm bydlela řada dalších významných osobností.
Polsko má nové prvenství. Asi 40 kilometrů od Varšavy stojí od prosince nejhlubší bazén na světě. Doposud si vítěznou příčku s velikostí dvaačtyřicet metrů držely italské Benátky, dno polského Deepspotu je však ještě o tři metry hlouběji. Centrum získalo povolení otevřít i přes přísná opatření, která jsou v Polsku kvůli covidu-19.
Čínské velkoměsto Šen-čen bude mít další stavbu od jedné z nejvlivnějších žen světa, Zahy Hadid. Přestože architektka v roce 2016 nečekaně zemřela, její filozofie žije dál díky stejnojmennému studiu, které vede spoluzakladatel Patrik Schumacher. Nová organická stavba pro muzeum vědy a techniky vypadá jako zvrásněná hmota s mnoha balkony a bude perlou nové čtvrti zvané Guangming Science City.
V Jizerských horách nově stojí prototyp minidomu, který na dvanácti metrech čtverečních nabízí vše, co člověk potřebuje k víkendovému odpočinku. Ve spolupráci s producentem Lukášem Otevřelem ho navrhli architekti z ateliéru DDAANN a Čechům tak vydláždili cestu ke skromnému bydlení v divočině. Takzvaný Tiny House Done stojí přibližně půl milionu korun a člověk si ho smontuje téměř sám.
Na prohlídku do zchátralých interiérů pražských vil, paláců i industriálních budov zve nová kniha od makléře Radomíra Kočího, který je spoluzakladatelem on-line databáze Prázdné domy. Každá kapitola stejnojmenné knihy popisuje historii památky a vysvětluje příčiny, které brání jejímu dalšímu využití. V celém Česku jsou desetitisíce neobydlených domů, v hlavním městě několik set.
Měšťanský dům stojí v Příboře pravděpodobně od roku 1570. Před pár lety svou atmosférou a historií uchvátil Rudolfa Korčáka, který se ho společně se dvěma syny rozhodl odkoupit. Dům v památkové rezervaci byl v havarijním stavu, přesto se při rekonstrukci podařilo zachovat řadu historicky cenných artefaktů, jako jsou původní trámy, barokní výmalba i renesanční dlažba.
Českou cenu za architekturu 2020 získalo sídlo sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. Porota na něm ocenila spojení tradičních hodnot s estetikou a potřebami 21. století: "Bravurnost přístupu k zadanému problému a lehkost, s jakou finální výstup působí v tak složitém architektonickém prostředí, dovedly porotu ke konečnému verdiktu...“ Za návrhem stavby stojí duo Jiří Opočenský a Štěpán Valouch.
Koupě starého statku s mlýnicí a pozemkem zarostlým travou do takové výšky, že přes ni nebylo vidět na druhý konec, bylo asi nejspontánnější rozhodnutí, které kdy Petr Burian udělal. Brněnského rodáka místo okouzlilo natolik, že se před jeho koupí ani neobtěžoval poradit se s manželkou. Dnes společnými silami pracují na obnově mlýna, jehož historie sahá nejméně do 17. století.
Hotel Mosaic House u Karlova náměstí v Praze, který jako první v Česku získal titul "zelený", otevřel na jaře po několikaměsíční rekonstrukci. Průměrné ubytování se během první vlny pandemie proměnilo ve čtyřhvězdičkové pokoje s domácí atmosférou, originálním designem a zelenými terasami. Zdálo se, že hotel otevřel právě včas. Netrvalo ale dlouho a přišla druhá vlna pandemie.
Opravy chaloupky Maxe Švabinského v Kozlově u České Třebové skončí přibližně v polovině prosince. Roubenka, kde malíř pobýval a tvořil na přelomu 19. a 20. století, byla kvůli nutné rekonstrukci letos zavřená, řekl architekt Vojtěch Kmošek, který opravy vede a zabývá se lidovými stavbami.
Na začátku 20. let 20. století dostal slovinský architekt Jože Plečnik zajímavý úkol, a to vytvořit noblesní přijímací salon pro státní návštěvy. Sloupový sál nebo také Plečnikova sloupová síň se nachází v západním křídle Pražského hradu a můžeme bez nadsázky říct, že se jedná o jeden z nejskvostnějších prostorů v rámci celého hradu.
Na pobřeží australského města Port Douglas vznikne do několika let biobanka na záchranu mořských korálů. Futuristická budova, ve které budou pracovat biologové z celého světa, bude shromažďovat různé typy rozmanitého ekosystému, zkoumat je a uchovávat pro další generace. Součástí moderní Noemovy archy bude i akvárium pro návštěvníky.
Byla to ruina ohlodaná až na kost, říkají Jan a Barbora Horovi, kteří společně s Jane Veisserem pracovali na přestavbě bývalé usedlosti v Pardubickém kraji. Dům, který někdejší zemědělské družstvo přestavělo na sýpku, měl "vyrabované vnitřnosti" i jiné měřítko. Z původní stavby tak zbyla jen cihelná obálka. Architekti se ji zvenčí rozhodli zachovat, uvnitř je ale dům k nepoznání.
