Americký herec Alec Baldwin v pátek podal žalobu na zbrojířku a další tři členy štábu v souvislosti se smrtí kameramanky Halyny Hutchinsové. Tu Baldwin zastřelil loni v říjnu při natáčení westernu Rust v Novém Mexiku. Podle agentury AP herec uvedl, že chce očistit své jméno.

V žalobě podané u vrchního soudu v Los Angeles herec viní některé členy štábu z nedbalosti. Reaguje přitom na předchozí žalobu, kterou na Baldwina a další kolegy podala jiná členka štábu. V Baldwinově žalobě jsou jmenováni zbrojířka Hannah Gutierrez-Reedová, asistent režie Dave Halls, dodavatel rekvizit Seth Kenney a rekvizitářka Sarah Zachryová.

Všichni čtyři byli spolu s Baldwinem jmenováni v žalobě, kterou dříve podala skriptka Mamie Mitchellová. Ta podle AP stála při incidentu za Hutchinsovou.

Baldwinova křížová žaloba tvrdí, že došlo k nedbalosti, a požaduje náhradu škody. Žaloba, z níž cituje agentura Reuters, uvádí, že tragédie se stala, protože zbraň byla nabita ostrými náboji, což zbrojířka nezkontrolovala, asistent režie řekl, že zbraň je bezpečná a podal ji Baldwinovi a rekvizitářka nenahlásila, že se zbrojířka mimo plac chovala bezohledně a představovala bezpečnostní riziko pro své okolí.

Íránský uprchlík Mehrán Karímí Náserí zenřel v sobotu na letišti v Paříži, kde strávil 18 let života.  Informovala o tom agentura AP. Jeho příběh byl inspirací pro film Terminál v hlavní roli s Tomem Hanksem.

Náserí zemřel v důsledku infarktu, který utrpěl na terminálu 2F na letišti Charlese de Gaulllea. Policie i zdravotníci se mu snažili pomoci, život muže se jim ale zachránit nepodařilo, uvedl letištní pracovník, který si nepřál být jmenován.

Náserí, který se podle všeho narodil v roce 1945, žil na letišti v letech 1988 až 2006. Nejdříve kvůli absenci potřebných dokumentů nemohl vstoupit na francouzskou půdu, později na letišti zůstával již dobrovolně, uvedla francouzská média. Po opuštění letiště žil v jednom pařížském útulku, v posledních týdnech se na letiště opět vrátil.

Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, uzavřel své ruské produkční centrum nazvané PTS ZhD. Důvodem je "pauza v projektech", krok nijak nesouvisí s válkou na Ukrajině, informovala ruská agentura TASS s odvoláním na hercova producenta Arna Frilliho.

Centrum mělo podle Frilliho sloužit "k rozvoji audiovizuálních projektů, ale bez aktivní činnosti je tento systém k ničemu, protože vyžaduje výdaje i v době odstávky". Frilli dodal, že nová struktura by mohla být otevřena, až budou známy konkrétnější údaje o určitých projektech.

Francouzský herec loni oznámil, že chce natočit film o pilotech letky Normandie Niemen, což byl jediný francouzský útvar, který za druhé světové války bojoval proti Němcům ve východní Evropě. Frilli nicméně nyní sdělil, že práce na snímku se rovněž přerušují. "Jde o rusko-francouzský projekt, poté, co začala krize, se francouzská strana z projektu stáhla, stále ale doufáme, že ho budeme moct realizovat," uvedl Frilli.

Francouzský herec Gérard Depardieu patřil mezi řadu západních celebrit, které se v posledních letech zařadily mezi fanoušky ruského prezidenta. V roce 2013 přijal ruské občanství a spolu s ním získal i možnost platit podstatně nižší daně. Rusko v otevřeném dopise nazval "velkou demokracií" a na filmovém festivalu v Litvě v roce 2014, už po anexi Krymu, Ukrajinu označil za část Ruska. Ukrajina ho pak zařadila na seznam kulturních osobností, které ohrožují bezpečnost země.

Letos na konci března nicméně Depardieu invazi Ruska na Ukrajinu odsoudil a rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země označil za "nepřijatelný a šílený exces".

Vítězným snímkem letošního ročníku filmového festivalu ve východoněmecké Chotěbuzi (Cottbus) se stalo chorvatské drama Sigurno mjesto (Bezpečné místo) režiséra a scenáristy Juraje Lerotiče. Na filmové přehlídce, která skončí v neděli a která se zaměřuje na středoevropskou a východoevropskou tvorbu, uspěl i český snímek Poslední závod režiséra Tomáše Hodana, který získal cenu publika.

Sigurno mjesto popisuje zoufalé hledání správného chování poté, co se jeden z členů rodiny pokusil spáchat sebevraždu. "Za odvahu tvůrce odhalit nejen sebe sama jako autora, ale i svou duši," uvedla porota o vítězném snímku. Označila ho za film o bezpodmínečné lásce k blízkým.

O cenu za nejlepší film, kterou je soška nazvaná lužickosrbským jménem Lubina, usilovalo i české drama Slovo režisérky Beaty Parkanové. Slovo bylo v hlavní soutěžní kategorii jediným českým snímkem. Loni Lubinu získalo drama Cenzorka slovenského režiséra Petera Kerekese z česko-slovensko-ukrajinské koprodukce.