Ještě před deseti lety stáli v garáži u staré pece a snažili se přijít na to, jak upéct croissant, který by chutnal stejně jako ten z francouzské pekárny. Dnes mají Vilém Ráček a Tomáš Kadlec pod značkou William & Thomas sedm pekáren, zaměstnávají 130 lidí a jejich pečivo voní nejen Brnem, ale i Prahou .
Italské špagety s boloňskou omáčkou, tradiční česká svíčková, francouzské croissanty. Některá jídla máme tak pevně spojená s konkrétní kulturou, že o jejich původu vůbec nepochybujeme. Jenže historie gastronomie je plná záludných chytáků a nečekaných zvratů. Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jestli dokážete odhalit skutečnou kolébku světových delikates.
Dno oceánu bývá považováno za jedno z nejméně prozkoumaných míst na planetě Zemi. V hloubkách, kam neproniká sluneční světlo a tlak by tu během okamžiku rozdrtil člověka, nyní vědci objevili něco mimořádného. Tisíce kilometrů od pevniny narazili na rozsáhlé pohřebiště velryb, které ukrývá miliony let stará tajemství i životní formy, jež možná věda dosud neznala.
Představte si, že byste jedno sousto šalotky žvýkali před polknutím celkem 722krát. Zní to šíleně, přesně takovým způsobem ale konzumoval jídlo Horace Fletcher, americký samouk v oboru výživy. Muž, kterému přezdívali Velký žvýkač, věřil, že jídlo by se mělo kousat, dokud nebude v podstatě tekuté.
Byl mladý, pohledný a měl americký pas. Když Dean Reed v kožené bundě s kytarou v ruce zpíval v Moskvě nebo Praze, fanynky omdlévaly. Pro komunistické vůdce byl dokonalou trofejí: rodilý Američan, který se rozhodl žít za železnou oponu. Jenže za fasádou nositele Leninovy ceny za mír pomalu narůstal osobní rozpad. Před 40 lety, 13. června 1986, našel „Rudý Elvis“ smrt v chladných vodách jezera.
Vědci objevili obrovský poklad v podobě starověké DNA zvířat včetně dnes již vyhynulých mamutů srstnatých. Nalezli ho v exkrementech veverek, které se uchovaly v kanadském permafrostu.
Infarkt nebo mrtvice často nepřicházejí bez varování. Nová rozsáhlá studie, která sledovala více než devět milionů lidí, ukazuje, že za drtivou většinou závažných srdečně-cévních příhod stojí jen několik známých rizikových faktorů. Zároveň ale odhaluje překvapivý rozdíl mezi muži a ženami a naznačuje, že některé příčiny infarktů stále podceňujeme.
Zdi pražské kanceláře vyměnila za čistý vzduch Pošumaví, podpatky za holínky a tabulky v Excelu za hrnce. Původně korporátní manažerka Jozefína Růžičková dnes v Prachaticích vaří nejlepší marmelády na světě. Její řemeslné skleničky z manufaktury Rose Garden sbírají stovky cen a putují na pulty v Londýně i na jihočeské trhy.
Léky, které si miliony lidí spojují hlavně s rychlým hubnutím, překvapily vědce dalším možným efektem. Podle nové rozsáhlé studie mohou přípravky jako Ozempic, Wegovy, Mounjaro nebo Zepbound výrazně snižovat riziko vzniku rakoviny prsu.
Stroj se začíná chvět. Motory se zažehávají a tlak nás zatlačí hlouběji do hydraulických sedadel. Zazní odpočet ke startu. „Three, two, one, go!“ Hlas z reproduktorů téměř zaniká ve sborovém křiku ostatních pasažérů. A pak vzlétáme. Během několika vteřin budeme stovky kilometrů nad Zemí. Přidejte se k nám na cestu do vesmíru, kterou každý den absolvují stovky dětí v mobilní raketě SpaceBuzz.
Na severu Itálie se z nouzového řešení stal návrat k tradici: po uzavření mostu začal na řece Adda znovu vozit lidi trajekt, jehož princip před pěti stoletími zachytil Leonardo da Vinci. Dobrovolní převozníci tak nejen ulevují dopravě, ale také připomínají pozoruhodný kus historie.
Vesmír občas připomíná místo činu, ze kterého zmizely všechny důkazy. Astronomové nyní narazili na neobvyklou stopu u šesti zdánlivě obyčejných hvězd. Chemický prvek, který v nich vůbec neměl být, naznačuje, že mohly pohltit vlastní planety. Nový objev otevírá překvapivý pohled na to, jak bouřlivý a chaotický může být vznik planetárních soustav včetně těch, které se podobají té naší.
Hnědý banán, povadlá mrkev nebo vrásčité jablko často končí v koši dřív, než by musely. Jenže zatímco některé změny vzhledu jsou neškodné, jiné mohou signalizovat zdravotní riziko. „Ne každé staré jídlo je zkažené,“ upozorňuje nutriční specialistka Emma Beckettová. Jak poznat rozdíl mezi potravinou, kterou lze ještě zachránit, a tou, která už patří do odpadu?
Příběh keporkaka Timmyho nekončí na moři, ale v dánském zpracovatelském provozu a částečně i v muzeu. Odborníci stále zjišťují, proč samice uhynula, zatímco její mršina už putuje k dalšímu využití podle složení jednotlivých částí.
Desetiletý výzkum ukázal, že pro ochranu před infarktem, rakovinou či cukrovkou nestačí jíst zdravé potraviny jen ve velkém množství. Klíč k dlouhověkosti podle všeho znaly už naše babičky: na barevné skladbě našeho jídla totiž záleží. A dobrá zpráva je, že se do výběru dostaly i maliny a čokoláda.
Když v červnu 1945 zemřela v podhůří Jizerských hor dvaatřicetiletá Marta Pluhařová, nešlo jen o tragédii jedné rodiny. Její vražda dodnes otevírá nepříjemné otázky o tom, co se po osvobození dělo v českém pohraničí. „Lidské osudy byly mnohem složitější než národnostní nálepky, které jim později přisoudily dějiny,“ připomíná rodák z Hejnicka a amatérský historik Pavel Růžička.
Kuchyňská houbička, kterou v domácnosti používáme téměř denně, může být zdrojem mikroplastů, ukazuje nová studie. Vědce však překvapilo něco jiného: největší ekologickou zátěž při ručním mytí nádobí nepředstavuje materiál houbičky, ale spotřeba vody.
NASA znovu ocenila práci českých astronomů Martina Maška a Jakuba Kuřáka, kteří z dálky zachytili kometu R3 PanSTARRS v průběhu času. Snímek vznikal tři týdny v Chile a ukazuje, jak se kometa na cestě ze Sluneční soustavy mění a slábne. Pro dvojici jde už o třetí společný úspěch.
Švédští vědci přišli s přelomovým lékem, který by mohl představovat nový přístup k léčbě cukrovky 2. typu a obezity. První výsledky výzkumu naznačují, že by mohla fungovat, aniž by bylo nutné potlačovat chuť k jídlu nebo způsobovala nevolnosti. Bude tohle konec Ozempicu?
Čelní skla aut už dávno nebývají po letní cestě obalená hmyzem jako kdysi. Podle ekologa Michala Řeřichy nejde jen o nostalgickou vzpomínku, ale o viditelný projev úbytku hmyzu v krajině. Pomoci hmyzu přitom může téměř každý – a často úplně zadarmo. Stačí nechat část zahrady neposekanou, postavit správně navržený hmyzí domek nebo v koutě ponechat staré dřevo.
