Nakladatelství Argo přineslo na předvánoční knižní pulty dvojici reportážních knih se zcela rozdílnými tématy. Jedna je z pera britského zpravodaje Lukáše Dolanského a jmenuje se Barvy mého Londýna. Druhá, s názvem Světlem proti temnotě, se zabývá českou pomocí napadené Ukrajině a jejími autory jsou Jan Heřmánek spolu s veteránem zahraniční redakce ČT Davidem Miřejovským.
Ve věku 55 let zemřela anglická spisovatelka Sophie Kinsella, autorka řady bestsellerů, včetně Báječného světa shopaholiků. S odvoláním na její rodinu o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Spisovatelce, která publikovala pod pseudonymem a jejíž vlastní jméno bylo Madeleine Sophie Wickhamová, byla v roce 2022 diagnostikována agresivní forma rakoviny mozku.
Jako první žena v historii obdržela 10. prosince 1905 Nobelovu cenu za mír rakouská spisovatelka a pacifistka Bertha von Suttnerová, která se jako hraběnka Kinská narodila 9. června 1843 v Praze. Sama na vlastní oči poznala hrůzy války, když se s manželem za rusko-turecké války zapojila do práce v lazaretech.
Se jmény zásadních literárních děl jste se určitě setkali už ve škole a některá z nich jste později možná i dobrovolně četli. Vzpomenete si na správné znění titulů slavných českých románů 19., 20. a 21. století? Nemějte obavy, prozradíme vám část názvu, doplnit budete muset jen jedno slovo, které vyberete ze třech možností.
Anthony Hopkins ve své autobiografii detailně vykresluje život osamělého chlapce, jenž se navzdory všem pochybám stal jedním z nejvýraznějších herců generace. Kniha Vedli jsme si dobře, hochu, kterou pro nakladatelství Bourdon přeložila Alena Byrne, je sympaticky neokázalá, ale nabízí spíš laskavý katalog událostí a pocitů než komplexní portrét.
Spisovatelé se obvykle snaží vtáhnout čtenáře do děje hned prvním řádkem knihy. Někdy se jim to daří, jindy už méně. Vzpomenete si, jakými slovy začínají některá slavná česká i světová literární díla?
Jeden z předních intelektuálů 20. století, frankofonní Švýcar Denis de Rougemont vydal své zásadní dílo Láska a západ rok předtím, než nacisté vtrhli do Paříže. Kniha vzbudila senzaci a postupně byla přeložena do čtrnácti jazyků. Nyní vychází poprvé i česky.
Český spisovatel Jaroslav Rudiš získá Krkonošskou cenu za literaturu, která je německo-polským oceněním. Ve středu o tom informoval saský list Sächsische Zeitung. Cenu si Rudiš převezme v neděli v Jelení Hoře.
Čekají nás nejdelší noci v roce, čas svařeného vína a večery s knihou. Zatímco v době adventu čteme hlavně recepty, dopisy Ježíškovi a nákupní seznamy, po Štědrém dnu konečně přijdou na řadu i ty zmíněné knihy. Vánoce jich už tradičně na knihkupecké pulty přinášejí celou záplavu, a abyste se v nich neztratili, připravili jsme pro vás 15 tipů na ty, které skutečně stojí za to číst nebo darovat.
Letos v říjnu se na pultech objevila kniha s poněkud záhadným názvem Zmizení Satoshi Nakamota. Věnuje se tajemnému osudu tvůrce bitcoinu, jenž se v roce 2011 vytratil z veřejného života. Autoři Pavel Kolář, Josef Habas Urban a Ivo Krátký vytvořili nevšední mix investigativní reportáže, biografie, napínavého románu a filozofické úvahy nad významem postavy, která změnila svět moderních financí.
Kniha historika a politologa Tomáše Vilímka vychází z dopisů, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři mezi roky 1968 až 1989. Autor čerpá z mnohaletého výzkumu a klade důraz nejen na širší hospodářské, politické a sociální souvislosti analyzovaných jevů. Nabízí i poutavé příběhy - některé jsou úsměvné, jiné naopak vykreslují syrovou realitu mocenské zvůle a bezpráví.
V oddechově laděné knize Rodičovské historky (Cosmopolis) se o zábavných i dojemných rodičovských chvílích rozepsalo hned 16 autorů. Mezi nimi například Dominik Landsman, Bára Nesvadbová, Lukáš Pavlásek, Marie Doležalová, Martina Formanová, Petra Nesvačilová, Marta Dancingerová, Martina Preissová, Tomáš Kvapilík, Bára Scherf, René Nekuda, Lenka Loubalová nebo podcasterky Mlíko v hlavě.
Krátce před výročím 17. listopadu 1989 vychází v nakladatelství Argo kniha s názvem Havel: Hrátky s čertem. Jde o emotivní komiksový příběh přibližující jednu z nejvýraznějších osobností českých moderních dějin: spisovatele, dramatika a následně i prezidenta Václava Havla. Autoři knihy se zaměřili na dramatické období jeho života, rok 1977, kdy byla zveřejněna Charta 77.
Letos na podzim vyslalo nakladatelství Argo na knižní pulty tři novinky, které stojí za pozornost. Dvě z nich jsou prvotiny, ta třetí je z pera třiačtyřicetiletého Marka Technika, jehož prozaický debut Varování se už v roce 2023 ocitl v širších nominacích na Magnesii Literu. Jde o knihy K tichu, Error in calculo a Melancholie.
Nová próza publicisty Tomáše Padevěta balancuje na hraně grotesky a psychologického příběhu. Pod názvem Škraloup právě vychází v nakladatelství Cosmopolis. Po biografii Carmen: Skutečný život Hany Hegerové a románu Šest dnů je autorovým třetím knižním dílem.
Alžírsko omilostní a propustí vězněného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala, a to na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, napsala agentura AFP. Sansal byl v červenci odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země.
Štěpán Javůrek na českou literární scénu vstoupil poměrně nenápadně. Dnes je ale jedním z nejčtenějších prozaiků. Jeho knihy propojují historii a téma krajiny i obyčejných lidských osudů. Po emotivní trilogii Sudetský dům se vydal na poněkud veselejší literární pole a napsal úsměvný příběh jedné rodiny z přelomu 80. a 90. let.
Literární Bookerovou cenu v pondělí získal kanadsko-britsko-maďarský spisovatel David Szalay za svůj román Flesh (Maso), napsaly agentury. Kniha pojednává o maďarském chlapci, který se přistěhuje se svou matkou do nového města a naváže blízký vztah se starší ženou.
V desítkách českých měst se koná 27. ročník festivalu Den poezie, který od pondělí 10. do neděle 23. listopadu nabídne veřejná čtení českých i zahraničních básníků, divadelní i hudební představení, výstavy, výtvarné ateliéry, akce pro děti a další program.
V posledních dnech se ve veřejném prostoru rozvířila debata o tom, zda je vhodné, aby nová stanice metra D nesla jméno spisovatele Ivana Olbrachta, který byl členem KSČ a podporoval komunistický režim. Nesouhlas s tímto záměrem vyjádřil zejména šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna a letos v květnu se proti návrhu ozvala také radnice Prahy 4.
Autorka třikrát nominovaná na Magnesii Literu ve své nové knize Hnízda (Odeon) vypráví příběh českého Němce Hanse, který jako malý kluk přichází s rodiči do brazilského pralesa, aby tam společně našli obživu a možná i štěstí.
