Literatura

Nobelista Handke v Srbsku dostal vysoké státní vyznamenání

Rakouský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke v neděli od srbského prezidenta Aleksandara Vučiče obdržel jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Dostal ho za "šíření dobrého obrazu Srbska a trvání na pravdě bez kompromisů", uvedla agentura AFP.

Spisovatel je kvůli podpoře Srbska v 90. letech minulého století v zemi velmi populární. Jinde však jeho názory na dění v bývalé Jugoslávii vzbuzují protesty. "Srbsko tímto vyznamenáním projevuje vděčnost svým přátelům," řekl prezident Vučić.

Handke se země zastává dlouhodobě. Podle spisovatele západní média vykreslovala roli Srbů v bojích při rozpadu Jugoslávie jednostranně. Handke také patřil k takřka nekritickým podporovatelům bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, který mu v roce 1999 udělil srbské občanství. Handke ho pak navštívil ve vězení v Haagu a na jeho pohřbu roku 2006 přednesl smuteční řeč v srbštině.

Zdroj: ČTK/AFP

Německý filozof Habermas odmítl cenu z emirátů

Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas odmítl ocenění, které mu coby osobnosti roku udělily Spojené arabské emiráty. Rada, jež Cenu šajcha Zajda vyhlašuje, rozhodnutí jednadevadesátiletého vědce lituje. Habermas podle agentury AP původně přijal. Nové rozhodnutí oznámil s tím, že mu v přijetí brání jeho názor na "současný politický systém v emirátech". Ty jsou coby dědičně řízený stát kritizovaný za potlačování kritiky režimu. S cenou je spojena odměna milionu dírhámů, v přepočtu 5,8 milionu korun.

Habermas se zabývá myšlenkou takzvaného komunikativního rozumu. Demokratické společnosti jsou podle něj tím legitimnější, čím víc se v nich veřejnost podílí na politickém rozhodování. Základními tématy jeho prací, z nichž některé byly přeloženy do arabštiny, je občanská společnost a veřejnost, stát blahobytu a krize jeho legitimity, ústavní demokracie, lidská práva nebo neschopnost národního státu čelit tlakům globalizace.

Zdroj: ČTK/AP

Nobelista Handke neztratí rakouské občanství, rozhodly úřady

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse. Handke, který za války v Jugoslávii zaujímal prosrbské postoje, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. To vyšlo najevo, až když spisovatel nedávno získal Nobelovu cenu za literaturu. Vyvstala tak otázka, zda byl zároveň jugoslávského a nyní srbského občanství. Podle rakouských zákonů by tím přestal být rakouským státním příslušníkem.

Korutanský hejtman následně navrhl prošetřit, zda má být rakouské občanství Hankemu odňato. Literát, který žije v Chaville poblíž Paříže, opakovaně odmítal, že by byl držitelem srbského občanství. Pas podle svých slov používal jenom proto, že mu usnadňoval cestování do Jugoslávie. Korutanská vláda mu nyní dala za pravdu. Uvedla, že podle rakouských zákonů by Handke občanství pozbyl, jen kdyby o jugoslávské či srbské sám zažádal. To se neprokázalo.

"Peter Handke byl a zůstává Korutancem a rakouským občanem. Jsem rád, že je tato debata konečně ze stolu a že se napříště o pozitivní novinové titulky postará jen velkolepé literární působení našeho nositele Nobelovy ceny," řekl agentuře APA hejtman Peter Kaiser.

Zdroj: ČTK

Skupina Miton investuje 15 milionů do digitálního antikvariátu Knihobot.cz

Do českého digitálního antikvariátu Knihobot.cz, který funguje dva roky, vstupuje investiční skupina Miton. Za 15 milionů korun získá ve firmě třicetiprocentní podíl. "Všichni si rádi kupujeme knížky, ale ne všechny potřebujeme nastálo v knihovně. Některé ani nedočteme, jiné potřebujeme jen na krátkou chvíli. Málo z nás pak takové knihy vrací do oběhu," popisuje zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš. "Pak to připomíná začarovaný kruh, kdy by si čtenář rád pravidelně kupoval knihy z druhé ruky, ale často nemá kde," líčí, co se Knihobot snaží změnit.

Společnost už pomohla najít nového majitele více než 113 tisíci knihám, v přístím roce si dal za cíl vyplatit majitelům použitých knih 100 milionů korun. Knihy lze donášet na pobočky Knihobota nebo Zásilkovny, případně si po celém Česku objednat kurýra. Knihobot nyní dokáže přijmout do prodeje tisícovku knih denně, do konce roku by to mohl být trojnásobek. Peníze z prodeje vyplácí majitelům na základě skutečné prodejní ceny hned poté, co titul najde nového majitele. Výhledově chce Knihobot expandovat do Evropy. "Začneme nejspíš ještě letos na Slovensku," doplňuje zakladatel.

Skupin Miton vznikla roku 2000, jejím portfoliem prošly portály Stahuj, Heureka.cz, Dáme jídlo nebo Slevomat. V současnosti do skupiny patří on-line supermarket Rohlík.cz, obchod s nábytkem Bonami, e-shop s módou Glami nebo prodejce lístků GoOut. "Tým Knihobotu na koleně vybudoval fungující firmu. Když jsme viděli, co všechno dokázali sami postavit, museli jsme smeknout. Naše peníze a know-how z e-commerce mohou pomoci k dalšímu růstu," komentuje dohodu partner Mitonu Michal Jirák.

Mezinárodní Bookerova cena má šest finalistů, Tichý mezi nimi není

Mezi šesti finalisty letošní Mezinárodní Bookerovy ceny za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny jsou díla autorů z Francie, Ruska, Dánska, Chile a Argentiny. Ve čtvrtek to oznámila porota, která vybírala ze 13 textů v širším výběru. O šanci na vítězství přišli mimo jiné Keňan Ngugi wa Thiong’o nebo Švéd s česko-polskými kořeny Andrzej Tichý nominovaný za knihu Mizérie, jež byla přeložena také do češtiny.

Dvě třetiny finalistů tvoří spisovatelé, kteří jsou pro anglickojazyčné čtenáře nováčky. Většina jich pochází z Evropy. Cenu může získat například ruská spisovatelka Marija Stěpanovová, Dánka Olga Ravnová, Francouzi Éric Vuillard a David Diop, ale také Argentinka Mariana Enríquezová či v Nizozemsku narozený prozaik Benjamín Labatut, který trvale žije v Chile.

Mezinárodní Bookerova cena je udělována za anglické překlady vydané v Británii či v Irsku. Doprovází ji odměna 50 tisíc liber, v přepočtu asi 1,5 milionu korun, která se rovným dílem rozděluje mezi autora a překladatele. 

Zdroj: ČTK
Pokračovat