Žádný román se bez nich neobejde. S některými sympatizujeme, jiné nenávidíme, další nás dokážou rozesmát až k slzám. Díky nim můžeme lépe porozumět příběhům, které se na stránkách knih ukrývají. Otestujte si, jak dobře znáte české i zahraniční literární figury, a zkuste je poznat pomocí tří charakteristik.
Doslova biblí americké mládeže 60. let 20. století se stal román Kdo chytá v žitě, který se ke čtenářům poprvé dostal 16. července 1951. Pro jeho autora Jerome Davida Salingera byl životním dílem - žádný další román již nenapsal a poslední povídky vydal v roce 1965. Knihy se celosvětově prodalo více než deset milionů výtisků, v češtině poprvé vyšla v roce 1960.
Na dobře napsaných literárních figurách často stojí kvalita i úspěch knihy. Co by byla Babička bez babičky, Spalovač mrtvol bez Karla Kopfrkingla nebo Vančurovo Rozmarné léto bez majitele říčních lázní pana Důry? Dokážete mezi třemi jmény literárních postav identifikovat tu, kterou byste v daném románu jen těžko hledali?
Novinář David McRaney ve své nové knize pomáhá čtenářům pochopit, jak člověk dospěje k vlastnímu názoru, k čemu vůbec slouží i za jakých okolností je možné ho změnit. Ukazuje, že pro změnu přesvědčení jsou rozhodující sociální vazby, identita a správně načasovaná „jiskra“. Změna myšlení však nemusí vždy vést směrem, který bychom považovali za pokrok.
Nakladatelství Argo v těchto dnech vydalo knihu s názvem Můžu být zničená, ale ne poražená. Jde o silný literární debut Markéty Sikorové, jedenačtyřicetileté autorky a matky čtyř dětí, který vychází z osobní životní zkušenosti. Autobiografická próza otevírá téma traumatu i způsobu, jak ho přežít a vrátit se zpět k vlastní identitě po zkušenosti, kterou se člověk dlouho bojí nahlas pojmenovat.
Se jmény zásadních literárních děl jste se určitě setkali už ve škole a některá z nich jste později možná i dobrovolně četli. Vzpomenete si na správné znění titulů slavných českých románů 19., 20. a 21. století? Nemějte obavy, prozradíme vám část názvu, doplnit budete muset jen jedno slovo, které vyberete ze třech možností.
Plastické operace nejsou dnes ničím výjimečným, ale málokdo zná příběh muže, který se zasloužil o etablování tohoto oboru. Kniha Zachránce tváří nás zavádí do polních nemocnic první světové války, kde otorinolaryngolog Harold Gillies modeloval nové osudy vojáků se zdevastovaným obličejem. Přibližuje fascinující život vizionáře, který vracel identitu těm, na něž se společnost bála pohlédnout.
Prázdniny jsou jako stvořené pro dobrodružství všeho druhu. Ta nejkrásnější často začínají otevřením knihy. Otestujte si, jak dobře znáte literární klasiky, které čtenáře už desítky let berou na cesty kolem světa, do přírody i na tajemné ostrovy.
V Japonsku se v pátek 3. července začal prodávat nový román slavného spisovatele Harukiho Murakamiho. Desítky nadšených fanoušků oslavily vydání noční akcí ve velkém tokijském knihkupectví. Společně tu čekali na půlnoc, aby si mohli koupit úplně první výtisky, napsala agentura AP.
Badatelé z Masarykovy univerzity v Brně vytvořili databázi všech spisů kazatele a církevního reformátora Jana Husa. Zahrnuje informace o přibližně 500 latinských a českých rukopisech, starých tiscích a dalších pramenech. Databáze MIHOO je určená historikům i filologům, odborné i laické veřejnosti. Završuje bádání, které trvalo více než 100 let, oznámila univerzita na webu.
Epos hodný Miltona. I těmito slovy byla před 40 lety oslavována kniha Zrození atomové bomby od Richarda Rhodese, který za ni získal Pulitzerovu cenu. Nyní vychází poprvé česky. Obšírně líčí, jak vypadal vědecko-technický vývoj této zbraně, jeho politické pozadí i důsledky pro obyvatele Hirošimy a Nagasaki, kam dopadla. A klade otázky o společenské odpovědnosti vědců, jež jsou stále palčivější.
Pro českou literaturu je typický určitý smysl pro černý humor a ironii či grotesknost. U příležitosti kongresu světové bohemistky v Praze se na tom shodli bohemisté Alessandro Catalano z univerzity v Padově a Minami Tojošimová z univerzity v Tokiu. Podle ní je pro českou literaturu typická kombinace vážného tématu s humorem, kterou si v japonské literatuře neumí moc představit.
Slavný román Jih proti Severu americké spisovatelky Margaret Mitchellové se poprvé objevil na knižních pultech 30. června 1936. Dílo do té doby neznámé autorky se stalo svého času nejprodávanější knihou světa hned po bibli a byl podle něj natočen neméně věhlasný film.
Japonský spisovatel Haruki Murakami se u nás dlouhodobě těší velké čtenářské přízni. Jeho knihy přitahují specifickou atmosférou, která se často pohybuje na rozhraní reálného a snového světa, a také svojí čtivostí. To vše zřejmě najdeme i v románu Město a jeho nejisté zdi, který vychází 1. července v nakladatelství Odeon v překladu Tomáše Jurkoviče. Přinášíme z něj první exkluzivní ukázku.
V Paříži ve věku 88 let zemřela básnířka, spisovatelka, překladatelka, editorka, výtvarná teoretička a zakladatelka české experimentální prózy Věra Linhartová. Laureátka Ceny Jaroslava Seiferta v roce 1968 emigrovala do Francie. O úmrtí autorky knih Dům daleko, Prostor k rozlišení, Twor nebo Ianus tří tváří v sobotu informoval Deník N s odkazem na spisovatele Jaromíra Typlta.
V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
Osud se k ní zachoval trochu jako lichvář: nabídl netušené a pak ji okradl. Lásku, moc a blahobyt vystřídala zkušenost se smrtí blízkých, bezmoc a život na útěku. V těchto dnech vychází v nakladatelství Argo doplněné vydání Pamětí Farah Pahlaví, ženy posledního íránského císaře, která musela opustit svou vlast.
Textař a spisovatel Michal Horáček se inspiroval příběhy Starého a Nového zákona a na jejich motivy napsal básnickou sbírku s názvem Pozemský prach a Boží dech. Vypravěčem většiny básní jsou bibličtí hrdinové, kteří své radosti i strasti konfrontují s lidmi 21. století. Knihu doprovázejí působivé fotografie Jana Šibíka.
Co se začne dít, když se zdravotní stav hlavy státu stane otázkou moci, peněz a osobních ambicí? Kniha Josefa Veselky Prezidentské konzilium (Cosmopolis) v sobě spojuje autenticky vylíčené nemocniční prostředí s hektickým politickým thrillerem a zdá se tak být jedním z nejpřístupnějších českých žánrových románů posledních měsíců.
Náš svět se nápadně podobá Evropě roku 1914. Tehdy byla řada lidí přesvědčena, že válka je nemyslitelná. Když budeme podobně naivní i dnes, můžeme se probudit do stejného šoku jako naši předci. I proto je potřeba vědět, kdo byli strůjci apokalypsy léta 1914. Nebýt této války, nepřišly by ani další hrůzy dvacátého století.
Žádný román se bez nich neobejde. S některými sympatizujeme, jiné nenávidíme, další nás dokážou rozesmát až k slzám. Díky nim můžeme lépe porozumět příběhům, které se na stránkách ukrývají. Otestujte si, jak dobře znáte české i zahraniční literární figury a pomozte jim najít cestu do knihy, z níž pochází.
