Pardubický soud poslal do vazby dva obviněné z terorismu kvůli žhářskému útoku na prostory pardubické firmy LPP Holding. Jde o mladého muže a ženu, kteří jsou aktivní v krajně levicových feministických kruzích. Muž je Egypťan, studující v Praze, žena je Češka. Hrozí Česku nějaká nová vlna krajně levicového terorismu? Hlavním motivem je podle experta na terorismus Miroslava Mareše Palestina.
Richard Chlad, sponzor Motoristů a totalitní ideolog svazáků a lektor KSČ, do strany údajně vstoupil proto, aby ji ničil zevnitř, tvrdí on sám. Historik Petr Blažek připouští, že takoví odbojáři či agenti, kteří pak skončili na popravišti, skutečně existovali. To ovšem podle něj nebyl případ Chlada. O realitě 80. let Blažek mluví ve Spotlight News, kde byl hostem reportéra Ondřeje Stratilíka.
„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.
Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.
„Konečně! Díky Bohu!” komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS) včerejší projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen na jaderném summitu. Německá politička, která sama hlasovala pro odchod od jádra, v něm prohlásila, že snížení podílu jaderné energie v Evropě bylo strategickou chybou. „Byly doby, kdy na mě zelení křičeli, že slovo jádro nesmím vůbec vyslovit,” vzpomíná Vondra.
„Ten, kdo válku plánoval, udělal dobře, že ji naplánoval na konec zimy, a ne začátek,“ hodnotí ekonom Petr Bartoň situaci na Blízkém východě. Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.
"Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi," prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Z pěstitele avokáda se vypracoval na nejmocnějšího drogového bosse Mexika. Armáda ho dopadla díky schůzce s milenkou. Jeho smrt ale nic nezmění. „Je strašně uspokojující vidět, jak ty záporáky někdo chytá nebo zabíjí. Ale on je vždycky někdo nahradí, protože ten byznys je prostě strašně výhodný,“ popisuje dopadení „El Mencha“ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.
Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.
„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí. Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.
Po 20 letech se do severní Itálie vrací zimní olympijské hry, které se odehrají v Miláně a Cortině. Web Aktuálně.cz bude mít své reportéry přímo na místě. Hry začínají už v pátek večer. Co máme od letošního ročníku čekat? A bude jej sledovat, i když už je ve sportovním „důchodu“? O tom ve Spotlight News mluví bývalá rychlobruslařka a držitelka olympijské bronzové medaile Karolína Erbanová.
Do mrazivé Ukrajiny vyrazila brand manažerka Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s českým dobrovolníkem, který vystupuje pod přezdívkou Mac, přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.
V Polsku vedou pravicový prezident a liberální vláda zákopovou válku, vysvětluje z Varšavy konzultant Jan Lupoměský. Polsko kvůli tomu nemá obsazeno pět desítek velvyslanectví, včetně toho nejdůležitějšího, v USA. Prezident nedostává informace od tajných služeb a na oplátku nejmenuje nové generály.
Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybylaková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.
Prezident Petr Pavel zveřejnil soukromé SMS, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poslal jeho poradci Petru Kolářovi, a označil je za vydírání v souvislosti se sporem o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Podle zkušeného diplomata a prezidentova poradce Michaela Žantovského nejde jen o tvrdé vyjednávání, ale o bezprecedentní překročení hranic politické komunikace.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
