Pozemky na Žatecku a u Spáleného Poříčí nebo bunkry pohraničního opevnění opět nabízí ministerstvo obrany k odkupu. Nově úřad zveřejnil 20 inzerátů s požadovanou celkovou kupní cenou 6,1 milionu korun. Řopíky mohou soukromníci odkupovat od roku 2008, někteří si je proměnili v netradiční ubytování, rozhledny, muzea i krematorium pro domácí mazlíčky.
Od loňského roku zachraňuje spolek z Karviné historické nádraží, které je upomínkou na průmyslový rozvoj 19. a 20. století. Stát chtěl budovu nechat padnout k zemi, nadšencům se mu v tom ale podařilo zabránit. "Nejednomu ze sympatizantů ukápne slza, když se bavíme o její záchraně," popisuje Tomáš Chorzempa ze spolku, kterému se ve veřejné sbírce na odkup budovy podařilo vybrat 300 tisíc korun.
Hojšín je osada, která má dnes tři adresy a jen jednoho stálého obyvatele. Spadá pod městys Neustupov ve Středočeském kraji a v okolí jsou jen pastviny, voda a lesy. Před dvěma lety si tu několik rodin, které chtěly trávit dovolené pospolu, vyhlédlo vybydlený statek s rybníkem a pozemky. Část ruiny zachránily a přistavěly k ní moderní dřevostavbu.
Schichtovy lázně v Ústí nad Labem měly jeden z nejmodernějších plaveckých bazénů v tehdejším Československu. V 30. letech minulého století je nechal pro své zaměstnance postavit továrník Johann Schicht, který v kraji vedl firmu na výrobu mýdla. Po znárodnění lázně nesly jméno komunisty Bohuslava Vrbenského a v 60. letech se kvůli epidemii dostaly i na strany zahraničního tisku.
Mezinárodní škola v pražských Nebušicích (ISP) nechala během pandemie předělat knihovnu z roku 1997, která už nevyhovovala době a stylu vzdělávání. Studio Perspektiv proto navrhlo moderní prostor, kde se nové technologie jako 3D tisk nebo virtuální realita prolínají s klasickými knihami. Jak by měla knihovna přesně fungovat, se architekti radili i s odborníky z Velké Británie.
Svůj domov v oblasti bývalých Sudet odkázali majitelé své vnučce a jejímu partnerovi. Na venkovskou stavbu z počátku 20. století, která stojí v obci Hněvošice, už nestačili a některé prostory vyžadovaly kompletní rekonstrukci. Díky mladé krvi a architektce Ivaně Dombkové se dům proměnil v bydlení, které skloubilo tradiční materiály se současnými technologiemi a vybavením.
Nové bydlení plánuje více než 300 tisíc mladých lidí. Většina z nich ale nemá šanci pořídit si klasické bydlení nebo na něj získat hypotéku, říká Ladislav Trpák, který před rokem v Praze představil první malý dům z 3D tiskárny. Teď uvádí na trh hned dva typy staveb, první navazuje na posedy a kazatelny, o tom druhém se dá s nadsázkou říct, že se skládá jako lego či nábytek z Ikey.
Před třemi lety koupila skupina přátel kolem nakladatelství Divus starou fabriku na Šluknovsku. Bývalá niťárna měla probořenou střechu a shnilou konstrukci. Že ji půjde ještě zachránit, věřil z místních jen málokdo. Postupně v ní však vznikla galerie a v plánu jsou i ateliéry či tiskárna. Co naopak dochází, jsou finance. Komička, která v Nové Perle od jara pomáhala, proto z prostředí natáčí film.
Přestože lidé zatím nemají čipy v hlavě, v odvětví architektury se sci-fi seriál Black Mirror z produkce Netflix nebezpečně přibližuje realitě. Díky novým technologiím se dá vidět to, co si člověk dříve mohl jen představit. Česká firma stavby převádí do virtuální reality, aby si je klienti mohli s architekty zažít ještě před stavbou. V hale Virtuplex se schvalovala i nová Masaryčka od Zahy Hadid.
Mladá rodina zdědila byt v panelovém domě ze 70. let, který před zásahem architektů v roce 2020 neprošel žádnou úpravou. Prostor měl dispozice, jádro i nábytek z dob socialismu. "Původní bytové jádro bylo natolik autentické, že se po domluvě s Moravskou galerií v Brně stalo součástí její stálé expozice," říkají architekti ze studia RDTH, kteří navrhli přestavbu bytu o 68 metrech čtverečních.
Dům od ateliéru Senaa stojí v malé vesnici na Moravě. Zadáním rodiny bylo, aby jí architekti na pozemku postavili moderní stavbu, "pokud to vůbec jde". Pozemek měl tu nevýhodu, že byl vcelku skromný - a ještě ve svažitém terénu. "Celkové řešení je založeno na maximálním využití každé části pozemku pro dům a zahradu a na jejich vzájemném propojení," říkají autoři stavby.
Na firmu Blokki z Vysočiny přišly sestry Titzovy v době, kdy pro svůj pozemek na Kolínsku hledaly nenáročnou stavbu. Líbila se jim představa, že by na zahradě měly lodní kontejnery, které i zapadají do krajiny jako dřevostavba. "Oproti klasické novostavbě jsme dům mohly mít už za čtyři měsíce a přitom se do smrti nezadlužit," říkají sestry, které alternativní bydlení nabízí i k pronájmu.
Čechův most v Praze je v pořadí jedenáctým mostem přes řeku Vltavu. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše. Unikátní je jeho železná konstrukce - řeku překlenuje třemi oblouky. Je 169 metrů dlouhý, což z něj dělá nejkratší pražský most přes Vltavu. Patří mezi chráněné technické památky.
U pivovaru H2, který se nachází v pražských Horních Měcholupech, v průměru zastaví 200 lidí denně. Bez toho, aby vystoupili z auta, si řidiči u okénka vyzvednou hotový oběd, čerstvé pečivo nebo čepované nepasterizované pivo. Nápad na pivní drive-in vznikl dávno před pandemií, a i když ředitel pivovaru dnes už přesně neví, komu za něj připsat kredit, zpětně si myslí, že to byl vizionář století.
Česká republika patří mezi silné favority v prestižní soutěži Mies van der Rohe Award, kterou jednou za dva roky udílí nadace stejnojmenného stavitele společně s Evropskou komisí. Cenu za architekturu může získat celkem 11 tuzemských staveb. Porotu zaujalo například sídlo sklářské firmy Lasvit, mateřská škola v Novém Boru nebo vinařství a Enotéka značky Lahofer.
Dnešní Pařížská ulice v Praze je synonymem luxusu, v minulosti tomu tak ale nebylo. Nacházelo se tu totiž židovské ghetto, které po jeho zrušení v roce 1850 nahradila malá čtvrť Josefov. Když pak v roce 1893 vešly v platnost asanační zákony, celá tato oblast prošla zásadní změnou.
Ve Středočeském kraji stojí rekreační chata nabízející krásný výhled na západy slunce. Starý dům, který si majitelé nechali přestavět, má dvě patra a svými materiály zapadá do okolní přírody. Interiér chaty navrhlo studio Bělohradská Tomsová architects. Má podlahu z dubového masivu, keramickou dlažbu a obklady na míru.
V obci Třebíz u Slaného jako by se člověk vrátil do minulosti. V jejím historickém centru, které je vesnickou památkovou rezervací, jsou statky s nízkými stropy a sedlovou střechou. Jeden z nich je teď na prodej. Je z konce 18. století, má venkovní pavlač a před pár lety byl pod dohledem památkářů kompletně opraven. Venkovský dům s podlahovým vytápěním stojí přibližně šest a půl milionu korun.
Oblečeni do několika vrstev si Anna a Ondřej staví venku v mraze svůj vlastní dům. S první vlnou pandemie padla jejich vysněná práce v Barmě a jaro místo v Asii strávili na chatě na Vysočině. Obklopeni přírodou a zásobeni vodou ze studánky se rozhodli, že si postaví své vlastní udržitelné bydlení. Proces stavby zveřejňují na internetu a varují, že jejich práce může skončit i fiaskem.
Od roku 2007 sídlí v bývalé pobočce bratří Böttcherů ve Varnsdorfu na Ústecku pivovar Kocour. Přestože stojí na odlehlém místě, vede k němu železnice, u které si majitel nechal postavit soukromou zastávku. Před dvěma lety se rozhodl rozšířit kapacitu prostoru rekonstrukcí bývalého skladu. Vzniklo v něm sezení, výčep a společenský sál. Mezi stěny z roku 1912 se po pandemii vejde až 250 lidí.
