Obec Trojanovice se nachází na trase k Pustevnám v Moravskoslezském kraji. Má asi dva tisíce obyvatel a od roku 2006 také starostu Jiřího Novotného, který s architektem Kamilem Mrvou a jeho týmem navazuje na tradici valašských staveb a posouvá jejich styl do 21. století. Za 15 let se obci podařilo vykoupit řadu pozemků a domů, které se po obnově staly centrem a vzorem venkovské architektury.
Na kraji města Most v Ústeckém kraji stojí nový minipivovar obložený lícovými cihlami. Atmosférou navazuje na industriální charakter starých fabrik, pro které bylo typické režné zdivo. Jednoduchá stavba v ulici Pod Koňským vrchem je přizpůsobená modernímu stylu, má velké prosklené plochy a nabízí pohled do technologického zázemí. Součástí pivovaru zvaného Mikro je i restaurace a venkovní posezení.
Ústecký kraj s dražbou rozlehlého zámku Liběšice znovu neuspěl. Památkově chráněná budova je už sedm let prázdná a nedaří se pro ni najít využití. V 80. letech ji stát přizpůsobil domovu důchodců a následně v ní sídlil ústav pro mentálně postižené. V interiéru je lino a barevné stěny, které narušují atmosféru 19. století, kdy zámek vlastnil továrník Josef Schroll z Broumova.
V Raťkovské dolině pod zalesněným kopcem Soláň stojí památkově chráněný Orságův statek. Je to největší dochovaný soubor dřevěnic na Vsetínsku, ale chybělo málo a původní valašská obydlí by zmizela v propadlišti dějin. Před pár lety je z popela vzkřísili partneři Jaroslav Monček a Petra Kňourková, kteří se nadchli atmosférou údolí a duchem místa starých staveb. Domům vrátili původní kouzlo i styl.
V lednu začne demolice modernistické stavby v Bratislavě zvané Istropolis. Majitel pozemku získal od úřadů povolení k odstranění a na jejím místě chce vybudovat moderní komplex s byty a kulturním centrem. Ukončil se tak několikaměsíční spor, který pro architektonickou obec skončil nešťastně. Budova obložená kubánským mramorem je podle ní ikonou slovenské poválečné architektury.
Opera v Sydney, Reykjavíku nebo Berlínská filharmonie patří mezi nejznámější stavby světa. Výstavbě ale předcházely emotivní debaty i dlouhé plánování. Příběhy staveb mapuje nová kniha historika Zdeňka Lukeše a architekta Josefa Pleskota vydaná v nakladatelství Kant. Obrazová publikace nabízí pohled na celkem dvacet filharmonií a oper a slouží jako inspirace pro Prahu.
Firma Famtents and Rents je na českém trhu od 90. let a za tu dobu ušila stovky přírodních stanů a jurt, které se chytly nejen doma, ale i ve světě. Jurty inspirované tradičním mongolským obydlím dnes stojí v Íránu, Švédsku i na Vysočině. Češi je nejčastěji využívají jako lesní školky nebo jako zázemí pro hosty a kanceláře. Někteří v nich ale i celoročně bydlí.
Ondřej Vácha je vystudovaný inženýr, který 15 let pracoval v korporátních firmách. Loni v létě z jedné odešel, a protože se nechtěl hrnout hned do další práce, rozhodl se, že si na pozemku v pohraniční obci vlastnoručně postaví maringotku. Za pár desítek tisíc sehnal podvozek s kostrou a během šesti měsíců jej proměnil na útulnou chatičku, do které se vejde s manželkou i svými dvěma dcerami.
Kniha nazvaná Možnosti vesnice je průvodce pro fanoušky architektury. Přináší dvanáct portrétů těch nejhezčích vesnic a ukazuje příklady povedených staveb. Sleduje vývoj malých i větších vesnic - od Šumavy přes Krkonoše, Frýdlantsko až po Beskydy a znojemskou vinařskou oblast - a popisuje přístup těch, kteří současnou architekturu vnímají jako způsob, jak zlepšit kvalitu života obyvatel.
Jesle Malvína se nacházejí v pražské čtvrti Karlín a jejich interiér byl dokončený během pandemie koronaviru. Architekti Jakub Filip Novák a Daniela Baráčková sledovali záliby a denní rutinu malých dětí a vytvořili pro ně hravé zázemí s designovými prvky a kuchyňkou na míru. Jesle navštěvují děti od devíti měsíců do dvou let, proto jsou v zázemí různé výšky stolů a židliček i velikosti postýlek.
Vilu, u které je na první pohled jasné, že vše podstatné se odehrává dole, si čtyřčlenná rodina nechala postavit v Černošicích u Prahy. Na pozemku o velikosti 900 metrů čtverečních stávala stará chatka a spousta vzrostlých stromů, především ovocných odrůd. Majitelé si přáli, aby v novostavbě architekti kladli důraz na přírodní materiály, intimitu a šetrnost k životnímu prostředí.
Památkově chráněná Vila Čerych, kterou v roce 2011 proslavil film Odcházení od Václava Havla, je k mání. Poté, co ji před dvěma lety opustil dlouhodobý provozovatel, Centrum rozvoje České Skalice, se vlastníkovi pro ni i kvůli pandemii nedaří najít nové využití. Nadaci, která dům získala darem od bratrů Ladislava a Jiřího Čerychových, chybí finance na nutné opravy i údržbu zahrady.
Atmosféru starých časů navozují domy, ve kterých se narodily české osobnosti. Některé stavby dnes slouží jako muzea, v jiných už dávno žijí jiné generace. Průvodce nazvaný Rodné domy slavných čtenáře seznamuje s místy, kde se formovaly myšlenky i charaktery celkem padesáti osobností včetně třeba Prokopa Diviše, Sigmunda Freuda, ale také Miroslava Donutila, Karla Kryla nebo Marty Kubišové.
Krajina i paměť národa se po odsunu německých obyvatel a převzetí moci komunisty začaly na severu Čech zásadně měnit. Mezi roky 1945 a 1989 zanikly především v oblasti dnešního Ústeckého kraje desítky kostelů. Z původního počtu jich v celém Československu zbyla polovina. Stavby ustoupily těžbě, ale také snaživým církevním úředníkům, kteří z nařízení režimu mazali z map vše, co spojovala víra.
Mladý pár si koupil byt v pražské čtvrti Bubeneč. Okolo bytového komplexu z konce 90. let jsou vily z první republiky, v kterých dnes bydlí převážně diplomati nebo ruští miliardáři. Půdní byt v areálu modernistické vily Bianca, kterou navrhl architekt Jan Kotěra, má velkou terasu s výhledem na anglickou zahradu, interiér ve světlých barvách i křeslo a dekorace od Vitry.
Lotyšský hrad Bauska stojí ve stejnojmenné obci, asi 20 kilometrů od hranic s Litvou. Právě před sousedem měl v 15. století chránit členy livonského rytířského řádu, který ho nechal vystavět v gotickém stylu. Během severních válek ho ale poničil střet mezi Poláky a Švédy a teprve za poslední čtvrtstoletí se mu podařilo navrátit původní kouzlo. Zásluhu na tom má i český architekt Miloslav Hanzl.
Původní uspořádání bytu ze 70. let čtyřčlenné rodině dispozičně nevyhovoval, a tak se rozhodla, že interiér kompletně předělá. K rekonstrukci si manželé přizvali architektku Ivu Hájkovou, která prostor o původní velikosti 4+1 přiblížila jejich vysněné představě. Stěny v panelovém domě odhalila často až na beton a v jejich kontrastu doplnila vybavení nábytkem i podlahou z přírodních materiálů.
Ne, neboj, to stavět nebudeme, uklidňoval svou přítelkyni Jiří Rokoský poté, co se nadchl seriálem o tiny housech: "Jednoho dne jsem se ale probudil a věděl, že to musíme udělat." A tak už při první vlně pandemie hledal vyřazený kontejner a po večerech studoval, jak ho svépomocí předělat. Přestože má pár ke stavitelství daleko, během jednoho roku zvládl kusu oceli vdechnout nový život.
Pozemky na Žatecku a u Spáleného Poříčí nebo bunkry pohraničního opevnění opět nabízí ministerstvo obrany k odkupu. Nově úřad zveřejnil 20 inzerátů s požadovanou celkovou kupní cenou 6,1 milionu korun. Řopíky mohou soukromníci odkupovat od roku 2008, někteří si je proměnili v netradiční ubytování, rozhledny, muzea i krematorium pro domácí mazlíčky.
Od loňského roku zachraňuje spolek z Karviné historické nádraží, které je upomínkou na průmyslový rozvoj 19. a 20. století. Stát chtěl budovu nechat padnout k zemi, nadšencům se mu v tom ale podařilo zabránit. "Nejednomu ze sympatizantů ukápne slza, když se bavíme o její záchraně," popisuje Tomáš Chorzempa ze spolku, kterému se ve veřejné sbírce na odkup budovy podařilo vybrat 300 tisíc korun.
