Na vršku poblíž Kozích hřbetů stojí jediná církevní stavba na území Suchdola na severu Prahy. Kaple svatého Václava pochází pravděpodobně z 18. století a v současné době ji obec opravuje. Součástí revitalizace krásného zeleného místa s až vesnickou atmosférou je vybudování hřbitova, o který místní usilují už 300 let. Doposud bylo místo jejich posledního odpočinku v nedalekých Úněticích.
Mladá rodina se dvěma dětmi si koupila byt se třemi pokoji, a protože se ve svém volném čase ráda plaví na plachetnici, chtěla, aby byl interiér co nejvíce vzdušný a navozoval atmosféru klidného moře i jeho nekonečného obzoru. Součástí nového domova jsou motivy jako, kruhová okénka, kajuty pro děti. To vše v odstínu námořnické modré.
Letošní ročník prestižní přehlídky Bienále architektury v italských Benátkách má mezi vystavujícími i dva Čechy. Matěj Hájek a Tereza Kučerová navrhli na pozvání hlavního kurátora Hashima Sarkise dočasnou instalaci na téma "Jak budeme žít společně?". Jejich ocelovo-dřevěná konstrukce symbolizuje plot jako překážku na cestě k cíli i prostředek k sociální separaci.
Klatovská ulice v Plzni je jedním z míst, kde fasády domů skrývají bohatství mezinárodního významu. Teoretik a čelní představitel architektonického purismu Adolf Loos v ní po sobě zanechal řadu interiérů, do kterých člověk může nahlédnout v rámci prohlídek organizovaných městem. Letos vůbec poprvé se lidé dostanou i do bytu Huga Semlera, kde v roce 1945 velitel německých sil podepsal kapitulaci.
Kovařovicova vila na Rašínově nábřeží je k mání. Současný majitel, který ji v minulosti pronajímal menším firmám, chce reprezentativní sídlo prodat. Dům si v letech 1912-1913 nechal vybudovat stavitel Bedřich Kovařovic podle návrhu architekta Josefa Chochola. Od 60. let je chráněnou památkou a je často označovaný jako jedna z nejcennějších ukázek vrcholného kubismu.
Dobrovolný hasič a jeho žena dlouho snili o tom, že si ve středočeských Klecanech jednou vybudují vlastní mateřskou školu. Šance se jim naskytla teprv s novým územním plánem, když se vedle rozsáhlých ploch pro bydlení podařilo na radnici prosadit i občanskou vybavenost. Trojúhelníkový pozemek v rezidenční čtvrti si dvojice pořídila s vizí lepšího vzdělávání a kulturního programu pro děti i rodiče.
Kamenický Šenov je srdcem českého sklářství. Najdeme zde spoustu dosud fungujících výroben, ale bohužel i ty, jejichž sláva byla už dávno zapomenuta. Například bývalá sklárna Elias Palme patřila ve své době mezi nejvýznamnější stavby celého regionu.
Sedlčanské společenské centrum našlo místo přímo v historické části města. Moderní architektura, která zvenčí vypadá jako mnohoúhelník nebo krystal, patří Adventistům sedmého dne. Protestantský směr, který vznikl v USA a dnes patří mezi nejrychleji rostoucí církve světa, nemá ve své liturgii jasně definovaný prostor, a tak architekti měli při tvorbě interiéru poměrně volnou ruku.
Manželé Karáskovi si na Vysočině vyhlédli rozlehlé stavení, které v minulosti sloužilo jako škola. Historické budovy byly v havarijním stavu, dvojice se ale zamilovala do velkých oken a atmosféry starých časů. Stavbu koupili a společně s architekty konzultovali její přestavbu krok po kroku s památkáři. Dům tak má původní školní dispozice, zrepasované krovy, původní štít i šindelovou střechu.
Brutalistní Hilton Prague v Karlíně slaví 31 let. V roce 1991 ho tehdejší Československo otevřelo pro zahraniční hosty a významné delegace. Ubytovaní v něm byli američtí prezidenti jako Bill Clinton, George W. Bush starší i mladší, Barack Obama nebo Joe Biden. Brutalistní stavba, která je dodnes největším hotelem v Česku, hostila i řadu hudebníků a herců. Dnes cílí na tuzemské rodiny s dětmi.
Dům v Brně pochází z 30. let minulého století. Původně byl součástí dělnické kolonie, kterou město nechalo vystavět na dně zavřeného lomu. Před 12 lety stavbu odkoupili mladí architekti, časem se vzali, narodily se jim tři děti a dispozice starého dělnického domku rodině přestaly vyhovovat. Manželé se proto dům rozhodli proměnit v útulné a prosvětlené bydlení se všemi standardy 21. století.
Mezonetový byt s krásnými výhledy na Staré Město v Bratislavě se nachází v jedné z rezidenčních budov městské čtvrti Palisády. I když není až tak starý, poté co ho získali současní majitelé, potřeboval nový vzhled. Architekti jemně upravili základní materiály a nechali na nich vyniknout designové solitéry, umělecká díla a renovované kusy nábytku s výraznými vzory, tvary a barvami.
Jakub Janošík je z Valašska, kvůli práci ale dlouhodobě žije v Praze a do rodného kraje jezdí jen na víkendy. S rodinou vlastnil chalupu na pozemku u Beskyd, dlouhodobě ji ale nikdo nevyužíval. Rozhodl se, že ji zbourá a na jejím místě postaví zážitkové bydlení. Na zahradu si přitom pořídil maringotku, a i když ji plánoval mít jen jako zázemí pro stavbu, nakonec ji proměnil na víkendové bydlení.
Blok domů na pražské Letné sám o sobě kromě své velikosti na první pohled asi pozornost neupoutá. Přesto Molochov vystupuje jako důležité pozadí historických událostí.
Zámek Luka stojí ve stejnojmenné vesnici v okrese Karlovy Vary. Jeho výsledná architektonická podoba pochází z roku 1830, kdy ji malostranský měšťan a majitel Jan Antonín Hladík nechal upravit. Základy stavby jsou ale mnohem starší. Od 13. století v Lukách sídlily šlechtické rody Štampachů, Kolovratů a Nosticů. Po znárodnění ale zámek připadl státním statkům a od té doby chátrá.
Na náměstí Jiřího z Poděbrad otevřeli majitelé vedlejšího, zajetého bistra Kro Kitchen nový podnik s domácím pečivem. Kavárna o velikosti asi 50 metrů čtverečních vznikla podle návrhu studia Neuhäusl Hunal. Architekti chtěli oba podniky vizuálně sjednotit, a tak se akustickým podhledem táhne místo obyčejných světel dlouhý zářivý blesk.
Lužec nad Vltavou se nachází nedaleko Mělníka v malebné krajině řeky. Od roku 1907, kdy obce Hořín a Vraňany spojil kanál, je jedinou obcí, která celá leží na ostrově. S pevninou ji loni spojil nový most pro pěší a cyklisty od architektů Petra Teje, Marka Blanka a Jana Mourka. Lávka je součástí slunečné trasy EuroVelo 7, jež vede ze Švédska na Sicílii.
Antonín Raymond se narodil na Kladně a během svého života stihl jako architekt zanechat rukopis hned na třech kontinentech. Největší vliv měl na Japonsko, kde později žil a tvořil. Galerie Jaroslava Fragnera v Praze proto připravila výstavu, která mapuje českou stopu v zemi vycházejícího slunce. Rozsáhlá expozice neopomíjí ani obrácenou stranu mince, tedy vliv Japonska na české architekty.
Pro byt v pražských Dejvicích byla charakteristická uzavřená dispozice a dlouhá temná chodba. Poměrně velké místnosti ale měly potenciál, aby se z prostoru s mnoha příčkami stal prvorepublikový byt s dejvickou noblesou. Architekti navrhli šestnáctimetrový průhled, který pustil do bytu dostatek světla a propojil pokoje v jeden dlouhý celek. Jídelnu nebo obývák teď dělí jen nábytek.
Charakter ulice Pernerova v pražském Karlíně se stihl změnit během šesti let. V místě, kde do roku 2015 stála budova bývalého autoservisu Praga a slévárenské haly Karlin Studios, jsou dnes moderní stavby s byty a kancelářemi. Z fabriky zbylo jen torzo průčelní stěny. Dnes slouží jako brána do coworkingového prostoru, který má být novým startem pro práci v době postcovidové.
