Zanedbaných a zničených míst, která díky citlivé rekonstrukci získala nový život a zároveň neztratila ducha místa, je stále poskrovnu. Každý rok se ale do soutěže Má vlast cestami proměn přihlašuje více realizací. Mezi nejpovedenější oživené památky či domy s historií patří například památník Tomáše Bati ve Zlíně, dřevouhelná vysoká pec v Šindlerově nebo zámek v Ratměřicích.
Touha zastavět a zpřístupnit Letenskou pláň trvá už více než 100 let. Zajímavé je, že se to zatím nikdy nepodařilo. Výjimkou bylo jen několik menších staveb či uměleckých instalací.
V oblasti Žďárských vrchů na Vysočině objevili manželé Skotákovi místo, kde se mohou na pár dní odreagovat od pracovních povinností. Dvě stě let starý statek byl sice v zuboženém stavu, protože však majitelé nedaleko provozují penzion, dokázali si představit, jak bude stavení vypadat po rekonstrukci. Ke spolupráci pozvali architektku ze studia Maviom, která skloubila historii s moderními prvky.
Nejlepší prostory pro zaměstnance vybírá každý rok porota složená z odborníků na design a architekturu. Soutěž nazvaná Kanceláře roku, kterou pořádá společnost Prochazka & Partners, má celkem deset kategorií a jejím cílem je inspirovat firmy k vytvoření příjemného prostředí pro své pracovníky. Letos vstupuje už do pátého ročníku, architekti nebo firmy mohou své interiéry přihlašovat do 30. dubna.
Člověk přijde domů a nemusí ani otevřít dveře. Dům to za něj udělá sám. Když si sundá kabát a sedne si do křesla, klavír zahraje hudbu, kterou přes den vygeneroval. Zní to až moc futuristicky? Počítačový vědec a jeho manželka si takovou vilu přáli, u architektů však narazili, na integraci technologií s umělou inteligencí není stavebnictví připravené. Studio Coll Coll si však se zadáním poradilo.
Česká komora architektů ocenila diplomovou práci Jakuba Wiesnera, který navrhl urbanistické řešení pro periferii Prahy. Student uměleckoprůmyslové školy se zabýval zanedbanou částí desáté městské části a plány developerů kontrastujícími s potenciálem místa. Práce podle poroty ukazuje, že "město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých je akcent na vnímání života a krajiny".
Kromě světově proslulé Müllerovy vily v pražských Střešovicích navrhl slavný architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou ještě jednu vilu v Praze. Třípatrový dům pro právníka Josefa Winternitze, podle něhož je vila pojmenována, momentálně slouží jako smíchovské centrum kultury.
V tichosti, ale s velkým úsilím budoval tým okolo šéfkuchaře Štěpána Návrata novou restauraci v pražských Holešovicích. Majitel podniků Café Buddha a Benjamin o takovém prostoru snil dva roky. Když ho měl však otevřít, začala druhá vlna pandemie, a tak místo v Tusarově ulici ještě nikdo neviděl. Pru58 se zaměří na asijskou kuchyni, vařit ale bude udržitelně, z lokálních a sezonních surovin.
Slovenská designérka Lenka Petráková nedávno obdržela prestižní ocenění v architektonické soutěži Grand Prix Award for Innovation of the Sea, která se specializuje na kreativní řešení environmentálních problémů. Porotu zaujal její návrh na futuristickou plovoucí stanici na čištění oceánů s názvem Osmý kontinent.
Dělníci v čínském Wu-chanu postavili začátkem pandemie během deseti dnů nemocnici o rozloze 25 tisíc metrů čtverečních. Výstavba, která běžně trvá i dva roky, se zvládla tak rychle díky prefabrikovaným dílům a velkému pracovnímu nasazení. Takové stavby budou mít v následujících letech silnou pozici na trhu, myslí si architekt Andrea Palazzo. Kromě modulů bude akcent i na soběstačnost a zeleň.
Nelehký úkol dostali architekti ze studia BY architects od svého přítele a majitele pražské nemovitosti. Ze 120 metrů čtverečních měli vytvořit tři malé byty pro dlouhodobý pronájem. Od zadání po realizaci přestavby ale uplynulo šest let a leccos se změnilo. "Kamarád se oženil, založil rodinu a rozhodl se nemovitost sám užívat," vysvětlují architekti, kteří prostor rozdělili na dvě garsonky a byt.
Prvorepublikový dům v Ústí nad Labem, který si v roce 1926 nechal postavit podnikatel Josef Hönig, je na prodej. Stejně jako sídlo jeho "souseda", vilu továrníka Schichta, ho stát nabízí v aukci. Vily vznikly přibližně ve stejném období a navrhl je architekt Paul Brockardt. Areál Höniga má skoro 15 tisíc metrů čtverečních a je nedaleko centra. Stavba je památkově chráněná.
Champs-Élysées v Paříži je jednou z nejslavnějších městských ulic na světě. V posledních několika letech čelí bulvár řadě výzev, jako jsou znečištění, doprava nebo migrace lokálních obyvatel. Radnice chce proto změnit její ráz i charakter. Promenádu budou lemovat stromy, dlažební kostky nahradí tráva a u břehu řeky budou hřiště i plovárna.
Nad údolím Horské Kamenice u Jizerských hor stojí černá dřevostavba a její malé dvojče. Jejich fasády v zimě kontrastují s bílou pokrývkou sněhu a v létě nechávají vyniknout lučnímu kvítí, které se ohýbá pod poryvem větru. Moderní přestavba, která vznikla na základech chaty z 80. let, je dílem libereckých architektů ze studia Mjölk. Formou připomíná ptačí budku i severský typ bydlení.
Desfourský palác, který najdeme v Praze v ulici Na Florenci, sice na první pohled jako žádný palác nevypadá, v útrobách domu se ale nacházejí doslova skvosty architektury. Po mnoha letech chátrání by zde také mohly najít místo expozice Muzea hl. m. Prahy.
Vznik prvních kanceláří by se dal datovat pravděpodobně až do starověkého Řecka. Zásadně je však proměnila až průmyslová revoluce a následně rok 1900, kdy Frederick Winslow Taylor poprvé definoval hierarchii pracovního prostředí. Jeho představu časem vystřídaly jiné teorie, více liberální, které reagovaly na zásadní změny ve společnosti, vývoj technologií i proměnu sociální interakce.
"Ideální typ" rodinné vilky vymyslel vyučený zedník a projektant Josef Vaněk. Ve svých pětatřiceti letech navrhl pro tehdejšího ředitele šumperské nemocnice patrový dům s lodžií. Revoluční stavbu okukovali lidé z okolí a mnozí si v ní sami přáli bydlet. "Během pár let se rozšířila téměř do všech československých měst a obcí," říká fotograf Tomáš Pospěch, který šumperáky mapuje už dvě dekády.
V bývalém vojenském areálu Drnov se od odchodu armády dlouho nic nedělo. Za 17 let na něm vyrostly stromy a betonové objekty se staly útočištěm pro divokou zvěř. Jeden z nich však nedávno zabydleli dva přátelé, kteří snili o tom, že u Prahy vybudují místo posledního rozloučení s čtyřnohými přáteli. Takzvaná Věčná loviště mají smuteční síň, krematorium a okolo 40 hektarů volné přírody.
Na jedné ze zahrad historické zástavby v centru Vamberka je ukrytý víkendový domek s výhledem na torzo likérky. Romantická útulna, kterou architekt Martin Kožnar vybudoval na 120 let starých základech, má spaní pro dva, obývák, knihovnu i jídelnu. To vše jen v jedné místnosti. V létě se veškeré dění přesouvá na prostornou terasu, kde se dá grilovat a posedět s přáteli.
Příliš krátký byl pro Josefa Winternitze a jeho rodinu život ve smíchovské vile z 30. let minulého století. Dům, který navrhli architekti Adolf Loos a Karel Lhota, zabavili nacisti a rodinný život zhasl v koncentračním táboře. O to vzácnější je, že dnes příběh majitelů může vyprávět jejich potomek. Do konce dubna je navíc ve vile výstava, která připomíná odkaz průkopníka moderní architektury.
