Hotel Hvězda je jednou z nejstarších chalup pro turisty v Peci pod Sněžkou. Vznikl na začátku 20. století a až na krátké pauzy během dvou světových válek je společně s hostincem nepřetržitě v provozu. V době vypuknutí pandemie koronaviru si chalupu vyhlédl provozní Marek Holer a dal si za cíl, že místu, které časem zapadlo mezi moderními hotely, vrátí kouzlo starých časů.
Starou chalupu ve středních Čechách chtěla čtyřčlenná rodina původně zrekonstruovat. Když ale zjistila, že je v havarijním stavu, nechala si navrhnout dům od architektky Lenky Míkové. Novostavba zaujme jednoduchou estetikou, přesto v sobě skrývá určité kouzlo.
Po té plzeňské je druhou největší v Česku, přesto se synagoze v Žatci dlouho nedostávalo žádné pozornosti. Od Křišťálové noci už nikdy nesloužila svému účelu. Během války v ní byla nemocnice, pak sklady civilní obrany a od revoluce už jen pusto a prázdno. Až před deseti lety se jí zželelo chomutovskému podnikateli, koupil ji společně s rabínským domem a teď je mění na centrum kultury a muzeum.
Golfový areál v Ostravici má jedno z nejhezčích hřišť v republice, výhledy na vrcholky Beskyd a Lysou horu ale kazily staré sklady a zázemí pro zaměstnance. Majitel proto oslovil architekty Martina Šilhana a Jiřího Papouška s tím, aby pro resort navrhli nové technické zázemí, které by zapadalo do malebné krajiny. Výsledkem jsou tři domy se sedlovou střechou a fasádou z modřínu.
Dům pro vysloužilého hospodáře stojí v obci Dolní Chřibská v malebné, kopcovité krajině Českého Švýcarska. Před pandemií koronaviru si ho přes inzerát vyhlédl mladý pár z Prahy, který dlouho sháněl víkendovou chalupu. "Nechtěli jsme nic rekonstruovat, věděli jsme, že bychom na to neměli čas ani finance. Sehnat něco, co by bylo vkusně opravené, se ale zdálo téměř nemožné," tvrdí.
Byly v něm kanceláře, jednalo v něm Národní shromáždění a později do něj přesídlila banka. Cukrovarnickému paláci v centru Prahy je už přes sto let a díky své neobarokní architektuře je kulturní památkou. Poslední roky pro něj nebylo využití, chátral, a památkáři tak svolili, že v něm americká společnost Hyatt vybuduje pětihvězdičkový hotel.
Jak uvnitř vypadá Lannova vila, v jakém stavu je usedlost Cibulka a povedla se rekonstrukce bývalých Elektrických podniků? O víkendu to ukáže festival Open House, který v Praze zpřístupní historické památky, kostely, paláce nebo nově opravené ikony z dob funkcionalismu.
Čerpací stanice nedaleko Průhonic připomíná dobu první republiky, kdy si pro stavbu na tankování investoři najímali prestižní architekty. Takzvaná Pumpa se nachází na dálnici D1 a slouží jako protihluková stěna, má nabíječky pro elektroauta a restauraci s pekárnou. A letos také kandiduje na Českou cenu za architekturu.
Lesní hospodáři v Pacově na Vysočině mají konečně moderní hájenku. Ještě donedávna totiž museli do areálu kompostárny dojíždět i s veškerou technikou z nedaleké obce, teď jim architekti navrhli a postavili dřevostavbu se sedlovou střechou, která nabízí i kanceláře nebo ubytování pro sezonní pracovníky.
V centru Barcelony si mladí byt nekoupí. Ceny jsou vysoké, a tak se studenti nebo mladé rodiny často uchylují k bydlení v komunitě nebo na okraji města, říkají španělští architekti ze studia Peris + Toral, kteří se letos dostali mezi finalisty ceny Mies van der Rohe. Jejich bytové domy nabízí dostupné komunitní bydlení a oproti klasické výstavbě chytře pracují s prostorem i udržitelnými materiály.
Palác První české zajišťovací banky, v současné době Goethe-Institut, je budova na Masarykově nábřeží, která vznikla jako součást obytného bloku v letech 1903 až 1905. Objekt paláce je ze souboru staveb nejvýraznější díky své poloze na nároží ulic Na Struze a Masarykovo nábřeží. Na projektu domovního bloku se podíleli významní čeští architekti.
Ničení našeho národního dědictví ruskými vojáky je sofistikované a nespočívá jen v ostřelování ikonických staveb a kulturních památek, myslí si ukrajinská historička architektury Ievgenia Gubkina, která o situaci ve své zemi přijela přednášet na Fakultu architektury pražské ČVUT. V rozhovoru mluví o rodném Charkově, válečných zločinech Rusů, korupci i rehabilitaci měst.
Trafostanice na kopci Kozí Horka, kterou za druhé světové války postavil wehrmacht, dostala nové využití. Do konce 20. století byla součástí nedalekého vojenského areálu, pak ale dosloužila a začala chátrat. Architekti ze studia Laplan v ní před pár lety uviděli potenciál a společně s majitelem ji proměnili na malý byt a zázemí pro ateliér.
Majitelé starého domu jezdili do vesnice k hoře Říp jen na víkendy a dovolenou. Po několika letech jim ale místo přirostlo k srdci, a tak se do chalupy rozhodli přestěhovat. Architekty oslovili s přáním, aby jim dům proměnili v moderní venkovské bydlení. Během rekonstrukce se ale ukázalo, že stavba je v horším stavu, než majitelé předpokládali, a tak se s úpravami muselo začít od základů.
Hospodářský dvůr v Borotíně na jihu Čech měl dlouho smůlu na majitele. Barokní a klasicistní budovy, které stojí u zříceniny hradu zvaného Starý zámek, se od restitucí jen přeprodávaly, aniž by se dočkaly oprav. V roce 2010 se proto o místo začal zajímat místní rodák a patriot Milan Tejnor. "Dvůr dostal dost na frak. Zloději v něm ukradli vše, co šlo, včetně třeba ručně tesaných trámů," říká.
Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
Bude vypadat lépe než kdejaký český satelit. Uprchlický tábor, jejž navrhli ukrajinští architekti z ateliéru Balbek Bureau, připomíná moderní vesnici s veřejným prostranstvím, chodníky i hřištěm. Její autoři ji vymysleli během měsíce a po nedávném vyjednávání s prezidentem Volodymyrem Zelenským je pravděpodobné, že se začne stavět. První výstavba modulárních domů pomůže zničenému městu Buča.
Park v pražských Čakovicích se změnil v krásné místo pro odpočinek dospělých i dětí. Pozemek, na němž se nachází socha mistra Jana Husa, radnice svěřila do rukou krajinářských architektek, a tak v něm nechybí voda, zeleň ani nově vysázené stromy. Sad s malými jabloněmi odkazuje na příběh upáleného kněze a kromě potěšení v lidech probouzí i úctu k historii.
Mezonetový byt, penzion, vinárna i rodinný dům na vsi oslovily mezinárodní porotu soutěže Interiér roku, jež už sedmým rokem vybírala nejkrásnější bydlení z Česka a Slovenska. Absolutním vítězem všech kategorií se stal pražský byt se symbolem 69 od studia No Architects. "Číslo 69 je numerickým vyjádřením jing a jang a symbolem stability nebo třeba harmonie,“ vysvětlují vítězové.
Lannova vila v Praze 6 – Bubenči byla postavena jako novorenesanční letní sídlo pro podnikatele, sběratele umění a mecenáše Vojtěcha Lanna mladšího. Autorem stavby je Vojtěch Ignác Ullmann, který stavbu realizoval společně se svým zetěm, začínajícím architektem Antonínem Barvitiem, v letech 1868 až 1872. Sídlo se znaky severoitalské renesance mělo sloužit rodině jako klidná oáza.
