Přestože v okolí stojí hlavně stavby z doby normalizace, fotograf Přemysl Jurča a jeho manželka se rozhodli postavit si v obci Valašská Bystřice úzký dům se sedlovou střechou, proskleným ateliérem a malou přístavbou porostlou zelení. Svým stylem odkazuje na architekturu selských staveb, místo stodol a skladů na zahradní techniku má v přístavbě ložnici a výhled na zarostlou louku.
Hrad Opálka v Plzeňském kraji dlouhá léta chátral bez povšimnutí obce, kraje i státu. Dokonce ani lidé z blízkého okolí netušili, že by se v areálu ohrazeném zdí mohla skrývat památka ze 14. století. Marcele Radlingerové bylo hradu líto, tak ho koupila. "Byl v hrozném stavu. Řekla jsem si, že když do toho nepůjdu já, tak asi nikdo," říká.
Ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic si přál letní domek v pražských Strašnicích. Oslovil tehdy mladého architekta Jana Kotěru, podle jehož návrhu patrovou stavbu v roce 1903 postavili. Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období a stylově ho lze zařadit k secesi.
V malebném údolí na Náchodsku nedaleko špitálu Kuks se skrývá nové tábořiště pro lidi, kteří chtějí utéct z města a na čas splynout s přírodou. Pohodlné spaní tu společně s místními buduje podnikatelka Monika Bruknerová, která po letech strávených ve finančnictví chtěla utéct od počítače a vrátit něco světu. "Chceme, aby člověk vypadl ze své role a zažil si místo se všemi emocemi," říká.
Dvůr v Noutonicích ve Středočeském kraji se po několik staletí dědil z generace na generaci. Poslední majitelka, jíž v žilách proudila krev rodiny Trojanů z nedaleké Okoře, už ale o stavení neměla sílu pečovat, a dům tak poprvé v historii přešel do cizích rukou. Koupili ho podnikatelé z Prahy, kteří ve statku vybudovali kavárnu a navázali na chov koní a jezdeckou školu.
Vršovickou vodárnu v Michli navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách. Od roku 1907 zásobovala pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila až do roku 1975. Původním cílem bylo dostat vodu z Vltavy až do Vršovic.
Pražskou řadovku podle typizovaného vzoru, který se v 90. letech uplatnil hned v několika okolních ulicích, architekti proměnili v moderní městský dům pro celou rodinu. Historii stavby dnes připomíná jen její skelet, zbytek architekti nahradili moderními materiály i novou přístavbou. Výsledkem je luxusní bydlení s posilovnou, saunou i zahradou, na niž se dá vstoupit přímo z obýváku.
V zahrádkářské kolonii v Praze původně stávala malá chatka. Nový majitel ji koupil v zuboženém stavu, a oslovil proto architektku na její kompletní rekonstrukci. Aneta Dvořáková přišla s návrhem tiny housu, který může fungovat jako pracovna, kino i celoroční útočiště od každodenních starostí.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
Bukovanská chaloupka stojí na jihu Moravy a postavil ji Václav Navrátil se svou ženou Janou. Václav je architekt, a tak se postaral o návrh novostavby i celkovou rekonstrukci pozemku. Původně na místě stával starý dům, který však podle majitele nešel zachránit. Teď chaloupku lze i pronajmout a přespat v ní.
Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Ještě před pár lety se karlínským vinotékám přezdívalo špeluňky. K mání v nich bylo levné sudové chardonnay a posezení s potemnělou atmosférou. Nově otevřené podniky ale nastavují laťku hodně vysoko. Patří mezi ně i celkem nenápadný prostor v Křižíkově ulici, který se proměnil ve svěží vinárnu s růžovým barem a samoobslužnými automaty.
Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
Jezeří v Krušných horách, Důl Michal v Ostravě nebo Vila Stiassni v Brně se staly dějištěm nového seriálu Skryté skvosty z produkce České televize. Po památkách, které patří mezi ty méně známé v Česku, diváky každý čtvrtek provádí herec a samouk historie Jaroslav Plesl. "V podstatě jsem navázal na svoji středoškolskou zkušenost z průvodcovství po hradech a zámcích. Je to pro mě práce snů," říká.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
Pražské Bubny jsou bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. Od té doby byla tato lokalita systematicky zastavována bloky činžovních nebo družstevních domů. Autory staveb byli především architekti židovského původu, kteří zde žili.
Rodina známého šéfkuchaře koupila během pandemie koronaviru byt, od nějž si do budoucna slibuje vedlejší příjem i zhodnocení peněz. Bydlení poblíž centra Prahy bylo sice nově zrekonstruované, chyběla mu ale citlivá ruka, která by mu vrátila originalitu a zhodnotila některé jeho původní prvky, jako štukové stropy nebo historickou dlažbu.
V centru Nového Města na Moravě vznikl dům, do nějž se pohodlně vejde čtyřčlenná rodina. Moderní stavba navazuje na prostředí historického dvora a sousedních měšťanských domů přibližně ze 16. století. Protože je to lokalita s nejlépe dochovanou původní zástavbou ve městě, hlavním zadáním pro architekty bylo respektovat atmosféru místa.
Majitel bytu v novém domě si nechtěl lámat hlavu s vybavením interiéru, a tak požádal o pomoc dvě mladé architektky. Jejich úkolem bylo byt nejen zútulnit, ale vdechnout mu i některé ženské prvky. Výsledkem je světlý byt se zlatými detaily. "Pro nás je zajímavým zjištěním, že co je určeno primárně mužům, nemusí být stereotypně jen v černé a šedé," tvrdí studio.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
