Budova spojuje Masarykovo nábřeží na pravém břehu řeky Vltavy s jižním cípem Slovanského ostrova. Stojí v těsné blízkosti Šítkovské vodárenské věže a spolu s ní je zapsána v Seznamu kulturních památek ČR a chráněna jako nemovitá památka.
Stavba má podobu bílého horizontálního hranolu kontrastující s vertikálou tmavé renesanční Šítkovské vodárenské věže. Jedná se o funkcionalistickou stavbu se všemi atributy, jako je bílá vápenná omítka či okenní pásy a další charakteristické motivy.
Podívejte se také na díl Skrytých pokladů o Národním divadle:
Pavilon zahrnoval klubové místnosti, výstavní sál, restauraci s výzdobou od malíře Emila Filly, obchody a kavárnu s terasou. Místo bylo uměleckým centrem, kde se setkávali významní umělci své doby. Výstavní funkce místa byla po celou dobu i přes veškeré komplikace zachována. V 70. letech sice objekt prošel necitlivou rekonstrukcí, v nedávné době byl ale adaptován do původní podoby.
Ústředním prostorem je v současné době hlavní výstavní síň, navržená pro pořádání výstav různých výtvarných uměleckých oborů na světové úrovni. Výstavní síň prochází ve své centrální části do úrovně 2. patra a je osvětlena prosklenou ocelovou sedlovou střechou.
Ve spodním podlaží jsou dva multifunkční prostory pro pořádání projekcí, přednášek, workshopů, aukcí, menších výstav. Obnovena byla původní restaurace s terasou a stropními freskami Emila Filly. V prostoru kavárny je umístěno opravené klavírní křídlo Steinway z roku 1897, na kterém zde hrál i Jaroslav Ježek
