Miroslav Háša je celoživotní propagátor kybernetiky. Věří, že pomocí programovatelných osobních robotů ve výuce děti pochopí stále složitější svět kolem sebe. Školy na to však stále moc neslyší, i když jsou dnes tito roboti v podstatě za pakatel. Háša začínal ve Stanici mladých techniků, kde popularizoval kybernetiku i pomocí papírového počítače pro časopis ABC, který vyvinul v roce 1980.
Jde o první objev dvounohého dinosauřího masožravce, který měl prokazatelné plavecké schopnosti. Umožňovaly mu to ploutve podobné jako u tučňáků. Po zemi však chodil jako pštros.
Když astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso 1I/2017 U1 zvané též Oumuamua pochází z jiné sluneční soustavy, stal se jeho říjnový průlet, během nějž byl vzdálen 24 milionů kilometrů od Země, málem astronomickou událostí roku. Přitom jak prozrazuje astronom Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, tento dnes již slavný posel málem spadl do kategorie "chybná měření", protože jeho dráha se příliš vymykala parametrům těles, na něž byli vědci doposud zvyklí. Nyní však Začíná novou kapitolu. "Otevírá se nám možnost téměř 'hmatatelného' studia částí vesmíru, které jsme až doposud studovali pouze na dálku," říká Scheirich.
Nosná raketa Sojuz-2.1b startovala z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, jenž je nejdražším kosmodromem v dějinách. Téměř třítunovou ruskou meteorologickou družici se nepodařilo navést na správnou oběžnou dráhu, takže se dle všeho zřítila do Atlantiku. Při pokaženém manévru bylo zřejmě ztraceno i dalších 18 malých družic z různých zemí, které Sojuz vynášel do vesmíru. Důvodem je zřejmě lidské selhání. Vicepremiér ještě stihl ohlásit úspěšný let a podělit se o další ambiciózní plány.
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
Americký úřad pro potraviny a léčiva schválil první digitální pilulku v historii. "Abilify MyCite" obsahuje senzor, který nahlásí přes speciální náplast na těle, že prošel zažívacím traktem. Náplast přenáší informace do mobilní aplikace, takže na chytrém telefonu může vše kontrolovat i ošetřující lékař. Lék je určen pro lidi se schizofrenií, maniodepresivní psychózou či depresí. List The New York Times hovoří o "velkém bratrovi v medicíně". Tento "mikrodozorce" však může podle listu ušetřit americkému zdravotnictví až sto miliard ročně. Stav pacientů, kteří neberou řádně své léky, se totiž zhoršuje, stojí další nemalé peníze a často si vyžádá nákladnou hospitalizaci.
Filip Tylš je psychiatr a neurovědec. Posledních 15 let ho fascinují psychedelické látky, v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu. Zajímá se o jejich běžné užívání i o změněné stavy vědomí. Absolvoval 1. lékařskou fakultu UK a navázal doktorským studiem neurověd. Účastní se pilotní studie podávání psilocybinu, tedy látky obsažené v halucinogenních houbách, pacientům s rezistentní depresí. Filip Tylš v roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost. Jeho velkým snem je využít potenciál psychedelik v terapii a pro seberozvoj. O své vizi přednášel začátkem listopadu na konferenci TEDxPrague 2017.
"Termiti se dokážou rozhodnout k sebeobětování a spáchají cílenou sebevraždu tak, aby ochránili své příbuzné. Stává se to pouze v bezvýchodné situaci, kdy již není šance na vlastní přežití," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog Jan Šobotník, mezinárodně uznávaný odborník na stavbu a funkci hmyzího těla.
23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Jen krátce poté, co Sovětský svaz vypustil v říjnu 1957 první umělou družici Země Sputnik 1, se bývalé komunistické impérium dočkalo dalšího úspěchu v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy. Před 60 lety, 3. listopadu 1957, byla vypuštěna na oběžnou dráhu sovětská družice Sputnik 2, na jejíž palubě byla první živá bytost, dvouletá toulavá fenka Lajka, která však během letu zahynula.
Zakládající inženýři americké internetové společnosti Google si vysnili na zelené louce postavit město, kde by se měl člověk jako v ráji. Teď dostali pozemky v Torontu a sen se může stát skutečností - už žádné dopravní zácpy, žádné zasněžené chodníky, moknutí na ulici nebo plné odpadkové koše.
Cambridgeská univerzita v pondělí dala na internet volně ke stažení doktorskou práci jednoho ze svých neznámějších absolventů - teoretického fyzika Stephena Hawkinga (74), který se proslavil mimo jiné knihou Stručná historie času. Zájem byl tak velký, že univerzitní web skoro na celý den spadl, informovala agentura AP.
Kevin Warwick (63) je britský profesor kybernetiky. Říká se mu Kapitán Kyborg. V roce 1998 jako první člověk na světě vyzkoušel, jaké to je mít kyberneticky ovládaný organismus. Do ruky si nechal implantovat čip a ovládal tak přístroje na dálku. Implantát vložil i do své české manželky a propojil si s ní nervovou soustavu. "Chci být kyborgem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kateřina Nováková je pedagožkou a vědeckou pracovnicí na Fakultě architektury, kde působí v Experimentálním ateliéru. Od roku 2014 se věnuje vývoji plastové cihly. V roce 2016 založila s kolegou neziskovou společnost PETMAT, která zkoumá, jak co nejlépe recyklovat PET lahve, a také podporuje společenskou uvědomělost při nakládání s plasty. Z PET lahví staví zdi, sochy, používá je jako kulisu pro umělecká představení a propaguje jejich přeměnu v náplň do 3D tiskáren. Začátkem listopadu vystoupí na konferenci TEDxPrague, která se bude zabývat překotně rychlým technologickým vývojem a otázkou, zda nám tento vývoj opravdu zajistí "krásný nový svět".
Soňa Ehlerová je odborná pracovnice Astronomického ústavu AV ČR v Praze. V Ondřejově, ale také třeba na Evropské jižní observatoři (ESO) se zabývá galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Na ESO bádala i v půlce srpna, když zde kolegové učinili zlomový objev, kteří mnozí považují za novou éru astrofyziky - podařilo se jim pozorovat zdroj gravitačních vln, v tomto případě záblesk ze srážky dvou neutronových hvězd. "Mnohé jevy již byly dávno teoreticky předpovězeny, teď je mohli vědci konečně potvrdit. Kromě elektromagnetických vln tu teď máme i gravitační vlny, což ukazuje věci z úplně nové stránky," říká astronomka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Objev rovněž poskytuje dosud nejsilnější důkazy, že krátké záblesky záření gama způsobuje právě spojení dvou neutronových hvězd.
"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.
