Vědec Warwick je první skutečný kyborg. Člověka nahradí zdokonalené bytosti, říká

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 22. 10. 2017 18:29
Kevin Warwick (63) je britský profesor kybernetiky. Říká se mu Kapitán Kyborg. V roce 1998 jako první člověk na světě vyzkoušel, jaké to je mít kyberneticky ovládaný organismus. Do ruky si nechal implantovat čip a ovládal tak přístroje na dálku. Implantát vložil i do své české manželky a propojil si s ní nervovou soustavu. "Chci být kyborgem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Profesor kybernetiky Kevin Warwick, přezdívaný Kapitán Kyborg.
Profesor kybernetiky Kevin Warwick, přezdívaný Kapitán Kyborg. | Foto: ČTK

Už řadu let se snažíte takzvaně "upgradovat" člověka. Jak úspěšný jste?

Zaznamenali jsme mnohé úspěchy při experimentování s mým vlastním tělem. Dosáhli jsme jiné formy komunikace, propojili jsme nervovou soustavu s internetem, úspěšný byl i náš implantát umožňující mimosmyslové vnímání. Také jsem se svými studenty zkoušel magnetické implantáty, které mohou pomoci lidem s nějakou paralyzovanou částí těla, protože by mohly nahradit chybějící spojení s mozkem.

Není to nebezpečné, dávat si do těla implantáty?

Myslím, že všechny takovéto výzkumy, kde si nejste jistý, jaký bude výsledek, jsou do určité míry risk. Nebylo jasné, co s mým tělem udělá samotný implantát, materiál, z něhož je vyroben, nebo co udělají vysílané signály s mým mozkem.

A vyskytly se tedy nějaké problémy při reakci vašeho těla nebo mozku na implantát?

Jsem stále tady a hovořím s vámi, takže to se mnou není tak špatné. (smích) Lékaři, kteří mi dávali do rukou implantát, mě varovali, že bych mohl ztratit schopnost ovládat ruku, obávali se také infekce. Ale nakonec vše dopadlo dobře.

Dá se říct, že po projektech Cyborg 1.0 v roce 1998 a Cyborg 2.0 v roce 2002 jste vlastně "upgradován"?

Dá se říct, že jsem byl upgradován, mnohé funkce se zlepšily nebo urychlily. Lze toho dělat spoustu, když se pohybujete v inteligentním domě, můžete na dálku ovládat přístroje. Nicméně na konci každého experimentu mi zase implantát vyjmuli, takže jsem už zase obyčejný člověk.

Jak velký pokrok znamenal projekt Cyborg 2.0 oproti 1.0?

Cyborg 1.0 byl jednoduchý, šlo pouze o implantát, který mi umožňoval pomocí čipem vysílaného signálu identifikovat mě na dálku. Cyborg 2.0 byl podstatně složitější, protože napojoval můj nervový systém na internet. Bylo to i celkem nebezpečné, protože podobný implantát byl testován pouze na kuřeti a pak už ho vložili do mne.

Proč jste se vlastně chtěl stát kyborgem?

Tím prvním důvodem bylo pomoci postiženým lidem. Implantáty by mohly pomoci paralyzovaným pacientům i slepým jedincům. Ostatně můj implantát již úspěšně používá několik postižených lidí a jeho další vývoj znamená velký příslib do budoucnosti. Snažíme se implantáty nahradit poškozenou část nervového systému, chybějící spoj s mozkem.

Také mě lákalo zkoumat, jak by šlo vylepšit nedokonalosti a limity člověka, zvláště pak jeho mozku tím, že bych ho velmi těsně napojil na moderní technologii.

Můžete vysvětlit, jak jste byl propojen se svou ženou, která rovněž měla implantát v těle?

Moje žena Irena, která je mimochodem Češka, měla elektrody ve svém nervovém systému a elektronicky jsme tak propojili naše nervové systémy. Takže když například sevřela ruku, můj mozek o tom získal zprávu. Zaznamenal každý její stisk rukou. Bylo to jako telegrafická komunikace. Tenhle pokus mi ukázal, že až budeme schopni propojit nejen své nervové systémy, ale také své mozky, budeme umět přemýšlet stejným způsobem. Což je základní forma komunikování myšlenkou. Myslím, že se v budoucnosti máme na co těšit.

Plánujete projekt Cyborg 3.0?

Plánuju na sobě vyzkoušet mozkový implantát. Je to velký krok, ale také nebezpečný. Stále si nejsem stoprocentně jistý, musíme toho ještě hodně vyzkoušet a prodiskutovat, protože mít implantát v hlavě, nebo i více implantátů najednou, není zatím úplně bezpečné.

Jste zároveň slavný vědec i "pokusný králík". Jak dobře to jde dohromady?

Tak předně nevím, jestli jsem slavný vědec. Zkrátka rád experimentuju a nerad dělám nudnou vědu. A že věda občas umí být nudná. Ale to není nic pro mě. Také nechci o něčem jen teoretizovat, ale raději zjistit výsledek tím, že to zkrátka vyzkouším.

Začátkem listopadu vystoupíte jako řečník vědecké konference TEDxPrague. Jejím hlavním tématem je otázka, zda rychlý technologický vývoj skutečně znamená "krásný nový svět". Povede podle vás upgradování člověka a vývoj kyborgů ke krásné a světlé budoucnosti lidstva?

Existuje spousta možností. Umělá inteligence má spoustu výhod, existují samozřejmě i určitá nebezpečí. Myslím, že výrazné vylepšení lidského mozku by mohlo vést ke krásnému novému světu. Komunikovat pomocí myšlenky,  jen přenesením signálu jako počítače je také krásné. Jsme zvyklí, že mozek a tělo máme na jednom místě, ale s novými technologiemi by to mohlo být i jinak, když by tělo bylo s mozkem propojeno sítí. Otevře nám to také cestu do vzdáleného vesmíru, dnes umíme akorát tak doletět na Měsíc, což není zrovna daleko.

Takže se domníváte, že čím větší pokrok, tím světlejší budoucnost pro lidstvo?

Otevírá se tu opravdu nádherná budoucnost pro kyborgy, nebo chcete-li pro translidi či postlidi, zkrátka pro lidské bytosti vylepšené pomocí implantátů. Ale neupgradované bytosti nemají moc dobré vyhlídky, domnívám se, že zůstanou stranou vývoje.

To mi nepřijde zrovna jako světlá budoucnost…

Pro lidi možná ne, ale pro kyborgy či translidi ano.

Podle vašeho scénáře tedy kyborgové převálcují obyčejné, "neupgradované" lidi?

Ano, rozhodně. Ostatně já pořád říkám, že už nechci být člověk, ale kyborg.

Video: Chceme, aby se umělá inteligence zlepšovala při každém novém kroku, říká vývojář

Využití umělé inteligence je mnoho, chceme, aby se zlepšovala při každém novém kroku, říká vývojář Marek Rosa. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy