Vědec Kevin Warwick je první skutečný kyborg. Člověka nahradí zdokonalené bytosti, říká

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 22. 10. 2017 18:29
Kevin Warwick (63) je britský profesor kybernetiky. Říká se mu Kapitán Kyborg. Přezdívku si vysloužil poté, co v roce 1998 jako první člověk na světě vyzkoušel, jaké to je, mít kyberneticky ovládaný organismus. Do ruky si nechal implantovat identifikační čipy a ovládal tak přístroje na dálku. O čtyři roky později nechal umístit implantát i do své české manželky a propojil si s ní nervovou soustavu. Položil tak základy pro komunikaci pomocí myšlenek. Chystá se na propojení mozku s počítačem a provokuje vědecký svět: "Člověka moc světlá budoucnost nečeká, zato kyborgy, zdokonalené bytosti, ano. Proto chci být kyborgem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz před svým vystoupením na TEDxPrague.
Profesor kybernetiky Kevin Warwick, přezdívaný Kapitán Kyborg.
Profesor kybernetiky Kevin Warwick, přezdívaný Kapitán Kyborg. | Foto: ČTK

Už řadu let se snažíte takzvaně "upgradovat" člověka. Jak úspěšný jste?

Zaznamenali jsme mnohé úspěchy při experimentování s mým vlastním tělem. Dosáhli jsme jiné formy komunikace, propojili jsme nervovou soustavu s internetem, úspěšný byl i náš implantát umožňující mimosmyslové vnímání. Také jsem se svými studenty zkoušel magnetické implantáty, které mohou pomoci lidem s nějakou paralyzovanou částí těla, protože by mohly nahradit chybějící spojení s mozkem.

Není to nebezpečné, dávat si do těla implantáty?

Myslím, že všechny takovéto výzkumy, kde si nejste jistý, jaký bude výsledek, jsou do určité míry risk. Nebylo jasné, co s mým tělem udělá samotný implantát, materiál, z něhož je vyroben, nebo co udělají vysílané signály s mým mozkem.

A vyskytly se tedy nějaké problémy při reakci vašeho těla nebo mozku na implantát?

Jsem stále tady a hovořím s vámi, takže to se mnou není tak špatné. (smích) Lékaři, kteří mi dávali do rukou implantát, mě varovali, že bych mohl ztratit schopnost ovládat ruku, obávali se také infekce. Ale nakonec vše dopadlo dobře.

Dá se říct, že po projektech Cyborg 1.0 v roce 1998 a Cyborg 2.0 v roce 2002 jste vlastně "upgradován"?

Dá se říct, že jsem byl upgradován, mnohé funkce se zlepšily nebo urychlily. Lze toho dělat spoustu, když se pohybujete v inteligentním domě, můžete na dálku ovládat přístroje. Nicméně na konci každého experimentu mi zase implantát vyjmuli, takže jsem už zase obyčejný člověk.

Jak velký pokrok znamenal projekt Cyborg 2.0 oproti 1.0?

Cyborg 1.0 byl jednoduchý, šlo pouze o implantát, který mi umožňoval pomocí čipem vysílaného signálu identifikovat mě na dálku. Cyborg 2.0 byl podstatně složitější, protože napojoval můj nervový systém na internet. Bylo to i celkem nebezpečné, protože podobný implantát byl testován pouze na kuřeti a pak už ho vložili do mne.

Proč jste se vlastně chtěl stát kyborgem?

Tím prvním důvodem bylo pomoci postiženým lidem. Implantáty by mohly pomoci paralyzovaným pacientům i slepým jedincům. Ostatně můj implantát již úspěšně používá několik postižených lidí a jeho další vývoj znamená velký příslib do budoucnosti. Snažíme se implantáty nahradit poškozenou část nervového systému, chybějící spoj s mozkem.

Také mě lákalo zkoumat, jak by šlo vylepšit nedokonalosti a limity člověka, zvláště pak jeho mozku tím, že bych ho velmi těsně napojil na moderní technologii.

Můžete vysvětlit, jak jste byl propojen se svou ženou, která rovněž měla implantát v těle?

Moje žena Irena, která je mimochodem Češka, měla elektrody ve svém nervovém systému a elektronicky jsme tak propojili naše nervové systémy. Takže když například sevřela ruku, můj mozek o tom získal zprávu. Zaznamenal každý její stisk rukou. Bylo to jako telegrafická komunikace. Tenhle pokus mi ukázal, že až budeme schopni propojit nejen své nervové systémy, ale také své mozky, budeme umět přemýšlet stejným způsobem. Což je základní forma komunikování myšlenkou. Myslím, že se v budoucnosti máme na co těšit.

Plánujete projekt Cyborg 3.0?

Plánuju na sobě vyzkoušet mozkový implantát. Je to velký krok, ale také nebezpečný. Stále si nejsem stoprocentně jistý, musíme toho ještě hodně vyzkoušet a prodiskutovat, protože mít implantát v hlavě, nebo i více implantátů najednou, není zatím úplně bezpečné.

Jste zároveň slavný vědec i "pokusný králík". Jak dobře to jde dohromady?

Tak předně nevím, jestli jsem slavný vědec. Zkrátka rád experimentuju a nerad dělám nudnou vědu. A že věda občas umí být nudná. Ale to není nic pro mě. Také nechci o něčem jen teoretizovat, ale raději zjistit výsledek tím, že to zkrátka vyzkouším.

Začátkem listopadu vystoupíte jako řečník vědecké konference TEDxPrague. Jejím hlavním tématem je otázka, zda rychlý technologický vývoj skutečně znamená "krásný nový svět". Povede podle vás upgradování člověka a vývoj kyborgů ke krásné a světlé budoucnosti lidstva?

Existuje spousta možností. Umělá inteligence má spoustu výhod, existují samozřejmě i určitá nebezpečí. Myslím, že výrazné vylepšení lidského mozku by mohlo vést ke krásnému novému světu. Komunikovat pomocí myšlenky,  jen přenesením signálu jako počítače je také krásné. Jsme zvyklí, že mozek a tělo máme na jednom místě, ale s novými technologiemi by to mohlo být i jinak, když by tělo bylo s mozkem propojeno sítí. Otevře nám to také cestu do vzdáleného vesmíru, dnes umíme akorát tak doletět na Měsíc, což není zrovna daleko.

Takže se domníváte, že čím větší pokrok, tím světlejší budoucnost pro lidstvo?

Otevírá se tu opravdu nádherná budoucnost pro kyborgy, nebo chcete-li pro translidi či postlidi, zkrátka pro lidské bytosti vylepšené pomocí implantátů. Ale neupgradované bytosti nemají moc dobré vyhlídky, domnívám se, že zůstanou stranou vývoje.

To mi nepřijde zrovna jako světlá budoucnost…

Pro lidi možná ne, ale pro kyborgy či translidi ano.

Podle vašeho scénáře tedy kyborgové převálcují obyčejné, "neupgradované" lidi?

Ano, rozhodně. Ostatně já pořád říkám, že už nechci být člověk, ale kyborg.

Video: Chceme, aby se umělá inteligence zlepšovala při každém novém kroku, říká vývojář

Využití umělé inteligence je mnoho, chceme, aby se zlepšovala při každém novém kroku, říká vývojář Marek Rosa. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy