Gravitační vlny jsou novým okénkem do vesmíru, říká česká astronomka, jež byla u zlomového objevu

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
16. 10. 2017 19:10
Soňa Ehlerová je odborná pracovnice Astronomického ústavu AV ČR v Praze. V Ondřejově, ale také třeba na Evropské jižní observatoři (ESO) se zabývá galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Na ESO bádala i v půlce srpna, když zde kolegové učinili zlomový objev, kteří mnozí považují za novou éru astrofyziky - podařilo se jim pozorovat zdroj gravitačních vln, v tomto případě záblesk ze srážky dvou neutronových hvězd. "Mnohé jevy již byly dávno teoreticky předpovězeny, teď je mohli vědci konečně potvrdit. Kromě elektromagnetických vln tu teď máme i gravitační vlny, což ukazuje věci z úplně nové stránky," říká astronomka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Evropská jižní observatoř
Evropská jižní observatoř | Foto: Petr Horálek

Když bychom si měli laicky shrnout zlomové pozorování Evropské jižní observatoře, dá se říct, že poprvé v historii pozorovala zdroj zachycených gravitačních vln, v tomto případě tedy srážku dvou neutronových hvězd?

Ano, v principu ano. Dalekohledy ESO detekovaly zdroj gravitačních vln a gama záblesku (vzniká po srážce neutronových hvězd a následném výbuchu - pozn. red.) a vzápětí i další dalekohledy pozorovaly optický dosvit, kterému se říká kilonova (též "macronova", jev, který vzniká při spojení dvou neutronových hvězd za silného elektromagnetického záření, což je zdroj gravitačních vln - pozn. red.).

Co vlastně bylo na tom pozorování zásadnější - že se konečně podařilo pozorovat kilonovu, vědci předvídanou a teoreticky popsanou, nebo že se objevením zdroje gravitačních vln podařilo definitivně potvrdit jejich existenci?

Zajímavé na tom je, že pozorování gravitačních vln bylo potvrzeno také jiným oborem, jiným druhem přístroje. Protože čtyři předchozí detekované gravitační vlny pocházely ze srážky černých děr, které nejsou doprovázeny tímto elektromagnetickým jevem. Další zajímavou věcí je, že řada těchto jevů byla teoreticky předpovězena - že splývání neutronových hvězd je doprovázeno krátkým zábleskem gama a že potom je pozorovatelný jev zvaný kilonova a že je to doprovázeno gravitačními vlnami. A když se toto všechno konečně podaří napozorovat, tak je to pěkné potvrzení teoretických výpočtů.

Mnozí astrofyzikové dnes říkají, že jejich obor vstupuje do nové éry. Co si o tom myslíte vy?

V podstatě to tak je. Protože kromě elektromagnetických vln máme i gravitační vlny, což by se dalo označit za nové okénko do vesmíru. Ukazuje to věci z úplně nové stránky. Ona první detekce je hrozně pěkná věc, ale opravdu vědecky zajímavé to bude až v momentě, kdy budeme mít nějakou statistiku těchto jevů.

Věděli či tušili už od onoho 17. srpna vědci v Evropské jižní observatoři, že učinili zásadní objev?

Šuškalo se to už od toho srpna, o kilonově se samozřejmě vědělo. O gama paprscích taky. Mluvilo se i o spojení jevu s gravitačními vlnami. Ovšem zpracování a potvrzení gravitačních vln je dost komplikované. Observatoř nechtěla přijít s nějakým falešným poplachem, proto se zprávou, že zachytila zdroj gravitačních vln, vyšla až nyní po mnoha kontrolních výpočtech.

Vy jste dokonce na oné chilské observatoři La Silla byla v momentě, kdy k tomuto zlomovému pozorování došlo…

Ano, já jsem tam tedy byla pozorovat něco úplně jiného. Shodou okolností i na dalekohledu, který k pozorování kilonovy používali. Každý večer pozorovali onu galaxii, než zapadla.

Jaký to je pocit, že jste byla při tom, když se nadneseně řečeno "přepisovaly učebnice astrofyziky", nebo spíše potvrzovaly v nich teoreticky popsané jevy?

Bylo to pěkné, ale skutečně jsem působila pouze v roli diváka, protože mně ten dalekohled vždy na ta pozorování prakticky vzali a musela jsem přerušit svá bádání.

Před pár dny získala trojice Američanů za detekování gravitačních vln Nobelovu cenu za fyziku. Je to náhoda, nebo se zkrátka ocitáme v dějinné éře gravitačních vln?

Náhoda to není. Gravitační vlny byly předpovězeny už dávno, v roce 1993 byla za ně dokonce již jednou udělena Nobelova cena, respektive za pozorování ztráty energie v binárním pulsaru v důsledku vyzařování gravitačních vln. Poprvé detekovány byly ale až před dvěma lety. Máme teď přesné a citlivé přístroje, které gravitační vlny dokážou zachytit, myslím, že těch detekcí bude mnohem více a že se máme na co těšit.

Video: Tak to vypadá v Evropské jižní observatoři v poušti Atacama

Nahlédněte do nekonečné pouště Atacama, kde se skrývají tři supermoderní observatoře. Ty jsou pro lidi celého světa důležitým oknem do vesmíru. | Video:
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 5 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy