Gravitační vlny jsou novým okénkem do vesmíru, říká česká astronomka, jež byla u zlomového objevu

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
16. 10. 2017 19:10
Soňa Ehlerová je odborná pracovnice Astronomického ústavu AV ČR v Praze. V Ondřejově, ale také třeba na Evropské jižní observatoři (ESO) se zabývá galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Na ESO bádala i v půlce srpna, když zde kolegové učinili zlomový objev, kteří mnozí považují za novou éru astrofyziky - podařilo se jim pozorovat zdroj gravitačních vln, v tomto případě záblesk ze srážky dvou neutronových hvězd. "Mnohé jevy již byly dávno teoreticky předpovězeny, teď je mohli vědci konečně potvrdit. Kromě elektromagnetických vln tu teď máme i gravitační vlny, což ukazuje věci z úplně nové stránky," říká astronomka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Evropská jižní observatoř
Evropská jižní observatoř | Foto: Petr Horálek

Když bychom si měli laicky shrnout zlomové pozorování Evropské jižní observatoře, dá se říct, že poprvé v historii pozorovala zdroj zachycených gravitačních vln, v tomto případě tedy srážku dvou neutronových hvězd?

Ano, v principu ano. Dalekohledy ESO detekovaly zdroj gravitačních vln a gama záblesku (vzniká po srážce neutronových hvězd a následném výbuchu - pozn. red.) a vzápětí i další dalekohledy pozorovaly optický dosvit, kterému se říká kilonova (též "macronova", jev, který vzniká při spojení dvou neutronových hvězd za silného elektromagnetického záření, což je zdroj gravitačních vln - pozn. red.).

Co vlastně bylo na tom pozorování zásadnější - že se konečně podařilo pozorovat kilonovu, vědci předvídanou a teoreticky popsanou, nebo že se objevením zdroje gravitačních vln podařilo definitivně potvrdit jejich existenci?

Zajímavé na tom je, že pozorování gravitačních vln bylo potvrzeno také jiným oborem, jiným druhem přístroje. Protože čtyři předchozí detekované gravitační vlny pocházely ze srážky černých děr, které nejsou doprovázeny tímto elektromagnetickým jevem. Další zajímavou věcí je, že řada těchto jevů byla teoreticky předpovězena - že splývání neutronových hvězd je doprovázeno krátkým zábleskem gama a že potom je pozorovatelný jev zvaný kilonova a že je to doprovázeno gravitačními vlnami. A když se toto všechno konečně podaří napozorovat, tak je to pěkné potvrzení teoretických výpočtů.

Mnozí astrofyzikové dnes říkají, že jejich obor vstupuje do nové éry. Co si o tom myslíte vy?

V podstatě to tak je. Protože kromě elektromagnetických vln máme i gravitační vlny, což by se dalo označit za nové okénko do vesmíru. Ukazuje to věci z úplně nové stránky. Ona první detekce je hrozně pěkná věc, ale opravdu vědecky zajímavé to bude až v momentě, kdy budeme mít nějakou statistiku těchto jevů.

Věděli či tušili už od onoho 17. srpna vědci v Evropské jižní observatoři, že učinili zásadní objev?

Šuškalo se to už od toho srpna, o kilonově se samozřejmě vědělo. O gama paprscích taky. Mluvilo se i o spojení jevu s gravitačními vlnami. Ovšem zpracování a potvrzení gravitačních vln je dost komplikované. Observatoř nechtěla přijít s nějakým falešným poplachem, proto se zprávou, že zachytila zdroj gravitačních vln, vyšla až nyní po mnoha kontrolních výpočtech.

Vy jste dokonce na oné chilské observatoři La Silla byla v momentě, kdy k tomuto zlomovému pozorování došlo…

Ano, já jsem tam tedy byla pozorovat něco úplně jiného. Shodou okolností i na dalekohledu, který k pozorování kilonovy používali. Každý večer pozorovali onu galaxii, než zapadla.

Jaký to je pocit, že jste byla při tom, když se nadneseně řečeno "přepisovaly učebnice astrofyziky", nebo spíše potvrzovaly v nich teoreticky popsané jevy?

Bylo to pěkné, ale skutečně jsem působila pouze v roli diváka, protože mně ten dalekohled vždy na ta pozorování prakticky vzali a musela jsem přerušit svá bádání.

Před pár dny získala trojice Američanů za detekování gravitačních vln Nobelovu cenu za fyziku. Je to náhoda, nebo se zkrátka ocitáme v dějinné éře gravitačních vln?

Náhoda to není. Gravitační vlny byly předpovězeny už dávno, v roce 1993 byla za ně dokonce již jednou udělena Nobelova cena, respektive za pozorování ztráty energie v binárním pulsaru v důsledku vyzařování gravitačních vln. Poprvé detekovány byly ale až před dvěma lety. Máme teď přesné a citlivé přístroje, které gravitační vlny dokážou zachytit, myslím, že těch detekcí bude mnohem více a že se máme na co těšit.

Video: Tak to vypadá v Evropské jižní observatoři v poušti Atacama

Nahlédněte do nekonečné pouště Atacama, kde se skrývají tři supermoderní observatoře. Ty jsou pro lidi celého světa důležitým oknem do vesmíru. | Video:
 

Právě se děje

před 2 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 2 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy