V Česku objevili nový druh pavouka, šestiočku vidlozubou ale ohrožuje zahušťování lesů
Živí se výhradně opancéřovanými korýšky - stínkami a svinkami. Z České republiky ale nově objevený druh mizí.
Věda
Foto: Houba k nezaplacení. Zachrání nás od sucha i od záplav, přesto se mokřadů zbavujeme
Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.
Půl světa vidělo Měsíc tak, jak tu nebyl od roku 1866. Češi se podobného úkazu brzy dočkají
V USA toho byly plné noviny i s přesným jízdním řádem "velkého, modrého a rudého úplňku" pro jednotlivá města. Podívanou kromě Severní Ameriky viděli lidé také na Havaji, Středním východě, v Asii či východní části Ruska. Podle českého astrofotografa Martina Gembece si Češi na podobnou měsíční show budou muset počkat na konec července.
Nejsložitější věci světa popsal bez jediného pojmu. Pomohl jsem si chystači i tlačiči, říká
Oblíbený americký bloger, autor komiksů a někdejší robotik u NASA Randall Munroe si vzal tisíc nejběžnějších slov v angličtině a pomocí nich popsal ty nejsložitější věci. Překladatele do češtiny Jiřího Petrů čekal podobný úkol - najít tisíc nejběžnějších českých slov a pomocí nich vysvětlit všechny zapeklité přístroje a jevy.
Spadla Američanům špionážní družice? Může jít o zastírací manévr, říká odborník
Podle agenturních zpráv z minulého týdne Američané odepsali svou špionážní družici. Neoddělila se prý od rakety a satelit je poškozen či spadl do moře. Odborník na kosmonautiku Pavel Toufar však nabízí jiný pohled: zpráva o údajné zkáze tajné špionážní družice je nejlepší způsob, jak její činnost skutečně udržet v utajení.
Díky čichu lze poznat cukrovku, infekce i Alzheimera. Tenhle smysl nepodceňujme, říká antropolog
"Když budete mluvit s člověkem, jemuž je z úst cítit aceton, tak si můžete být jistá, že se jedná o cukrovku. Na základě pachu lze identifikovat i celou řadu infekcí. Hodně to používali dermatologové, protože každý kmen bakterií zapáchá jinak," říká v rozhovoru antropolog doc. Jan Havlíček, jenž působí jako výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře zoologie na Přírodovědecké fakultě UK. Po čichu si také vybíráme sexuálního partnera a čichem vnímáme jídlo, určitě více než chutí.
Dříve byly jesle, dnes se odkládat batole nesluší. I proto ženy mizí z vědy
Kam se ztrácejí ženy ve vědě, na to se ptají autorky knih Hledání dynamické rovnováhy a Dynamická rovnováha na dosah? Blanka Nyklová a Hana Víznerová. Jejich dotazy směřují na vědce a vědkyně z VŠCHT v Praze. Kvůli dlouhé mateřské ženy ztrácí rozhodující roky bádání a své mužské kolegy už nemohou dohonit.
Foto: Tak se lidstvo připravuje k životu na Marsu. V poušti chodí ve skafandrech
Podmínky života na Marsu se nejlépe simulují v nehostinných pouštích. Izraelští vědci proto v únoru 2018 trénovali v poušti Negev, Američané zase o pět let dříve v Utahu.
Děti z "mrazničky" se v Česku rodí už 25 let. Problém s plodností mají dnes spíše muži
V Česku stále přibývá párů, které nemohou bez pomoci lékařů přivést na svět vlastní dítě. Jedinou možností pro ně je pak asistovaná reprodukce, řada ověřených metod, při kterých se manipuluje s vajíčkem, spermiemi či embryi. Jednou z nich je i kryokonzervace - zamrazení. První dítě z "mrazničky" přišlo na svět v roce 1984 v Austrálii. V tuzemsku se pak první dítě ze zmrazeného embrya narodilo před 25 lety, 5. ledna 1993.
Je mu 88 let, přežil 17 komunistických lágrů a stále je předním odborníkem na Arktidu
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
Úplné zatmění Měsíce i velká opozice Marsu. Tak bude vypadat obloha v roce 2018
Hned několik zajímavých úkazů nabídne zájemcům v roce 2018 noční obloha. Podívejte se na přehled poskytnutý mluvčím Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavlem Suchanem.
Patří k předním světovým odborníkům na husity. Za komunistů dělal tramvajáka a studoval na konečných
Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.
Nejstarší mapa Ameriky z 16. století za milion dolarů? Pouhý padělek, odhalil český restaurátor
Mohl to být pátý exemplář mapy Ameriky, jejíž dřevorytovou předlohu navrhl německý kartograf Martin Waldseemüller. Unikát z počátku 16. století na základě zápisů cestovatele Ameriga Vespucciho popisoval nově objevený kontinent. Český restaurátor Michal Peichl ale odhalil, že mapa s odhadovanou cenou milion dolarů je ve skutečnosti podvrh.
Za totality směla vést jen dětský oddíl, poté řídila Akademii věd. Illnerová slaví osmdesátiny
Bioložka Helena Illnerová, jež 28. prosince slaví osmdesátiny, byla v letech 2001-2005 předsedkyní Akademie věd ČR. Stala se historicky první ženou v čele této prestižní instituce. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Zavedla v Česku obor chronobiologie, za nějž byla letos udělena Nobelova cena.
Čeští vědci v roce 2017 o sobě dali vědět. Projděte si 10 nejzajímavějších rozhovorů
V roce 2017 vznikla na Aktuálně.cz rubrika Věda. Přináší vám zajímavosti z nejrůznějších oborů a snaží se ukázat, že Češi patří mezi vědci k evropské špičce. Připravili jsme pro vás výběr deseti nejpozoruhodnějších rozhovorů.
Věda v roce 2017 otevřela lidstvu nové obzory. Projděte si hlavní události
Pro vědu byl rok 2017 velmi zásadní. Vědci přišli na několik zlomových objevů a především dali člověku nahlédnout do těžko dosažitelného dalekého vesmíru. Čím dál dokonalejší přístroje dokázaly detekovat gravitační vlny i jejich zdroj, objevily několik vzdálených planet, na nichž by mohl být život, a také jednoho záhadného posla z mezihvězdného prostoru.
Vánoce z pohledu vědy: Lze si posvítit bramborovým salátem? A dá se ze šupiny vyčíst kapří kronika?
Na Vánoce se dá nahlížet různě. Z hlediska historického můžeme zkoumat třeba změnu oslav zimního slunovratu na křesťanský svátek narození Ježíše Krista. Z hlediska ekonomického lze pozorovat, kolik Češi utratí za dárky a nakolik jsou ochotní se zadlužit. Z hlediska kulturního se můžeme zabývat různými variantami zvyků, výzdob či koled s ohledem na jednotlivé oblasti. V libereckém science centru iQlandia se však spolu s návštěvníky zkusili na Vánoce podívat vědecky.
Sonda má roku 2113 doletět k Alfa Centauri. Pátrat tam bude po stopách života
Sonda by měla zamířit k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri rychlostí, která by se měla přiblížit desetině rychlosti světla. Ke svému cíli by měla doputovat v roce 2113, tedy po 44 letech od startu. Ten má být součástí oslav stého výročí prvního letu člověka na Měsíc.
Žába polykaná užovkou i obrovský moučný mol. Známe nejhezčí snímky vědy za rok 2017
Soutěž Věda je krásná se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 1. kolo proběhlo v roce 2009. Po enormním úspěchu prvních ročníků se soutěž rozrostla i mimo brány fakulty.
Rodiče s ním emigrovali skokem do moře, pak málem uhořel v CERN. Dnes je přední fyzik
Teoretický fyzik Martin Roček obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě od stejnojmenného nadačního fondu na podporu vědy. Koho nezaujmou taje jeho náročného oboru supersymetrie, toho rozhodně zaujme jeho dobrodružný život.