Zlomový úspěch: astronomové zahlédli zdroj gravitačních vln, dlouho hledanou kilonovu

Magazín Magazín, hrz
16. 10. 2017 16:02
Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Objev rovněž poskytuje dosud nejsilnější důkazy, že krátké záblesky záření gama způsobuje právě spojení dvou neutronových hvězd.
Vizualizace splynutí neutronových hvězd
Vizualizace splynutí neutronových hvězd | Foto: ESO/L. Calçada/M. Kornmesser

Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických zařízení se poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje, informoval web eso.org.

Dne 17. srpna 2017 se dvojici amerických  laserových detektorů gravitačních vln LIGO spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) podařilo zachytit gravitační vlny procházející Zemí. Úkaz dostal poněkud nepoetické označení GW170817 a jedná se celkově o pátou detekci gravitačních vln. Asi o dvě sekundy později zaznamenaly dvě kosmické laboratoře NASA a ESA krátký záblesk záření gama (gamma-ray burst) zhruba ve stejné oblasti oblohy.

Na základě dat z observatoří LIGO-Virgo byla určena hrubá poloha zdroje - na jižní obloze v rozsáhlé oblasti o ploše asi 35 čtverečních stupňů, do které by se úplněk Měsíce vešel několikasetkrát a kde se nacházejí miliony hvězd. S příchodem noci do Chile se na danou oblast zaměřily některé z mnoha dalekohledů ESO a začaly pátrat po nových zdrojích.

Pozorování gravitačních vln je bezesporu zlomový objev a ostatně i hit této sezony. Na začátku října za jejich zachycení v observatoři LIGO získala Nobelovu cenu za fyziku trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne.

Vědci z Evropské jižní observatoře tušili přelomový úspěch již od srpnového pozorování. Jev je nicméně tak složitý, že vše podrobili dalšímu přezkoumání a propočtům a světu svůj objev odtajnili až 16. října v 16 hodin.

"Jen velmi zřídka může vědec prožít nástup nové éry od samotného počátku," říká astronomka Elena Pianová, hlavní autorka jednoho z článků v časopise Nature. "A to se právě stalo!"

"Data, která zatím máme, jsou v pozoruhodně dobrém souhlasu s teorií. Je to triumf teoretické astrofyziky. Potvrzují, že jevy zachycované detektory LIGO-Virgo jsou bezpochyby skutečné. A jedná se o mimořádný úspěch pro ESO, kterému se podařilo získat působivá data o průběhu kilonovy," dodává Stefano Covino, hlavní autor jednoho z článků v Nature.

"Je obrovskou předností ESO, že má k dispozici širokou paletu dalekohledů a přístrojů, která umožňuje realizovat rozsáhlé a složité pozorovací projekty v krátkém čase. Vstoupili jsme do nové éry multivlnové astronomie!" říká Andrew Levan, vedoucí autor dalšího článku.

 

Právě se děje

Další zprávy