reklama
 
 

Vědci z ČVUT jsou blízko včasnému odhalení Parkinsona. Chceme ho poznat z hlasu, říkají

28. 11. 2017
Foto: Shutterstock
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získali prestižní americký grant Nadace Michaela J. Foxe. Poskytnuté finanční prostředky nabízí vědecké skupině složené z odborníků z Česka, Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie a Rakouska unikátní možnost přispět k brzkému diagnostikování Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu. Vědci by tak vytvořili jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje této choroby. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, což bývá jeden z příznaků.

Parkinsonova nemoc

Při Parkinsonově nemoci odumírají v mozku buňky tvořící dopamin, který zajišťuje přenos nervových signálů. S jejím rozvojem se objevují závažné potíže s chůzí i prováděním každodenních jednoduchých úkonů. V Česku má chorobu kolem 20 000 lidí. Ačkoliv u veřejností přežívá povědomí, že ji mají jen staří lidé, onemocní jí zpravidla jedinci mezi 50. a 60. rokem života. Stále častěji se choroba týká i mladších ročníků, už nyní je mezi nemocnými 15 až 18 procent čtyřicátníků.

(Zdroj: ČTK)

Přes mikrofon pořídí výzkumníci audionahrávku, řečový signál digitálně zpracují a následně projde detailní matematickou analýzou. "Kvalita řeči se hodnotí podle různých okolností, jako jsou výslovnost, intonace či samotné tvoření zvuku," vysvětluje vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Záleží i na národním jazyku

Algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

"Z hlediska fyziologie jsou aspekty poruch řeči u Parkinsonovy nemoci nezávislé na typu jazyka. Z hlediska struktury jednotlivých jazyků ale můžeme jisté rozdíly očekávat. Například jazyky s častějším výskytem přechodů souhláska-souhláska jsou složitější na artikulaci, a tudíž mohou být senzitivnější na včasný záchyt Parkinsonovy nemoci než jazyky artikulačně méně náročné," vysvětluje Jan Rusz s tím, že rozdílné vyhodnocování u jednotlivých jazyků je teprve součástí jejich výzkumu.

Projekt je o to náročnější, že na něm spolupracují vědci z biomedicínského inženýrství, neurologie i lingvistiky.

Od neurologa přes logopeda po inženýra

"V praxi to vypadá zhruba tak, že pacient přijde na kliniku, kde s ním nejprve neurolog a neuropsycholog provedou základní motorické a kognitivní testy, a poté je odeslán na vyšetření řeči za logopedem, který s ním nahraje jednoduchý patnáctiminutový řečový test. Výsledná data pak zpracovávají a analyzují inženýři," popisuje vedoucí českého týmu.

Projekt bude takto testovat osoby s rizikem rozvoje Parkinsonovy nemoci až do roku 2019. Pokud budou výsledky projektu úspěšné, tedy prokáže se, že porucha řeči je citlivým a brzkým ukazatelem Parkinsonovy nemoci v různých jazycích, bude ještě nutné pokračovat v dlouhodobém sledování pacientů až do okamžiku oficiálního stanovení diagnózy. Tím se vyhodnotí spolehlivost řečové analýzy.

"Musíme být schopni odpovědět na otázku, o kolik let dříve je analýza řeči schopna predikovat Parkinsonovu nemoc, než dojde k vypuknutí prvních motorických symptomů a oficiálnímu stanovení diagnózy. Je také nutné podotknout, že analýza řeči je jednou z několika vyvíjených metod, která bude v ideálním případě přidána do baterie testů pro včasné zachycení choroby," říká Jan Rusz.

V současnosti již mohou být metody analýzy řeči využity jako pomocné kritérium pro výběr pacientů s vysokým rizikem Parkinsonovy nemoci, kteří jsou vhodnými kandidáty pro klinické studie zabývající se vývojem účinné léčby. 

"Naším dlouhodobým cílem je, abychom byli připraveni využít dané metody, až skutečně dojde k objevení vhodné léčby, která umožní zpomalení, či dokonce zastavení odumírání mozkových buněk. V tomto momentě bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," uzavírá Jan Rusz.

Video: Lze oživit člověka po smrti mozku?

Snažíme se nahradit to, co v mozku nefunguje, něčím, co by fungovat mohlo, a to můžou být kmenové buňky, říká neurolog Milan Brázdil. | Video: Martin Veselovský |  26:36

autor: Zuzana Hronová | 28. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama