Vědci z ČVUT jsou blízko včasnému odhalení Parkinsona. Chceme ho poznat z hlasu, říkají

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
28. 11. 2017 9:04
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Foto: Shutterstock

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získali prestižní americký grant Nadace Michaela J. Foxe. Poskytnuté finanční prostředky nabízí vědecké skupině složené z odborníků z Česka, Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie a Rakouska unikátní možnost přispět k brzkému diagnostikování Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu. Vědci by tak vytvořili jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje této choroby. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, což bývá jeden z příznaků.

Parkinsonova nemoc

Při Parkinsonově nemoci odumírají v mozku buňky tvořící dopamin, který zajišťuje přenos nervových signálů. S jejím rozvojem se objevují závažné potíže s chůzí i prováděním každodenních jednoduchých úkonů. V Česku má chorobu kolem 20 000 lidí. Ačkoliv u veřejností přežívá povědomí, že ji mají jen staří lidé, onemocní jí zpravidla jedinci mezi 50. a 60. rokem života. Stále častěji se choroba týká i mladších ročníků, už nyní je mezi nemocnými 15 až 18 procent čtyřicátníků.

(Zdroj: ČTK)

Přes mikrofon pořídí výzkumníci audionahrávku, řečový signál digitálně zpracují a následně projde detailní matematickou analýzou. "Kvalita řeči se hodnotí podle různých okolností, jako jsou výslovnost, intonace či samotné tvoření zvuku," vysvětluje vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Záleží i na národním jazyku

Algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

"Z hlediska fyziologie jsou aspekty poruch řeči u Parkinsonovy nemoci nezávislé na typu jazyka. Z hlediska struktury jednotlivých jazyků ale můžeme jisté rozdíly očekávat. Například jazyky s častějším výskytem přechodů souhláska-souhláska jsou složitější na artikulaci, a tudíž mohou být senzitivnější na včasný záchyt Parkinsonovy nemoci než jazyky artikulačně méně náročné," vysvětluje Jan Rusz s tím, že rozdílné vyhodnocování u jednotlivých jazyků je teprve součástí jejich výzkumu.

Projekt je o to náročnější, že na něm spolupracují vědci z biomedicínského inženýrství, neurologie i lingvistiky.

Od neurologa přes logopeda po inženýra

"V praxi to vypadá zhruba tak, že pacient přijde na kliniku, kde s ním nejprve neurolog a neuropsycholog provedou základní motorické a kognitivní testy, a poté je odeslán na vyšetření řeči za logopedem, který s ním nahraje jednoduchý patnáctiminutový řečový test. Výsledná data pak zpracovávají a analyzují inženýři," popisuje vedoucí českého týmu.

Projekt bude takto testovat osoby s rizikem rozvoje Parkinsonovy nemoci až do roku 2019. Pokud budou výsledky projektu úspěšné, tedy prokáže se, že porucha řeči je citlivým a brzkým ukazatelem Parkinsonovy nemoci v různých jazycích, bude ještě nutné pokračovat v dlouhodobém sledování pacientů až do okamžiku oficiálního stanovení diagnózy. Tím se vyhodnotí spolehlivost řečové analýzy.

"Musíme být schopni odpovědět na otázku, o kolik let dříve je analýza řeči schopna predikovat Parkinsonovu nemoc, než dojde k vypuknutí prvních motorických symptomů a oficiálnímu stanovení diagnózy. Je také nutné podotknout, že analýza řeči je jednou z několika vyvíjených metod, která bude v ideálním případě přidána do baterie testů pro včasné zachycení choroby," říká Jan Rusz.

V současnosti již mohou být metody analýzy řeči využity jako pomocné kritérium pro výběr pacientů s vysokým rizikem Parkinsonovy nemoci, kteří jsou vhodnými kandidáty pro klinické studie zabývající se vývojem účinné léčby. 

"Naším dlouhodobým cílem je, abychom byli připraveni využít dané metody, až skutečně dojde k objevení vhodné léčby, která umožní zpomalení, či dokonce zastavení odumírání mozkových buněk. V tomto momentě bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," uzavírá Jan Rusz.

Video: Lze oživit člověka po smrti mozku?

Snažíme se nahradit to, co v mozku nefunguje, něčím, co by fungovat mohlo, a to můžou být kmenové buňky, říká neurolog Milan Brázdil. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Mladí lidé v Česku se obávají klimatických změn, cítí kvůli nim bezmoc či strach, ukazuje průzkum

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Řešení klimatických změn považuje za extrémně nebo vysoce naléhavé téměř 46 procent mladých ve věku 15 až 20 let. Pro další třetinu má tento problém střední naléhavost.

O tom, že se globální změna klimatu projevuje již v současnosti, je přesvědčeno 83,6 procenta respondentů. Podle dalších téměř deseti procent se změna projeví v budoucnu. Zhruba sedm z deseti dotázaných uvedlo, že hlavní přičinou změn je lidstvo a jeho činnost.

Nějaký projev změn klimatu kolem sebe pozorovalo sedm z deseti mladých lidí. Nejčastěji zmiňovali vlny veder, sucho nebo naopak přívalové deště a povodně.

Obavy ze změn klimatu v průzkumu projevily tři čtvrtiny mladých. Výrazně víc je trápilo, jak změna uškodí budoucím generacím, než jim samotným. Podle dvou třetin dotázaných budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než je ten současný.

Další zprávy