reklama
 
 

Psychedelika kontrolujeme stejně jako heroin. Je to nesmysl, mají léčebný potenciál, říká psychiatr

14. 11. 2017
Filip Tylš je psychiatr a neurovědec. Posledních 15 let ho fascinují psychedelické látky, v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu. Zajímá se o jejich běžné užívání i o změněné stavy vědomí. Absolvoval 1. lékařskou fakultu UK a navázal doktorským studiem neurověd. Účastní se pilotní studie podávání psilocybinu, tedy látky obsažené v halucinogenních houbách, pacientům s rezistentní depresí. Filip Tylš v roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost. Jeho velkým snem je využít potenciál psychedelik v terapii a pro seberozvoj. O své vizi přednášel začátkem listopadu na konferenci TEDxPrague 2017.
Doporučujeme

Co říkáte tomu, jak jsou v české společnosti psychedelika opředena mýty, zatímco k alkoholu a tabáku jsme velmi tolerantní? Přitom psychedelika mohou léčit, zatímco alkohol a tabák devastují člověka..

Samozřejmě si myslím, že je to špatně. A jak to vzniklo? Alkohol je zkrátka hluboce zakořeněn v naší kultuře už u Keltů. Postupně si na něj společnost tak zvykla, že je to něco sociálně přijatelného. Psychedelika se používala v úplně jiném kontextu v Jižní Americe mezi šamany. Když pak Albert Hofmann objevil LSD, tak nevěděl, jaký má látka obrovský potenciál. Ani halucinogenní houby, které na českém území rostou od nepaměti, tu nikdo neznal.

Mohou být psychedelika nebezpečná, třeba LSD nebo magické houbičky?

LSD se nedá předávkovat, účinná dávka je velmi malá. Také další klasická psychedelika nejsou toxická, čili nepoškozují žádný orgán, problematické ale je, co se při jejich aplikaci děje v mozku. Po tripu se třeba nemusí zintegrovat ("zpracovat" - pozn. red.) nějaká velká úzkost, může zůstat uložená v našem mozku a dále nás traumatizovat v běžném vědomí. Zcela výjimečně se může rozvinout psychóza nebo může dojít k takzvaným flashbackům, kdy se do našeho běžného vědomí dostává to, co se dělo na tripu. Je to podobný mechanismus jako u posttraumatických stavů, například válečných veteránů, kterým se vrací zážitky z války. Navíc při jejich laickém užívání bez odborného dohledu může dojít k nebezpečnému chování, vedoucímu ke zranění.

Může dejme tomu zkušený uživatel ty stavy s psychedeliky nějak ovládat?

Čím víc se o to člověk snaží, tím méně mu to jde. Psychedelika jsou dobrý pán, ale špatný sluha. Jsou těžko uchopitelná, když chceme, aby nám sloužila. Nicméně zkušenější člověk se v tomto stavu samozřejmě lépe orientuje, nikdy ho ovšem neovládá.

Vy jste psychiatr, odborník na psychedelika. Dává vám to větší šance mít nad sebou a svou myslí během tripu vládu? Nebo jsou tyto látky silnější?

Když už si začnete myslet, že to víte, tak vám psychedelika dají lekci. Jde se naučit nějak se na tom poli pohybovat, ale nikdy si nejde říct, že víte, co to udělá, co to dnes přinese, a nějak se podle toho řídit.

Jak byste popsal, co se děje s člověkem na tripu? A jde to vůbec popsat?

Je to opravdu velmi složité, slova tu většinou přestávají stačit, navíc je to velmi proměnlivé. Při nízkých dávkách, co se používají v klubech, dochází třeba k vizuálním změnám. Jenže když si vezmou větší dávku, tak může nastat problém. Nebo u člověka, jenž s psychedeliky nemá příliš zkušeností, může nastat velká úzkost, když to nastupuje. A co se přesně děje? Jde o změny vnímání - halucinace, iluze, synestezie, tedy sloučení vjemů z několika tělesných smyslů, jako třeba slyšení barev.

Těm látkám se přitom říká halucinogeny…

Ano, lepší označení je psychedelika, protože halucinace jsou ta nejméně podstatná změna. Pak to jsou jevy, které souvisejí s rozpouštěním našeho já. Překročení hranice já může být pozitivní, tomu se říká "oceánská bezbřehost" a člověk prožívá pocity blaženosti či spojení s univerzem. Na druhé straně může cítit úzkost spojenou s rozpouštěním ega, ztrátou hranic, vystupováním z těla či prožitím smrti. Ty pojmy možná zní až čarodějně, ale nic zas tak záhadného to není.

Jak to funguje?

V mozku máme sítě, které naše já reprezentují. Psychedelika snižují jejich aktivitu, což souvisí s prožitky ztráty hranic a smrti. Tento stav má právě obrovský potenciál pro změnu naší psychiky.

Záleží i na prostředí, kde člověk látku užije?

Ano, je velmi odlišný zážitek ji užít v rámci tradičního šamanského rituálu, nebo na hudebním festivalu. Nechci hodnotit, co je lepší, je to dost individuální. Ale záleží i na našem vnitřním nastavení. V klubu to může být velmi dramatický zážitek plný úzkosti a tenze, nebo také můžeme osm hodin protančit příběh svého života a člověk si to může moc pěkně užít. Akorát si musí dát pozor na dehydrataci nebo další bazální věci. Když si člověk vezme psychedelika s kamarády v lese, může zažít napojení na přírodu nebo může mít vhledy do cítění ostatních lidí.

Vědí to vlastně potenciální uživatelé?

Tady nás stále ještě čeká hodně osvěty, aby látku lidé užívali v bezpečném prostředí. Objíždíme s polním stanem festivaly, kde se tyto látky užívají, a pečujeme o lidi na tripu, naše služba se jmenuje PsyCare. Často je jim špatně, nevědí, co se sebou, popřípadě se chovají bizarně a pokouší se je zpacifikovat ochranka, což je jenom k horšímu. Snažíme se spolupracovat s organizátory festivalu i zdravotníky a oni přenechávají lidi pod vlivem látek primárně v naší péči.

Vy zkoumáte, zda by psychedelika nebyla řešením pro pacienty s úzkostmi. Jak by to mohlo fungovat?

U úzkostných jedinců lze očekávat, že v průběhu zážitku bude úzkost zesílena, v pozdější fázi, pokud jí necháme volný průchod, může nastat velké uvolnění a nahlédnutí zdrojů úzkosti, se kterými jde po zážitku psychoterapeuticky pracovat. Obecně lze říci, že psychedelika nám zprostředkovávají kontakt s našimi emocemi a antidepresiva nás od nich naopak oddělují, což může být v rámci krátkodobého řešení výhodné. Z dlouhodobého pohledu je výhodnější přijetí našich emoci než vyhýbání se jim.

Tito lidé by navíc nebyli ponecháni sami napospas, ale byli by pod odborným dohledem…

Ano, při terapeutickém užití je člověk pod dohledem tzv. sittera, tedy lékaře  či psychologa, který provází dotyčného sezením s psychedeliky. Vhodné podmínky zajistí v některých případech také rituální užití pod dohledem šamana. Zážitek je pak úplně jiný, hlubší, bezpečnější a člověk se mu může plně odevzdat, protože zvnějšku má vše obstarané a plně důvěřuje svému sitterovi. Leží, má puštěnou hudbu…

Zmínil jste rituály, šamany. Zatímco my zde zkoušíme pomalu "odmytizovávat" psychedelika, přírodní národy v Jižní Americe je používaly jako léčbu či terapii již od nepaměti. Vy jste se ostatně při svém výzkumu inspiroval návštěvou jihoamerických šamanů…

To je ještě vyšší level, do našeho kulturního kontextu asi nepřenositelný. Poznatky se tam předávají celá staletí z generace na generaci. Každopádně jejich postupy jsou velmi inspirativní. Od šamanů jsem se naučil práci s tělem či práci s obtížným zážitkem.

Jak je to s psychedeliky legislativně?

V současné době jsou zařazeny do nejpřísněji kontrolované skupiny nejnebezpečnějších látek, jako je heroin, což je nesprávné. Navíc je to skupina látek, které nemají lékařské využití, což už také není pravda. Existuje spousta studií, které nezpochybnitelně potvrzují léčebný potenciál - pro neléčitelná onemocnění, těžké úzkosti, rezistentní deprese, rezistentní bolest hlavy, ale také v podstatě všechny závislosti. Psychedelika zkrátka nemají v této skupině co dělat, navíc se od toho odvíjí trestání lidí, kteří je užívají, což je dnes sedm procent populace v České republice. Tedy užití samotné trestné není, držení větších dávek či distribuce ano.

Jak vidíte budoucnost psychedelik?

Vidím to dobře. Chystá se velká mezinárodní studie na depresivní pacienty, které snad budeme součástí. To by mohlo prolomit ledy. Potřebujeme zapracovat na té terapeutické části, tedy nejen předepisovat psilocybin a užívat to jako antidepresiva, ale spojit to s konkrétní psychoterapeutickou intervencí s proškolenými odborníky. Nejsem nadšený z představy úplné legalizace psychedelik, rozvolnění ale určitě podporuji. Nicméně dostupnost musí jít vždy ruku v ruce s informovaností. A česká společnost toho zatím ví o psychedelikách hodně málo.

Psychedelika velmi mění vnímání a prožívání, pokud není jejich podání kontrolováno, může člověk poškodit sebe nebo své okolí, říká Tomáš Páleníček | Video: Martin Veselovský |  16:35

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama