








Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.












Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.






Běžná projížďka na známém svahu se během několika vteřin změnila v děsivý zážitek. Španělská lyžařka Ares Masipová sdílela video z Pyrenejí, které zachycuje okamžik, kdy se pod ní na hoře Pic de l’Hortell v Andoře uvolnila lavina. A do nebezpečí se nedostala jen sportovkyně, ale i její věrný čtyřnohý parťák Cim.






Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.



Zatímco ještě před pár lety byl „kvas“ nyní přezdívaný jako „komunistická cola“ či „sovětský Guinness“ v západní Evropě spíše takovou zvláštní vzpomínkou na východní blok, dnes se z něj stává nový wellness hit. Razí si cestu do supermarketů i hipsterských kaváren – a fanoušci o něm mluví jako o malém zázraku pro zdraví střev.



Kvůli neustále rostoucím životním nákladům se partneři rozhodli udělat krok, který většina lidí odkládá až na důchod. Opustili klasické bydlení a přestěhovali se na loď. Aby však splnili podmínky bydlení na vodě, musí se každé dva týdny přesouvat na nové místo. Přesto tvrdí, že by neměnili a žijí svůj sen.



Barva stěn ve vašem domově není jen otázkou vkusu nebo aktuálních trendů. Podle psychologů může mít mnohem hlubší význam. Ovlivňuje totiž vaši náladu, schopnost soustředění, kreativitu i celkovou psychickou pohodu. Jinými slovy: barvy, kterými se obklopujete, mohou nenápadně formovat váš každodenní život.



Začátek roku má zvláštní kouzlo. Kalendář je prázdný, hlava plná plánů a představa „nového já“ se zdá být na dosah ruky. Jenže pak přijde realita. Podle dat sportovní sociální sítě Strava právě druhý lednový pátek představuje okamžik, kdy se většina novoročních předsevzetí definitivně rozpadá. Proč tomu tak je?



Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.



Donedávna to vypadalo jednoznačně – čím originálnější jméno, tím lépe. Mnohé páry chtěly, aby jejich dítě bylo jediné svého druhu – alespoň podle jména. V roce 2026 se ale karta obrací. Podle psychologů, sociologů i dat z matrik rodiče čím dál častěji sahají po jménech, která tu byla dávno před nimi. Ne proto, že by jim došla fantazie, ale proto, že se změnil svět, do kterého se děti rodí.






Psal se srpen roku 1996, když téměř neviditelná kapka třpytivé látky sklouzla po latexové rukavici chemičky Karen Wetterhahnové. Jak moc se chvíle, kdy pipetovala extrémně toxickou organickou rtuť, stane osudovou, si ani nedokázala představit. Pouze jedna malá kapka změnila život nejen jí, ale i celé vědecké komunitě.



Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.



Suchý leden, nebo v Česku populárnější suchý únor, se stal novoročním rituálem mnoha lidí, kteří po svátečním přejídání a několika sklenkách navíc chtějí dosáhnout měsíce bez alkoholu. Proč? Touží po restartu těla i mysli. Jenže čím dál více odborníků upozorňuje, že tento populární trend nemusí být tak přínosný, jak by se mohlo zdát – a v některých případech může dokonce vést k nezdravým návykům.