Lékaři je považovali za notoriky. Věda teď vysvětluje, proč byli opilí bez požití alkoholu

Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.

Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology analyzovala vzorky stolice od 22 pacientů s tímto diagnostikovaným syndromem a porovnala je se vzorky jejich zdravých partnerů žijících ve stejné domácnosti. Tento přístup tak umožnil vyloučit vliv stravy i prostředí, které běžně ovlivňují složení střevního mikrobiomu.

A výsledek byl jasný: u pacientů se syndromem samovolného kvašení, jinak známého také jako syndrom vlastního pivovaru, byly výrazně častější dvě bakterie známé schopností produkovat ethanol – Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli.

Laboratorní experimenty navíc ukázaly, že bakterie odebrané pacientům během těchto epizod produkovaly výrazně více ethanolu než bakterie od zdravých lidí nebo pacientů v remisi. To odpovídalo i naměřeným hladinám alkoholu v krvi. Vědci tak potvrdili, že hlavním viníkem nejsou plísně nebo kvasinky, jak se dlouho předpokládalo, ale střevní bakterie.

Tajní pijáci? Nikoliv

„Auto-brewery syndrome“ je diagnostikován jen velmi zřídka a neexistuje jednotná metoda léčby. To má pro pacienty často vážné následky. „Mnoho pacientů navštíví několik lékařských center, jen aby byli odmítnuti jako tajní pijáci a odešli bez diagnózy,“ píše výzkumný tým vedený specialistkou na infekční choroby Elizabeth Hohmannovou a gastroenterologem Berndem Schnablem.

Zvýšené hladiny alkoholu v těle totiž nejsou jen společenským problémem. Často vedou k poškození jater a mohou způsobit závažné rodinné, sociální i právní komplikace.

Impulzem pro novou studii byl výzkum mikrobioložky Jing Yuanové, která roce 2019 publikovala vědeckou práci. Právě ona jako pravděpodobnou příčinu „opití bez požití alkoholu“ označila právě bakterii Klebsiella pneumoniae, nikoli kvasinky. A po zveřejnění studie možná přišlo něco, co nečekala: začala ji kontaktovat řada zoufalých pacientů, kteří hledali pomoc. Yuanová je následně odkázala na Schnabla, jenž zahájil navazující výzkum.

Naděje v léčbě

Jedním z nejslibnějších zjištění studie je možná cesta k léčbě. U jednoho pacienta došlo k výraznému zlepšení po dvou transplantacích stolice od zdravého dárce, které měly za cíl „restartovat“ střevní mikrobiom – a právě mikrobiom byl u většiny pacientů vědeckého týmu velkým problémem. Muž zůstal v remisi více než 16 měsíců a jeho rodina uvedla, že se jeho chování „v podstatě vrátilo do normálu“.

Podle vědců by pak úleva pro pacienty mohla spočívat v úpravě stravy, podpoře bakterií, které ethanol účinně odbourávají, využití probiotik nebo v již zmíněné transplantaci stolice. Schnabl však upozorňuje, že nelze zcela vyloučit, že některé případy mohou být skutečně způsobeny i kvasinkami nebo plísněmi. A to není vše. Jiné studie totiž již dříve spojily ethanol produkující střevní bakterie s cukrovkou nebo nealkoholickým tukovým onemocněním jater, které je dnes nejčastějším jaterním onemocněním na světě. „To vyvolává širší otázku, jak rozšířená je produkce ethanolu střevními mikroby v běžné populaci a jak rozsáhlé mohou být její patologické důsledky,“ píší Schnabl a jeho kolegové.

„Naše studie tak zdůrazňuje význam střevního mikrobiomu a mikrobiálních metabolitů pro lidské zdraví,“ uzavírají odborníci.