Komunistická cola jako nový wellness hit. Odrovnala kavárenské povaleče

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Zatímco ještě před pár lety byl „kvas“ nyní přezdívaný jako „komunistická cola“ či „sovětský Guinness“ v západní Evropě spíše takovou zvláštní vzpomínkou na východní blok, dnes se z něj stává nový wellness hit. Razí si cestu do supermarketů i hipsterských kaváren – a fanoušci o něm mluví jako o malém zázraku pro zdraví střev.

O co vlastně jde? Kvas - tradiční fermentovaný nápoj- se vyrábí z obilí, ovoce, zeleniny nebo dokonce ze starého chleba. A díky fermentaci obsahuje přirozená probiotika, která podporují trávení a imunitu. Je lehce perlivý, osvěžující a jen minimálně alkoholický – obvykle do 1,2 procenta alkoholu.

A právě i to z něj dělá ideální nápoj nynější éry. Lidé totiž čím dál více sahají po nealkoholických či nízkoalkoholických alternativách, které zažívají obrovský boom.

Ve Velké Británii kvas nově doplňuje nabídku dalších populárních fermentovaných produktů, jako jsou kefír, kimči nebo kombucha. A zájem o něj roste i mezi řemeslnými pivovary. „Má obrovský potenciál, který zatím většina výrobců vůbec nevyužívá,“ říká Anton Puzorjov, zakladatel značky Quas Drinks z Edinburghu, jež se označuje za „první skutečný kvas ve Spojeném království“.

Puzorjov nepije alkohol a už dlouho v Británii postrádal nealkoholický nápoj, který by mu nejen chutnal, ale také dával smysl z hlediska zdraví i estetiky. „Je tu Coca-Cola, ale pro dnešní spotřebitele, kteří dbají na zdraví, to není ideální volba. Když se rozhlédnete, není tu mnoho produktů, které by vám skutečně prospívaly,“ vysvětluje.

Bezpečnější než voda

Tradičně se kvas vyráběl ze zbytkového žitného chleba – chytrý způsob, jak zužitkovali přebytky v dobách, kdy se plýtvat nemohlo. Jak připomíná litevský pivní historik a someliér Tomas Josas, fermentace nejen zachovávala živiny, ale zároveň snižovala pH nápoje, čímž ničila škodlivé bakterie. „Kvas tak byl často bezpečnější k pití než voda,“ uvedl pro BBC.

Původně se kvas prodával bez bublinek, až po pádu Sovětského svazu začal konkurovat limonádám v perlivé podobě. A dnes se používá jako letní osvěžení, základ do koktejlů nebo dokonce jako lidový lék na bolest v krku.

Úspěch díky influencerům

Popularita nápoje se šíří i díky sociálním sítím. TikTokerka Vilte Fullerová, která se sama označuje za „kvasoholičku“, sdílí domácí recepty na kvas z červené řepy nebo jablek. Jiní dávají přednost tradiční verzi ze starého chleba. A nové značky, které tvoří tento legendární mok, vznikají jedna po druhé.

Zájem o fermentované potraviny a nápoje přitom podporuje i věda. Studie publikovaná v roce 2025 v časopise Frontiers in Nutrition ukázala, že fermentované potraviny mohou zmírňovat nadýmání a zlepšovat pravidelnost stolice. Jiné výzkumy je spojují s lepším metabolickým zdravím a dokonce i s pozitivním vlivem na náladu. „Hlavním přínosem jsou probiotika – živé bakterie, které podporují trávení a zdravý střevní mikrobiom,“ vysvětluje gastroenterolog Sean Preston. „Teoreticky mohou také snižovat riziko rakoviny tlustého střeva,“ dodává.

Není tak divu, že se z fermentovaných potravin stal velký byznys. A podle toho, co vidíme třeba v pražských či brněnských kavárnách a bistrech, tento nápoj by s velkou pravděpodobností zabodoval i v Česku. Kdo ví, třeba se dočkáme nějaké velké marketingové kampaně, díky které se kvas stane přirozenou součástí i našich meníček.