


Zatímco ještě před pár lety byl „kvas“ nyní přezdívaný jako „komunistická cola“ či „sovětský Guinness“ v západní Evropě spíše takovou zvláštní vzpomínkou na východní blok, dnes se z něj stává nový wellness hit. Razí si cestu do supermarketů i hipsterských kaváren – a fanoušci o něm mluví jako o malém zázraku pro zdraví střev.

O co vlastně jde? Kvas - tradiční fermentovaný nápoj- se vyrábí z obilí, ovoce, zeleniny nebo dokonce ze starého chleba. A díky fermentaci obsahuje přirozená probiotika, která podporují trávení a imunitu. Je lehce perlivý, osvěžující a jen minimálně alkoholický – obvykle do 1,2 procenta alkoholu.
A právě i to z něj dělá ideální nápoj nynější éry. Lidé totiž čím dál více sahají po nealkoholických či nízkoalkoholických alternativách, které zažívají obrovský boom.
Ve Velké Británii kvas nově doplňuje nabídku dalších populárních fermentovaných produktů, jako jsou kefír, kimči nebo kombucha. A zájem o něj roste i mezi řemeslnými pivovary. „Má obrovský potenciál, který zatím většina výrobců vůbec nevyužívá,“ říká Anton Puzorjov, zakladatel značky Quas Drinks z Edinburghu, jež se označuje za „první skutečný kvas ve Spojeném království“.
Puzorjov nepije alkohol a už dlouho v Británii postrádal nealkoholický nápoj, který by mu nejen chutnal, ale také dával smysl z hlediska zdraví i estetiky. „Je tu Coca-Cola, ale pro dnešní spotřebitele, kteří dbají na zdraví, to není ideální volba. Když se rozhlédnete, není tu mnoho produktů, které by vám skutečně prospívaly,“ vysvětluje.
Tradičně se kvas vyráběl ze zbytkového žitného chleba – chytrý způsob, jak zužitkovali přebytky v dobách, kdy se plýtvat nemohlo. Jak připomíná litevský pivní historik a someliér Tomas Josas, fermentace nejen zachovávala živiny, ale zároveň snižovala pH nápoje, čímž ničila škodlivé bakterie. „Kvas tak byl často bezpečnější k pití než voda,“ uvedl pro BBC.
Původně se kvas prodával bez bublinek, až po pádu Sovětského svazu začal konkurovat limonádám v perlivé podobě. A dnes se používá jako letní osvěžení, základ do koktejlů nebo dokonce jako lidový lék na bolest v krku.
Popularita nápoje se šíří i díky sociálním sítím. TikTokerka Vilte Fullerová, která se sama označuje za „kvasoholičku“, sdílí domácí recepty na kvas z červené řepy nebo jablek. Jiní dávají přednost tradiční verzi ze starého chleba. A nové značky, které tvoří tento legendární mok, vznikají jedna po druhé.
Zájem o fermentované potraviny a nápoje přitom podporuje i věda. Studie publikovaná v roce 2025 v časopise Frontiers in Nutrition ukázala, že fermentované potraviny mohou zmírňovat nadýmání a zlepšovat pravidelnost stolice. Jiné výzkumy je spojují s lepším metabolickým zdravím a dokonce i s pozitivním vlivem na náladu. „Hlavním přínosem jsou probiotika – živé bakterie, které podporují trávení a zdravý střevní mikrobiom,“ vysvětluje gastroenterolog Sean Preston. „Teoreticky mohou také snižovat riziko rakoviny tlustého střeva,“ dodává.
Není tak divu, že se z fermentovaných potravin stal velký byznys. A podle toho, co vidíme třeba v pražských či brněnských kavárnách a bistrech, tento nápoj by s velkou pravděpodobností zabodoval i v Česku. Kdo ví, třeba se dočkáme nějaké velké marketingové kampaně, díky které se kvas stane přirozenou součástí i našich meníček.
Zdroj: DailyMail, BBC






Americká technologická společnost Uber letos rozšíří svou rozvážkovou službu do sedmi dalších evropských zemí včetně Česka, napsal deník Financial Times (FT). Expanzi deníku potvrdila globální šéfka pro doručování v Uberu Susan Andersonová, Česko však přímo nezmínila.



Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2038 nebo 2040. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Postup prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech je reakcí na to, že se v některých politických oblastech zašlo až příliš daleko. V panelové debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu večer řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Hlasitý nesouhlas s jeho názorem vyjádřila bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.



S lídrem maďarské opozice Péterem Magyarem, který v dubnových volbách vyzve svého rivala Viktora Orbána, se v Mnichově na okraj bezpečnostní konference sešli předsedové vlád Německa, Polska, Chorvatska i Rakouska. Na schůzky ho doprovázela Anita Orbánová, kterou si Magyar vybral za případnou ministryní zahraničí a jejíž příjmení vyvolalo menší rozruch. Sám Orbán do Mnichova nepřijel.



Čtvrtá sezona právnického seriálu Advokát, jejíž deset epizod je k vidění na Netflixu, se pokouší o riskantní obrat. Hlavního hrdinu usazuje tam, kam dosud posílal své klienty – na lavici obžalovaných. I přes občasné zakolísání v tempu přináší trefnou úvahu o vysoké ceně za dobrou obhajobu.