Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
Když sovětská sonda Luna 3 v roce 1959 poprvé vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce, bylo hned jasné, že „něco nesedí“. Přivrácená strana, kterou vidíme ze Země, je poseta rozsáhlými tmavými čedičovými pláněmi – naproti tomu odvrácená strana je světlejší, hornatější a mnohem více poznamenaná prohlubněmi.
Jedním z hlavních podezřelých se brzy stala pánev South Pole–Aitken – největší známý impaktní kráter ve sluneční soustavě, který zabírá téměř čtvrtinu měsíčního povrchu. Bez přímých vzorků z této oblasti ale nebylo možné tuto hypotézu potvrdit.
To se změnilo však s misí Čchang-e 6 z roku 2024, kdy vědci tak vůbec poprvé získali měsíční prach z odvrácené strany – a okamžitě se pustili do jeho analýzy: tým vedený vědcem Heng-Ci Tianem se zaměřil na izotopy železa a draslíku ve vzorcích odebraných právě z pánve South Pole–Aitken.
A výsledky byly překvapivě jednoznačné – podle nové studie Čínské akademie věd mohl být zásadním viníkem obrovský dávný náraz, který změnil chemické složení Měsíce.
Historická katastrofa
V porovnání se vzorky z přivrácené strany Měsíce obsahují horniny z odvrácené strany vyšší podíl těžších izotopů železa a draslíku, přičemž tento rozdíl nelze vysvětlit běžnou sopečnou činností. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je tedy gigantický náraz, který pronikl hluboko do měsíčního pláště, vytvořil extrémní teplo a způsobil odpařování lehčích izotopů, zatímco těžší zůstaly zachovány.
„S největší pravděpodobností to vzniklo v důsledku odpařování draslíku způsobeného impaktem, který vytvořil pánev South Pole–Aitken,“ uvádějí vědci. „Dokládá to hluboký vliv této události na vnitřní strukturu Měsíce,“ dodávají.
Jizvy sahající pod povrch
Zásadní je, že náraz nezanechal jen obří kráter na povrchu – změnil chemii Měsíce do značných hloubek a možná dokonce vyvolal konvekci pláště v měřítku celé polokoule. K definitivnímu potvrzení této možnosti budou ale zapotřebí další vzorky z jiných oblastí odvrácené strany.
Jedno je však už teď jasné: meteoritické dopady nejsou jen povrchové šrámy. Mohou trvale přetvářet vnitřní stavbu vesmírných objektů – a jejich následky přetrvávají miliardy let. A nový výzkum ukazuje, že jejich stopy nejsou viditelné jen po povrchu, ale sahají hluboko do jeho nitra – a čas je nedokázal zahladit.
Zdroj: Science Alert
Mohlo by vás zajímat
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Slovenský jásot utichl. Vlhová při návratu nezvládla trať. Buďme realisté, nabádá
Téměř po dvou letech a po dvou operacích kolene se znovu objevila na lyžích v ostrém závodě a rovnou na olympijských hrách. Petra Vlhová se v úterý odpoledne představila ve slalomu týmové kombinace. Slovenská šampionka se pokusila odvrátit poslední místo, které jí ve sjezdu přisoudila parťačka Katarína Šrobová. Nepovedlo se, Vlhová slalom ani nedojela.
Bulharské Twin Peaks: Rituální loučení na kameru a šest mrtvých v horách
Šest těl, dvě místa a jeden mrazivý záznam z průmyslové kamery. Bulharská policie rozplétá případ, který podle tamní prokuratury nemá v zemi obdoby. V kulisách zasněžených vrcholků u srbských hranic se odehrálo drama, v němž figuruje tibetský buddhismus, rituální loučení a podivná nevládní organizace, která si říkala „lesní stráž“.
Policista zastřelil zdrogovaného, ale bezbranného. Kauzu provází další bizarní linka
Až 16 let za mřížemi. Tolik hrozí policistovi, který loni v pražských Ďáblicích zastřelil Otakara Schmidta. Ten předtím vyhrožoval své partnerce, pak se zabarikádoval v bytě a vyhrožoval sebevraždou. Tragické události předcházely drogy i házení chladných zbraní z okna. Obviněním policisty ale případ zdaleka nekončí – stále není vyřešena linka, v níž bylo tělo muže zpopelněno bez vědomí rodiny.
Na D1 u Brna bouraly dva nákladní vozy, jeden člověk zemřel
Na dálnici D1 u Brna na 191. kilometru ve směru na Ostravu havarovaly dva nákladní vozy. Jeden člověk při nehodě zemřel, dalšího záchranáři převezli do nemocnice. Směr na Ostravu je uzavřený. Řekli to mluvčí policie David Chaloupka a záchranné služby Michaela Bothová. Utvořila se kolona.