Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
Když sovětská sonda Luna 3 v roce 1959 poprvé vyfotografovala odvrácenou stranu Měsíce, bylo hned jasné, že „něco nesedí“. Přivrácená strana, kterou vidíme ze Země, je poseta rozsáhlými tmavými čedičovými pláněmi – naproti tomu odvrácená strana je světlejší, hornatější a mnohem více poznamenaná prohlubněmi.
Jedním z hlavních podezřelých se brzy stala pánev South Pole–Aitken – největší známý impaktní kráter ve sluneční soustavě, který zabírá téměř čtvrtinu měsíčního povrchu. Bez přímých vzorků z této oblasti ale nebylo možné tuto hypotézu potvrdit.
To se změnilo však s misí Čchang-e 6 z roku 2024, kdy vědci tak vůbec poprvé získali měsíční prach z odvrácené strany – a okamžitě se pustili do jeho analýzy: tým vedený vědcem Heng-Ci Tianem se zaměřil na izotopy železa a draslíku ve vzorcích odebraných právě z pánve South Pole–Aitken.
A výsledky byly překvapivě jednoznačné – podle nové studie Čínské akademie věd mohl být zásadním viníkem obrovský dávný náraz, který změnil chemické složení Měsíce.
Historická katastrofa
V porovnání se vzorky z přivrácené strany Měsíce obsahují horniny z odvrácené strany vyšší podíl těžších izotopů železa a draslíku, přičemž tento rozdíl nelze vysvětlit běžnou sopečnou činností. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je tedy gigantický náraz, který pronikl hluboko do měsíčního pláště, vytvořil extrémní teplo a způsobil odpařování lehčích izotopů, zatímco těžší zůstaly zachovány.
„S největší pravděpodobností to vzniklo v důsledku odpařování draslíku způsobeného impaktem, který vytvořil pánev South Pole–Aitken,“ uvádějí vědci. „Dokládá to hluboký vliv této události na vnitřní strukturu Měsíce,“ dodávají.
Jizvy sahající pod povrch
Zásadní je, že náraz nezanechal jen obří kráter na povrchu – změnil chemii Měsíce do značných hloubek a možná dokonce vyvolal konvekci pláště v měřítku celé polokoule. K definitivnímu potvrzení této možnosti budou ale zapotřebí další vzorky z jiných oblastí odvrácené strany.
Jedno je však už teď jasné: meteoritické dopady nejsou jen povrchové šrámy. Mohou trvale přetvářet vnitřní stavbu vesmírných objektů – a jejich následky přetrvávají miliardy let. A nový výzkum ukazuje, že jejich stopy nejsou viditelné jen po povrchu, ale sahají hluboko do jeho nitra – a čas je nedokázal zahladit.
Zdroj: Science Alert
Mohlo by vás zajímat
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Češkám se nelíbí neúcta k Siniakové. Strýcová popsala, co se dělo v Číně
Po fantastické sezoně vážně atakuje pozici nejlepší deblistky tenisové historie. Kateřina Siniaková je fenoménem, podle bývalých českých hráček ale stále není ve světě dostatečně doceněná.
Jeden z nejlepších filmů roku. Emotivní Milovník, ne bojovník je jako něžné objetí
Bezčasí mezi mládím a dospělostí, první lásky, velká zklamání i křehká usmíření. Debut Martiny Buchelové, který zvítězil v soutěži Proxima na festivalu v Karlových Varech či na Finále Plzeň, se dostává do široké distribuce. A jde o událost roku, byť na první pohled nenápadnou.
Mysleli, že Černá smrt skončila. Nová analýza DNA ukázala, kudy se mor šířil Evropou
Černá smrt ve 14. století Evropu nezpustošila jen jednou. Nová analýza DNA morové bakterie ukazuje, že se nemoc po staletí vracela v dalších vlnách a její šíření kopírovalo války, přesuny lidí i změny prostředí. Vědci teď dokázali jednotlivé kmeny přiřadit ke konkrétním historickým epidemiím mnohem přesněji než dosud. A právě tento detail může pomoci lépe chápat i budoucí pandemie.
„Generál Armagedon“ se vrací. Putin sází na brutálního velitele, má mu vyhrát válku
V Sýrii neváhal použít chemické zbraně. Na Ukrajině zachránil ruskou armádu při ústupu do Chersonu v roce 2022. Vybudoval linii, která zastavila ukrajinskou ofenzivu o rok později. Po vzpouře Wagnerovců ho ale Kreml „uklidil do Alžírska“. Nyní se Sergej Surovikin s pověstí mimořádně brutálního velitele vrací do hry. Prezident Vladimir Putin ho povolal zpět s cílem přimět Ukrajince ke kapitulaci.