


Hotel Evropa byl vždy místem příběhů a za éry hoteliéra Karla Šroubka také symbolem světovosti Prahy. I proto se tam potkávali umělci, intelektuálové a politici jako Franz Kafka či Václav Havel, kteří zde měli dokonce svá oblíbená místa. Jak se dům, nyní známý jako W Prague, proměnil? Co zůstalo a co bylo nutné odstranit?
Ano, Hotel Evropa byl opravdu místem, kde se scházely ty nejznámější osobnosti naší historie. Kafka v Zrcadlovém salonku uspořádal své jediné autorské čtení, Václav Havel sedával v kavárně u okna s výhledem na Václavské náměstí a Jan Werich sem chodil debatovat, poslouchat i pozorovat svět kolem sebe.
A někteří z nich samotnou historii dokonce přepisovali. Například během druhé světové války v jednom z hotelových pokojů bydlel sir Nicholas Winton, který odsud koordinoval záchranu stovek židovských dětí.
I proto byly příběhy přítomné i při rekonstrukci. Architekti se snažili vše přetvářet s respektem a snahou nezměnit ducha místa, přičemž budova je chráněnou památkou a jakýkoliv zásah vyžadoval citlivé zvažování.
Jedním z klíčových momentů celé proměny byla spolupráce s památkáři. A podle hlavní architektky ze studia Chapman Taylor Pavly Doležalové nešlo o boj, nýbrž o dialog. „Byla to velmi poučná a inspirativní spolupráce. Památkáři ocenili snahu vytvořit novou vrstvu domu – ne ji zmrazit v čase,“ říká. „Cítila jsem velkou odpovědnost. Jako Pražačka jsem k projektu přistupovala s pokorou – věděla jsem, že ten dům si pamatuje víc než my všichni dohromady,“ dodává.
Cílem tvůrců bylo zachovat vše hodnotné: secesní ornamenty, proporce, detaily, ale zároveň odstranit nánosy necitlivých úprav z minulých dekád. A výsledkem se stal prostor, kde je historie čitelná, ale nepůsobí muzeálně. Staré a nové se vzájemně doplňují – často tak nenápadně, že laik rozdíl ani nepozná.
Jedním z nejvýraznějších příkladů tohoto přístupu k architektuře a přestavbě je Grand Café. Historický prostor si zachoval svou noblesu, rytmus i detaily, ale dostal nový život. Nové prvky jsou proto navrženy tak, aby nerušily – spíše podprahově podporovaly atmosféru. A tam, kde dříve mohla chvílemi dominovat únava materiálů, je dnes světlo, lehkost a nadčasová elegance.
Zásadní změnou, která umožnila hotelu fungovat podle současných pětihvězdičkových standardů, pak byla nová budova ve vnitrobloku. Ta rozšířila kapacity a otevřela zcela nové typy prostorů – W Lounge, zahradu jako městskou oázu, střešní terasu i spa v druhém suterénu. Právě kontrast mezi historickým křídlem a novou částí je jedním z nejsilnějších momentů celé proměny. Novostavba není konkurencí původní budovy, ale jejím „mladším dítětem“ – současným, klidným a funkčním.
A co interiéry? Zde hrají velkou roli prvky vzniklé ve spolupráci s Preciosou jako lustr v hotelové dvoraně či světelná instalace na schodišti od samotné architektky realizace i ikonické W logo. Důležitou složkou jsou však i třeba umělecká díla Michala Škapy, Jana Kalába nebo Karla Štědrého, která do hotelu vnášejí současnou českou stopu. A výjimečné jsou podle architektky i tematické pokoje – například Šroubkův pokoj nebo Art Deco pokoj, které přímo odkazují na historii domu, aniž by sklouzly k nostalgické stylizaci. „Nechtěli jsme historii ilustrovat, ale pokračovat v ní,“ vysvětluje Doležalová.
Pavlu Doležalovou- autorku jedné z největších novodobých rekonstrukcí na území Prahy - to k architektuře svádělo už od malička. Není divu. Pochází totiž z rodiny architektů a stavitelů. I proto vystudovala FA ČVUT a snažila se zdokonalovat, kde to jen šlo. Třeba část studia strávila v Římě, kde se naučila vnímat architekturu jako kulturní vrstvu, nikoliv jen jako estetický objekt.
Před W Prague se věnovala především luxusním rezidenčním interiérům, spolupracovala s ateliéry OOOOX, Flat White nebo Marani Architects a vyučovala interiérový design. Právě kombinace detailní práce s interiérem a schopnosti vést rozsáhlé týmy se u W Prague ukázala jako klíčová.
A co pro ni přestavba unikátního hotelu znamená? Především profesní zlom – nejen kreativní, ale i manažerský. I proto bude mít W Prague vždycky místo v jejím srdci.
Dnes, více než rok po otevření, přicházejí reakce odborníků, hostů i kolemjdoucích. A jsou překvapivě jednotné. Hotel působí sebevědomě, živě a přitom s respektem. „Je to fénix. Historická perla, která povstala z popela,“ shrnuje architektka jednou větou.
A třeba při zhlédnutí naší galerie - kde najdete mix starých fotografií a současných snímků - je návrat a spojení několika ér opravdu viditelný. Nejde však o nostalgii. Jde o kontinuitu a důkaz, že i ikonická budova může změnit tvář, aniž by ztratila duši.






Policii se postupně daří rozkrývat podvody se sociálními dávkami pro ukrajinské uprchlíky. Vysoký úředník ministerstva práce deníku Aktuálně.cz řekl, že klíčové opatření, které může efektivně bránit tomu, že peníze proudí tam, kam mají, se státu zatím nedaří zavést. A ukázal na policii.



Ukrajinské armádě se minulý týden podařilo získat zpět na 200 kilometrů čtverečních území. Uvedla to v pondělí agentura AFP s odkazem na svůj výpočet. Podle ní jde o nejrychlejší postup ukrajinské armády od léta roku 2023.



Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.



Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámil minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat.



Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz a Hokej.cz.