Své místo tu měl Kafka, Havel i Winton. Jak se proměnila ikona Hotel Evropa alias W Prague?

Ano, Hotel Evropa byl opravdu místem, kde se scházely ty nejznámější osobnosti naší historie. Kafka v Zrcadlovém salonku uspořádal své jediné autorské čtení, Václav Havel sedával v kavárně u okna s výhledem na Václavské náměstí a Jan Werich sem chodil debatovat, poslouchat i pozorovat svět kolem sebe.

Jedním z klíčových momentů celé proměny byla spolupráce s památkáři. A podle hlavní architektky ze studia Chapman Taylor Pavly Doležalové nešlo o boj, nýbrž o dialog. „Byla to velmi poučná a inspirativní spolupráce. Památkáři ocenili snahu vytvořit novou vrstvu domu – ne ji zmrazit v čase,“ říká. „Cítila jsem velkou odpovědnost. Jako Pražačka jsem k projektu přistupovala s pokorou – věděla jsem, že ten dům si pamatuje víc než my všichni dohromady,“ dodává.

Cílem tvůrců bylo zachovat vše hodnotné: secesní ornamenty, proporce, detaily, ale zároveň odstranit nánosy necitlivých úprav z minulých dekád. A výsledkem se stal prostor, kde je historie čitelná, ale nepůsobí muzeálně. Staré a nové se vzájemně doplňují – často tak nenápadně, že laik rozdíl ani nepozná.

Návrat elegance a zrození mladšího dítěte

Jedním z nejvýraznějších příkladů tohoto přístupu k architektuře a přestavbě je Grand Café. Historický prostor si zachoval svou noblesu, rytmus i detaily, ale dostal nový život. Nové prvky jsou proto navrženy tak, aby nerušily – spíše podprahově podporovaly atmosféru. A tam, kde dříve mohla chvílemi dominovat únava materiálů, je dnes světlo, lehkost a nadčasová elegance.

Zásadní změnou, která umožnila hotelu fungovat podle současných pětihvězdičkových standardů, pak byla nová budova ve vnitrobloku. Ta rozšířila kapacity a otevřela zcela nové typy prostorů – W Lounge, zahradu jako městskou oázu, střešní terasu i spa v druhém suterénu. Právě kontrast mezi historickým křídlem a novou částí je jedním z nejsilnějších momentů celé proměny. Novostavba není konkurencí původní budovy, ale jejím „mladším dítětem“ – současným, klidným a funkčním.

Fénix na Václavském náměstí

A co interiéry? Zde hrají velkou roli prvky vzniklé ve spolupráci s Preciosou jako lustr v hotelové dvoraně či světelná instalace na schodišti od samotné architektky realizace i ikonické W logo. Důležitou složkou jsou však i třeba umělecká díla Michala Škapy, Jana Kalába nebo Karla Štědrého, která do hotelu vnášejí současnou českou stopu. A výjimečné jsou podle architektky i tematické pokoje – například Šroubkův pokoj nebo Art Deco pokoj, které přímo odkazují na historii domu, aniž by sklouzly k nostalgické stylizaci. „Nechtěli jsme historii ilustrovat, ale pokračovat v ní,“ vysvětluje Doležalová.

Dnes, více než rok po otevření, přicházejí reakce odborníků, hostů i kolemjdoucích. A jsou překvapivě jednotné. Hotel působí sebevědomě, živě a přitom s respektem. „Je to fénix. Historická perla, která povstala z popela,“ shrnuje architektka jednou větou.

A třeba při zhlédnutí naší galerie - kde najdete mix starých fotografií a současných snímků - je návrat a spojení několika ér opravdu viditelný. Nejde však o nostalgii. Jde o kontinuitu a důkaz, že i ikonická budova může změnit tvář, aniž by ztratila duši.