


Začátek roku má zvláštní kouzlo. Kalendář je prázdný, hlava plná plánů a představa „nového já“ se zdá být na dosah ruky. Jenže pak přijde realita. Podle dat sportovní sociální sítě Strava právě druhý lednový pátek představuje okamžik, kdy se většina novoročních předsevzetí definitivně rozpadá. Proč tomu tak je?

V angličtině se tomuto dni říká Quitters Day, česky pak Den slabé vůle. A není to náhoda. Nadšení z prvních dnů roku vyprchává, výsledky se ještě nedostavily a staré návyky začínají být lákavější než nové cíle. Právě tehdy má ale smysl se nezastavit – nebo si alespoň dovolit začít znovu.
Aplikace Strava analyzovala už v roce 2019 přes 31,5 milionu sportovních aktivit a zjistila, že až 80 procent lidí uvádí jako kritický moment v rámci svých předsevzetí právě druhý lednový pátek. Další studie pak ukazují, že přibližně dvě třetiny lidí své cíle opustí do jednoho měsíce. Přitom změna chování potřebuje čas. Odborníci mluví zhruba o 66 dnech, než se nový návyk skutečně zautomatizuje.
Jinými slovy: většina z nás to vzdá dřív, než má šanci sklízet první výsledky.
Psychologové se shodují, že klíčem k úspěchu není železná disciplína, ale realistická očekávání a podpora okolí. Den slabé vůle tak může fungovat jako symbolický restart – připomínka, že zakolísání neznamená selhání celé snahy. Smyslem není jet na sto procent a bez chyby, ale vracet se k cíli znovu a znovu.
„Lidé mají tendenci začít příliš rychle a příliš tvrdě. Tělo na to není připravené a hlava také ne,“ říká kondiční trenér za značku inSPORTline Petr Kopřiva. „Když se hned na začátku snažíte cvičit pětkrát týdně, zvyšujete riziko přetížení, zranění i toho, že vás to psychicky semele. To je nejčastější scénář, který vidím u lidí, kteří skončí během prvních dvou týdnů.“
Podle Kopřivy patří mezi nejrozšířenější mýty představa, že cvičení musí být nutně intenzivní, jinak nemá smysl. „Velká část lidí má pocit, že když se po tréninku necítí vyčerpaní, nebylo to dost dobré. Jenže právě tenhle přístup vede k tomu, že se cvičení stane krátkodobou epizodou,“ vysvětluje. „Pro začátečníky je mnohem důležitější pravidelnost v menších dávkách než výkon. Tělo si potřebuje zvyknout na zátěž a postupně se adaptovat, ne s ní bojovat,“ dodává.
A co si dáváme za předsevzetí nejčastěji? Podle průzkumu agentury Ipsos si novoroční předsevzetí dává 41 procent Čechů. Nejčastěji jde o hubnutí (39 %), zdravější stravování (32 %) a více pohybu (30 %). Dále následují cíle spojené s financemi, stresem, rodinou, kariérou nebo vztahy. Přestat kouřit chce zhruba každý desátý člověk, nejčastěji ve věku 36–44 let - přesto jen 12 procent lidí přiznává, že své předsevzetí splní úplně. Většina zůstává někde na půl cesty.
Každoročně vidíme, že v lednu návštěvnost fitness center roste až o 200 procent u levnějších zařízení a zhruba o polovinu u těch dražších. V únoru už u předsevzetí ale vydrží jen polovina lidí, a v březnu pak zhruba třetina. „Novoroční předsevzetí často nevycházejí proto, že si lidé stanovují nereálné cíle – například zhubnout deset kilo za měsíc,“ upozorňuje výživová poradkyně Věra Burešová z Naturhouse. „Pokud si zvolíte cíl, který je v mezích možností, a máte silnou motivaci, šance na úspěch se výrazně zvyšuje,“ dodává.
Podobně mluví i fitness trenérka Petra Kotrlová, podle které je na začátku klíčové stanovit si cíle tak, aby byly opravdu zvládnutelné. „Ideální je první týden či dva jen sledovat a zapisovat, jak na tom skutečně jsme – například kolik spíme, kolik toho ujdeme, co jíme nebo kolik pijeme tekutin. Teprve na základě těchto reálných dat má smysl stanovovat si konkrétní cíle. Častým problémem totiž bývá, že se přeceňujeme,“ vysvětluje.
Možná tedy není čas přidávat další extrém, ale spíš ubrat. A vydržet o trochu déle než do druhého lednového pátku.









Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova.



Bohatí Američané objevili cestu, jak si ještě více prodloužit život. Modernímu trendu konzumace peptidů čili krátkých sekvencí aminokyselin dali nový rozměr: začali je užívat nitrožilně. Průkopníkem je Silicon Valley, kam proudí zásilky těchto látek z Číny – přesto, že jsou určeny ke zpracování ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu či ve zdravotnictví a k běžným lidem by se dostat vůbec neměly.



U pražských Běchovic srazil v sobotu odpoledne rychlík muže, který zraněním podlehl. Kvůli vyšetřování nehody byl na železničním koridoru z Prahy na Moravu asi hodinu zastavený provoz v úseku mezi Libní a Běchovicemi. Před 18:30 byl provoz obnoven po jedné koleji s omezením rychlosti kolem místa nehody, informoval mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka.



Zatímco Rusko obrací veškeré své síly na nekonečnou opotřebovací válku na Ukrajině, za jeho hranicemi se postupně rozpadá síť spojenců, kterou Vladimir Putin posledních dvacet let budoval. Nezdá se však, že by Kreml měl vůli nebo kapacitu tyto otřesy zastavit.