Bude vypadat lépe než kdejaký český satelit. Uprchlický tábor, jejž navrhli ukrajinští architekti z ateliéru Balbek Bureau, připomíná moderní vesnici s veřejným prostranstvím, chodníky i hřištěm. Její autoři ji vymysleli během měsíce a po nedávném vyjednávání s prezidentem Volodymyrem Zelenským je pravděpodobné, že se začne stavět. První výstavba modulárních domů pomůže zničenému městu Buča.
Park v pražských Čakovicích se změnil v krásné místo pro odpočinek dospělých i dětí. Pozemek, na němž se nachází socha mistra Jana Husa, radnice svěřila do rukou krajinářských architektek, a tak v něm nechybí voda, zeleň ani nově vysázené stromy. Sad s malými jabloněmi odkazuje na příběh upáleného kněze a kromě potěšení v lidech probouzí i úctu k historii.
Mezonetový byt, penzion, vinárna i rodinný dům na vsi oslovily mezinárodní porotu soutěže Interiér roku, jež už sedmým rokem vybírala nejkrásnější bydlení z Česka a Slovenska. Absolutním vítězem všech kategorií se stal pražský byt se symbolem 69 od studia No Architects. "Číslo 69 je numerickým vyjádřením jing a jang a symbolem stability nebo třeba harmonie,“ vysvětlují vítězové.
Lannova vila v Praze 6 – Bubenči byla postavena jako novorenesanční letní sídlo pro podnikatele, sběratele umění a mecenáše Vojtěcha Lanna mladšího. Autorem stavby je Vojtěch Ignác Ullmann, který stavbu realizoval společně se svým zetěm, začínajícím architektem Antonínem Barvitiem, v letech 1868 až 1872. Sídlo se znaky severoitalské renesance mělo sloužit rodině jako klidná oáza.
Přestože v okolí stojí hlavně stavby z doby normalizace, fotograf Přemysl Jurča a jeho manželka se rozhodli postavit si v obci Valašská Bystřice úzký dům se sedlovou střechou, proskleným ateliérem a malou přístavbou porostlou zelení. Svým stylem odkazuje na architekturu selských staveb, místo stodol a skladů na zahradní techniku má v přístavbě ložnici a výhled na zarostlou louku.
Hrad Opálka v Plzeňském kraji dlouhá léta chátral bez povšimnutí obce, kraje i státu. Dokonce ani lidé z blízkého okolí netušili, že by se v areálu ohrazeném zdí mohla skrývat památka ze 14. století. Marcele Radlingerové bylo hradu líto, tak ho koupila. "Byl v hrozném stavu. Řekla jsem si, že když do toho nepůjdu já, tak asi nikdo," říká.
Ředitel veřejné obchodní školy František Trmal z Toušic si přál letní domek v pražských Strašnicích. Oslovil tehdy mladého architekta Jana Kotěru, podle jehož návrhu patrovou stavbu v roce 1903 postavili. Menší dům patří do prvního tvůrčího Kotěrova období a stylově ho lze zařadit k secesi.
V malebném údolí na Náchodsku nedaleko špitálu Kuks se skrývá nové tábořiště pro lidi, kteří chtějí utéct z města a na čas splynout s přírodou. Pohodlné spaní tu společně s místními buduje podnikatelka Monika Bruknerová, která po letech strávených ve finančnictví chtěla utéct od počítače a vrátit něco světu. "Chceme, aby člověk vypadl ze své role a zažil si místo se všemi emocemi," říká.
Dvůr v Noutonicích ve Středočeském kraji se po několik staletí dědil z generace na generaci. Poslední majitelka, jíž v žilách proudila krev rodiny Trojanů z nedaleké Okoře, už ale o stavení neměla sílu pečovat, a dům tak poprvé v historii přešel do cizích rukou. Koupili ho podnikatelé z Prahy, kteří ve statku vybudovali kavárnu a navázali na chov koní a jezdeckou školu.
Vršovickou vodárnu v Michli navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách. Od roku 1907 zásobovala pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila až do roku 1975. Původním cílem bylo dostat vodu z Vltavy až do Vršovic.
Pražskou řadovku podle typizovaného vzoru, který se v 90. letech uplatnil hned v několika okolních ulicích, architekti proměnili v moderní městský dům pro celou rodinu. Historii stavby dnes připomíná jen její skelet, zbytek architekti nahradili moderními materiály i novou přístavbou. Výsledkem je luxusní bydlení s posilovnou, saunou i zahradou, na niž se dá vstoupit přímo z obýváku.
V zahrádkářské kolonii v Praze původně stávala malá chatka. Nový majitel ji koupil v zuboženém stavu, a oslovil proto architektku na její kompletní rekonstrukci. Aneta Dvořáková přišla s návrhem tiny housu, který může fungovat jako pracovna, kino i celoroční útočiště od každodenních starostí.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
Bukovanská chaloupka stojí na jihu Moravy a postavil ji Václav Navrátil se svou ženou Janou. Václav je architekt, a tak se postaral o návrh novostavby i celkovou rekonstrukci pozemku. Původně na místě stával starý dům, který však podle majitele nešel zachránit. Teď chaloupku lze i pronajmout a přespat v ní.
Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Ještě před pár lety se karlínským vinotékám přezdívalo špeluňky. K mání v nich bylo levné sudové chardonnay a posezení s potemnělou atmosférou. Nově otevřené podniky ale nastavují laťku hodně vysoko. Patří mezi ně i celkem nenápadný prostor v Křižíkově ulici, který se proměnil ve svěží vinárnu s růžovým barem a samoobslužnými automaty.
Vilu v obci Branžež si postavil architekt Ladislav Čapek jako své rodinné sídlo. Během druhé světové války ji ale zabavili nacisti a zřídili v ní středisko pro Hitlerjugend. Šarm, který vila měla za první republiky, se jí podařilo vrátit až po bezmála sto letech, kdy byl zchátralý dům na prodej. Dnes je v ní penzion s velkou zahradou a na okolních pozemcích se po ránu pasou daňci.
Jezeří v Krušných horách, Důl Michal v Ostravě nebo Vila Stiassni v Brně se staly dějištěm nového seriálu Skryté skvosty z produkce České televize. Po památkách, které patří mezi ty méně známé v Česku, diváky každý čtvrtek provádí herec a samouk historie Jaroslav Plesl. "V podstatě jsem navázal na svoji středoškolskou zkušenost z průvodcovství po hradech a zámcích. Je to pro mě práce snů," říká.
Dříve tu stával pivovar a pekárna, která zásobovala celé Znojmo. V domě ze 13. století se dnes nachází rodinný penzion, který vlastní místní rodák David Kozelský a jeho žena Valerie. Manželé koupili chátrající památku před několika lety, kdy ještě oba pracovali v nadnárodní korporátní firmě. Oprava budovy ale nakonec pohltila veškerý jejich čas i finance a stala se hlavním smyslem jejich života.
Pražské Bubny jsou bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. Od té doby byla tato lokalita systematicky zastavována bloky činžovních nebo družstevních domů. Autory staveb byli především architekti židovského původu, kteří zde žili.
