Cukrář Michal Mandys si v Lipně nad Vltavou otevřel nový podnik Povidloň. Pojmenoval ho podle tradičního šumavského dezertu, který oživil a přizpůsobil 21. století. Zákusek s tvarohem a povidly má úspěch u místních i turistů, měsíčně se prodá asi šest tisíc kusů. Zážitek ale přináší i návštěva samotného interiéru, který navrhlo studio A8000.
Zatímco československý stát teprve vznikal, plovárna v Senohrabech už slavila skoro dvacet let své existence. Jedny z nejstarších říčních lázní v republice, jež provozoval Okrašlovací spolek, byly oblíbené u pražské střední třídy, časem se sem sjížděli i umělci a trampové. Dnes se o modrobílý domek a kabinky na břehu starají nadšenci a díky nim koupání na řece Sázavě zažívá další zlatý věk.
Klára Honzíková a její partner Karel sice už v Českém Švýcarsku mají chalupu z 19. století, oba si ale přáli přidat k ní ještě jednu. Před dvěma lety natrefili na inzerát prodeje malého "áčka" v chatařské oblasti obce Chřibská. "To místo nás okouzlilo, člověk je tam jako v jiném světě. Jeli jsme na prohlídku a bylo jasno," vzpomínají majitelé. Chatku zrekonstruovali a dnes v ní nabízejí ubytování.
Porota vybrala kandidáty na Českou cenu za architekturu, do užšího kola prestižní soutěže postoupilo celkem 29 staveb. Překvapením letošního roku je, že se mezi finalisty probojovaly i malé soukromé realizace jako pojízdný domek, sauna nebo interiér provaznictví.
Přestože se v ní usídlil bratr praotce Čecha, magická Kouřim zůstává neobjeveným koutem Česka. Před pár lety se do ní přestěhovali Tomáš a Hana Waschingerovi, kteří po záchraně zděděné památky začali investovat čas do opravy domu z 13. století. Dvanáct let mu navraceli původní kouzlo a dnes v něm provozují apartmány, které do obce lákají milovníky historie, klidu a kouzla starých časů.
Hotel Hvězda je jednou z nejstarších chalup pro turisty v Peci pod Sněžkou. Vznikl na začátku 20. století a až na krátké pauzy během dvou světových válek je společně s hostincem nepřetržitě v provozu. V době vypuknutí pandemie koronaviru si chalupu vyhlédl provozní Marek Holer a dal si za cíl, že místu, které časem zapadlo mezi moderními hotely, vrátí kouzlo starých časů.
Starou chalupu ve středních Čechách chtěla čtyřčlenná rodina původně zrekonstruovat. Když ale zjistila, že je v havarijním stavu, nechala si navrhnout dům od architektky Lenky Míkové. Novostavba zaujme jednoduchou estetikou, přesto v sobě skrývá určité kouzlo.
Po té plzeňské je druhou největší v Česku, přesto se synagoze v Žatci dlouho nedostávalo žádné pozornosti. Od Křišťálové noci už nikdy nesloužila svému účelu. Během války v ní byla nemocnice, pak sklady civilní obrany a od revoluce už jen pusto a prázdno. Až před deseti lety se jí zželelo chomutovskému podnikateli, koupil ji společně s rabínským domem a teď je mění na centrum kultury a muzeum.
Golfový areál v Ostravici má jedno z nejhezčích hřišť v republice, výhledy na vrcholky Beskyd a Lysou horu ale kazily staré sklady a zázemí pro zaměstnance. Majitel proto oslovil architekty Martina Šilhana a Jiřího Papouška s tím, aby pro resort navrhli nové technické zázemí, které by zapadalo do malebné krajiny. Výsledkem jsou tři domy se sedlovou střechou a fasádou z modřínu.
Dům pro vysloužilého hospodáře stojí v obci Dolní Chřibská v malebné, kopcovité krajině Českého Švýcarska. Před pandemií koronaviru si ho přes inzerát vyhlédl mladý pár z Prahy, který dlouho sháněl víkendovou chalupu. "Nechtěli jsme nic rekonstruovat, věděli jsme, že bychom na to neměli čas ani finance. Sehnat něco, co by bylo vkusně opravené, se ale zdálo téměř nemožné," tvrdí.
Byly v něm kanceláře, jednalo v něm Národní shromáždění a později do něj přesídlila banka. Cukrovarnickému paláci v centru Prahy je už přes sto let a díky své neobarokní architektuře je kulturní památkou. Poslední roky pro něj nebylo využití, chátral, a památkáři tak svolili, že v něm americká společnost Hyatt vybuduje pětihvězdičkový hotel.
Jak uvnitř vypadá Lannova vila, v jakém stavu je usedlost Cibulka a povedla se rekonstrukce bývalých Elektrických podniků? O víkendu to ukáže festival Open House, který v Praze zpřístupní historické památky, kostely, paláce nebo nově opravené ikony z dob funkcionalismu.
Čerpací stanice nedaleko Průhonic připomíná dobu první republiky, kdy si pro stavbu na tankování investoři najímali prestižní architekty. Takzvaná Pumpa se nachází na dálnici D1 a slouží jako protihluková stěna, má nabíječky pro elektroauta a restauraci s pekárnou. A letos také kandiduje na Českou cenu za architekturu.
Lesní hospodáři v Pacově na Vysočině mají konečně moderní hájenku. Ještě donedávna totiž museli do areálu kompostárny dojíždět i s veškerou technikou z nedaleké obce, teď jim architekti navrhli a postavili dřevostavbu se sedlovou střechou, která nabízí i kanceláře nebo ubytování pro sezonní pracovníky.
Palác První české zajišťovací banky, v současné době Goethe-Institut, je budova na Masarykově nábřeží, která vznikla jako součást obytného bloku v letech 1903 až 1905. Objekt paláce je ze souboru staveb nejvýraznější díky své poloze na nároží ulic Na Struze a Masarykovo nábřeží. Na projektu domovního bloku se podíleli významní čeští architekti.
Ničení našeho národního dědictví ruskými vojáky je sofistikované a nespočívá jen v ostřelování ikonických staveb a kulturních památek, myslí si ukrajinská historička architektury Ievgenia Gubkina, která o situaci ve své zemi přijela přednášet na Fakultu architektury pražské ČVUT. V rozhovoru mluví o rodném Charkově, válečných zločinech Rusů, korupci i rehabilitaci měst.
Trafostanice na kopci Kozí Horka, kterou za druhé světové války postavil wehrmacht, dostala nové využití. Do konce 20. století byla součástí nedalekého vojenského areálu, pak ale dosloužila a začala chátrat. Architekti ze studia Laplan v ní před pár lety uviděli potenciál a společně s majitelem ji proměnili na malý byt a zázemí pro ateliér.
Majitelé starého domu jezdili do vesnice k hoře Říp jen na víkendy a dovolenou. Po několika letech jim ale místo přirostlo k srdci, a tak se do chalupy rozhodli přestěhovat. Architekty oslovili s přáním, aby jim dům proměnili v moderní venkovské bydlení. Během rekonstrukce se ale ukázalo, že stavba je v horším stavu, než majitelé předpokládali, a tak se s úpravami muselo začít od základů.
Hospodářský dvůr v Borotíně na jihu Čech měl dlouho smůlu na majitele. Barokní a klasicistní budovy, které stojí u zříceniny hradu zvaného Starý zámek, se od restitucí jen přeprodávaly, aniž by se dočkaly oprav. V roce 2010 se proto o místo začal zajímat místní rodák a patriot Milan Tejnor. "Dvůr dostal dost na frak. Zloději v něm ukradli vše, co šlo, včetně třeba ručně tesaných trámů," říká.
Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
