Rodina známého šéfkuchaře koupila během pandemie koronaviru byt, od nějž si do budoucna slibuje vedlejší příjem i zhodnocení peněz. Bydlení poblíž centra Prahy bylo sice nově zrekonstruované, chyběla mu ale citlivá ruka, která by mu vrátila originalitu a zhodnotila některé jeho původní prvky, jako štukové stropy nebo historickou dlažbu.
V centru Nového Města na Moravě vznikl dům, do nějž se pohodlně vejde čtyřčlenná rodina. Moderní stavba navazuje na prostředí historického dvora a sousedních měšťanských domů přibližně ze 16. století. Protože je to lokalita s nejlépe dochovanou původní zástavbou ve městě, hlavním zadáním pro architekty bylo respektovat atmosféru místa.
Majitel bytu v novém domě si nechtěl lámat hlavu s vybavením interiéru, a tak požádal o pomoc dvě mladé architektky. Jejich úkolem bylo byt nejen zútulnit, ale vdechnout mu i některé ženské prvky. Výsledkem je světlý byt se zlatými detaily. "Pro nás je zajímavým zjištěním, že co je určeno primárně mužům, nemusí být stereotypně jen v černé a šedé," tvrdí studio.
Ze secesní vily v Dobřichovicích u Prahy je po třech letech důstojné místo k životu. Majitelé ji nechali kompletně zrekonstruovat a přizpůsobit chodu moderní domácnosti. Dům, který při pohledu z ulice připomíná malý zámeček, si začátkem 20. století nechal postavit podnikatel Alexandr Hlasivec jako své letní sídlo.
Swéerts-Šporkovský palác je komplex budov v pražském Novém Městě s hlavním průčelím v Hybernské ulici a zadními trakty v ulici V Celnici. Celý palácový komplex je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Jednotlivé budovy jsou architektonicky odlišné. Ačkoliv je dnes objekt běžně nazýván jako Šporkův palác, jeho oficiální název zní palác Swéerts-Sporck.
Na kopci za jehličnatým lesem obce Malá Zdobnice v Orlických horách se nachází malá dřevostavba. Stojí v místech, kde kdysi býval dům původních německých obyvatel. Ti ho však po druhé světové válce museli kvůli Benešovým dekretům násilně opustit, a z původního obydlí tak zbyly jen kameny. Teď se místo na palouku za vzrostlými stromy znovu probouzí k životu.
Ikonické stavby v řadě metropolí světa se v posledních dnech rozsvítily do modro-žlutých barev. Světová i evropská města tím vyjadřují svůj nesouhlas s ruskou invazí, která sužuje život milionům ukrajinských rodin. Žlutě a modře svítí například Eiffelova věž, Braniborská brána, Bratislavský hrad i mrakodrap Tchaj-pej 101 nebo radnice v jihoamerickém São Paulu.
Ondřej s Kateřinou léta pracovali v bankovním sektoru, našetřili si peníze, a když je práce přestala bavit, odešli z Prahy. V rodném Českém ráji si koupili starou usedlost mezi ovocnými stromy a za pomoci architektů ji proměnili na pěstitelskou palírnu, moštárnu a místo k žití. Pálenku tu vyrábí dvě sezony a pěstují ovoce bez chemických postřiků.
Letní dům v oblasti Velkopolského vojvodství je ukázkou toho, jak lze moderní architekturu skloubit s okolní přírodou. Chalupa, kterou tvoří fasáda z vlnitého plechu a nepravidelná konstrukce, je skrytá v jehličnatém lese a její součástí je terasa velká 127 metrů čtverečních.
Jedna z největších pražských staveb, Veletržní palác, vznikla v meziválečném období. Jedná se o skvost české funkcionalistické architektury. Původním záměrem bylo postavit budovu, kde se budou konat veletrhy, od roku 1976 zde sídlí Národní galerie Praha.
Nový parkovací dům v Dolních Břežanech mohl být obyčejnou dopravní stavbou, středočeská obec ale k návrhu oslovila studio Zdeňka Fránka a ten mu vtiskl nápaditý vzhled. Prestižní architekt se při práci na projektu inspiroval silničními svodidly a rozhodl se z nich vytvořit hlavní fasádu domu.
Na Vysočině se mezi stromy nachází dřevěný domek, který na první pohled působí, jako by se vznášel ve vzduchu. Nad zemí ho téměř neviditelně drží napnutá lana mezi kmeny, a tak chatka nezabírá žádný pozemek. Moderní kempingové místo zvané Ootoolno vymyslel Jiří Brada poté, co mu došly síly v práci, a hledal místo, kde by si mohl na čas oddechnout a splynout s přírodou.
Víkendový nízkonákladový dům, který soutěží o cenu Interiér roku, stojí u krušnohorského lesa. Díky tmavé fasádě splývá s jehličnatými stromy v pozadí a vyjímá se mezi sousedními domy. "Návrh vychází z tamní přírody i koloritu, v němž lze najít všechny odstíny šedé," říká architekt David Zámečník. Vnitřku domu dominují levné materiály, především dřevo a nábytek z IKEA.
Co komunisté skrývali u přehrady Orlík, se obyvatelé středočeského Vystrkova nemohli léta dopídit. Obcí projížděla auta s pražskou značkou a po lesních cestách mizela v přísně střežené oblasti. Rekreační areál a patnáct vil, které pohlaváři využívali od roku 1962, byly odhaleny až po revoluci. Jeho temná minulost tím ale nekončila, začala devadesátá léta a správcem se stal přítel Františka Mrázka.
Přes 120 let stará monumentální škola v pražské Libni s vysokými stropy a velkým schodištěm prošla během pěti let působivou rekonstrukcí. Budovu, ve které po sametové revoluci začalo sídlit První obnovené reálné gymnázium (PORG), trápila zastaralá studovna, omšelý nábytek či tmavé toalety.
Budova Národní technické knihovny získala řadu domácích i zahraničních cen. Postavena byla v roce 2009 v kampusu ČVUT a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, její historie je ale mnohem delší. Sahá až do roku 1718.
Na vrcholu Ostrava Tower se počítá s veřejně přístupnou vyhlídkou i restaurací, mají tu být komerční a zábavní prostory, kanceláře, hotel, kongresové sály i byty či wellness. Opoziční radní i památkáři 235 metrů vysokou stavbu, která má vzniknout do šesti let, kritizují. Architekti mezitím zveřejnili nové vizualizace a kresby mrakodrapu.
Mladá rodina se rozhodla kompletně zrekonstruovat panelový byt v Praze. Rodiče předškolního syna, kteří se živí jako akademičtí malíři, požádali o pomoc architekty, aby společně vymysleli, co svedou s jejich omezeným rozpočtem. Byt na pražském sídlišti po přestavbě vypadá atypicky díky oškrábané omítce i nahrubo osekanému vstupu do pokoje.
Čtvrt roku trval archivářům přesun naučné literatury ze skladů Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích do nově přistaveného křídla. Prosklený pavilon, který se letos bude ucházet o cenu Interiér roku, nabízí v regálech sto tisíc titulů k volnému výběru, studijní prostory i čtenářské koutky. Stará budova čtenářům prohlížení knih neumožňovala, vybírat šlo jen v online katalogu.
Výstaviště v Českých Budějovicích prochází postupnou proměnou a s ním se Jihočechům rozšiřují možnosti pro pořádání kulturního programu. Od 70. let minulého století je areál u řeky spjatý hlavně s veletrhem Země živitelka, který každoročně navštěvují davy lidí. Teď se díky nově zrekonstruovanému Pavilonu Z rozšířil i o prostory pro výstavy, filharmoniky, koncerty nebo divadla.
