Ve vísce Maršov nad Metují na Broumovsku se nachází statek z 19. století, který patří manželům Hanišovým. Před pár lety ho koupili od rodinné příbuzné, zrekonstruovali ho ve stylu selského baroka a vrátili mu atmosféru starých časů. Na statku teď nabízí ubytování pro ty, kteří si chtějí oddechnout od městského života a starostí.
Zámek v Dukovanech na Třebíčsku je znovu na prodej, tentokrát však v podstatně lepším stavu. Současný majitel, který ho před šesti lety koupil od obce, areál kompletně zrekonstruoval a nechal připojit na vytápění biomasou. Do konce loňského roku byl v zámku hotel, restaurace a občasně i prohlídky pro turisty. Dnes je veřejnosti uzavřený a čeká na nového majitele.
V zeleni nad Vranovskou přehradou dříve stávala malá chatka, kterou prarodiče současného majitele využívali hlavně na víkendy. Po úmrtí dědečka zdědil pozemek jeho vnuk a ten z úcty k němu i okolní přírodě nechal chatu přestavět na původním půdorysu. Výsledkem je moderní dřevostavba, která na 65 metrech čtverečních skrývá nečekaně hodně místa pro rodinu i příležitostné hosty.
Revitalizace náplavek, která byla před dvěma lety jednou z nejnákladnějších investic Prahy, je mezi čtyřiceti nejlepšími stavbami Evropy. Studio Brainwork architekta Petra Jandy se s proměnou dostalo do užší nominace v prestižní soutěži, kterou jednou za dva roky vyhlašuje Evropská komise společně se španělskou Nadací Miese van der Rohe.
V centru Prahy ve Vodičkově ulici se nachází tradiční česká cukrárna Myšák. Vznikla na konci 19. století a dodnes patří k nejpopulárnějším cukrářským podnikům v hlavním městě. Pozoruhodná je také historie domu, ve kterém sídlí.
Dům přezdívaný hájenka stojí v klidné ulici v pražské Vinoři na pomezí obce a lesa. Současní majitelé ho koupili na doporučení jednoho z místních, když se v městské části poohlíželi po prázdném domě. Místo jim okamžitě padlo do oka, a při rekonstrukci tak dbali na to, aby si dům zachoval své původní kouzlo. Při pohledu z ulice působí, že se na něm téměř nic nezměnilo, zdání ale klame.
Dvoupodlažní vila v Černilově u Hradce Králové, která je rozdělená na lékařskou ordinaci a bydlení pro rodinu s odrostlými dětmi, prošla kompletní rekonstrukcí interiéru. Manželé si přáli zachovat některé původní prvky, které odkazují na duch místa a první republiku. Dům z 30. let minulého století totiž vnímají jako kulturní rodinné dědictví.
Vlastní šicí, keramické dílny, fotokomory i výstavní prostory má po bez mála sto letech Pražská uměleckoprůmyslová škola. Nové technologické centrum pro studenty grafiky, fotografie, architektury nebo textilního průmyslu našlo místo v budově po bývalé základní škole v Mikulandské ulici poblíž Národní. Od roku 1989 je to první veřejná služba v jádru města budovaná téměř od píky.
Na bukovecké pískovce i malebné výhledy do údolí řeky Bečvy láká nová vyhlídková trasa v chráněné krajinné oblasti Beskydy. U bývalého kamenolomu vznikly tři pěší cesty, které vedou na vrchol kopce s malými rozhlednami. Po cestě si člověk může dát pauzu na lavičce a kochat se nově vysázenými stromy, které, až vyrostou, budou působit jako arboretum.
Čtyři roky, 24 milionů korun a spoustu dřiny stála žatecký spolek záchrana jednoho z nejstarších domů ve městě. Takzvaný Mederův dům, který stojí na náměstí 5. května, se tamním patriotům podařilo opravit z dotací ministerstva pro místní rozvoj, část peněz darovali patrioti, místní firmy i žatečtí chmelaři. Po obnově je krásně vidět, jak se v měšťanském domě žilo za první republiky.
Starý byt v brněnské části Ponava prošel netradiční a náročnou rekonstrukcí. Architekti na přání majitelů prostor prosvětlili a proměnili ho v útulný a nadčasový domov. Proměna stála od návrhu až po realizaci interiéru 800 tisíc korun.
Pod Barrandovskou skálou je schovaná malá kaplička zasvěcená Panně Marii Bolestné, která je chráněnou kulturní památkou. Spolek Prázdné domy se jí dva roky snaží vdechnout nový život, posledních 70 let totiž chátrala a byla v zanedbaném stavu. Drobnou stavbu postavili při obléhání Prahy francouzští vojáci, kteří ji využívali jako sklad na střelný prach. Dnes je vzpomínkou na emauzské benediktiny.
Devět let čekali Ostravané na znovuotevření Domu kultury Poklad na sídlišti v Porubě. Stavba v duchu socialistického realismu, která vznikla v 60. letech minulého století, dlouho chátrala a rekonstrukci bránily i spory města s dodavateli. Dnes Poklad znovu září a má modernější vzhled. Architekti obnovili kino, přibyla restaurace nebo baletní škola. Přestavba stála 400 milionů korun.
Architekt a stavitel Vácslav Havel měl velké přání – postavit v Praze multifunkční palác. To se mu splnilo a v roce 1906 začal budovat v centru Prahy Palác Lucerna. Byla to první velkoměstská stavba v americkém stylu. Jedná se o mimořádně cennou památku.
Dům od stavitele Josefa Arnolda v Brně se konečně dočká proměny. Přestože se nachází jen pár kroků od vily Tugendhat a patří mezi nejcennější secesní stavby ve městě, je v havarijním stavu, protože se na jeho opravu nedařilo najít finanční zdroje. Muzeu města a spolkům, které ve vile pořádaly záchranné brigády, se ale podařilo získat dotace ze zahraničí a společně tak zahajují přestavbu.
V bývalém kamenolomu u Lipnice nad Sázavou pluje na vodě malá dřevostavba s terasou a prosklenými okny. Je z ní výhled na zasněžený les, skály a přístup do ledové vody. Uvnitř drobné stavby, kterou si loni pořídili dva cestovatelé, se nachází finská sauna s odpočívárnou a útulným interiérem ze smrkového dřeva. Pár ji denně otevírá pro veřejnost a od jara má v plánu i ubytování.
Větší prostor k životu a blíž přírodě i lidem budou mít sestry z řádu bosých karmelitek, které se přestěhovaly z Hradčan do Drast za Prahou. V roce 2018 tam odkoupily od Vyšehradské kapituly zchátralý hospodářský dvůr a za pomoci stavařů a brigádníků ho postupně proměňují v duchovní a kulturní centrum. Karmelitky většinu života stráví v ústraní, brigády lidem nabízí poznat je z jiného úhlu.
Palác Adria se začal stavět v roce 1922 ve stylu art deco. Investorem byla italská pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta, budova je proto inspirovaná severoitalskými renesančními paláci. Autory této významné stavby na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy byli významní čeští architekti Josef Zasche a Pavel Janák.
Ostrava představila plán, jak sídlištím a jejich okolí vrátit smysl a zatraktivnit je pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Každý druhý Ostravan totiž žije nebo někdy žil v panelovém domě. Sídliště zabírají dvě třetiny bytového fondu a mají největší procento zeleně. Od privatizace se zelené plochy vyvíjely chaoticky a vznikala na nich hlavně parkoviště.
O stavební povolení už je zažádáno. Z chátrající textilky na Svitavsku plánuje Nadační fond Archa vybudovat památník a připomenout události ze druhé světové války. Tehdy byla v areálu továrna Oskara Schindlera. Moravský podnikatel zaměstnával více než tisícovku židovských dělníků a během holokaustu jim tak zachránil život. Událost ve světě proslavil oceňovaný film Schindlerův seznam.
