Šumperák byl symbol socialistického kýče i vynalézavosti. Lidé tyto domy staví dodnes

Šumperák byl symbol socialistického kýče i vynalézavosti. Lidé tyto domy staví dodnes
První vila vznikla v roce 1966 na zakázku bývalého ředitele šumperské nemocnice. Lidé ji přijali jako originál a také symbol moderního vesnického bydlení. Odborníci ale měli výhrady. "Psalo se o ní jako o kýči, architekti dům nepovažovali za architekturu, památkáři se zase obávali, že zkazí charakter české vesnice," říká Tomáš Pospěch.
Z šumperské rodinné vily se brzy stalo unikum, na které se lidé jezdili dívat z daleka. Mnozí si v něm přáli bydlet a netrvalo dlouho, aby se jej někdo nesnažil napodobit.
Lidé si však hranaté stavby často stavěli i svépomocí, tak jako v Žiželicích na Kolínsku. "Výslednou podobu domu značně ovlivnily okolnosti, jak byl který stavebník šikovný, jak dokázal obstarat materiál nebo řemeslníka, jaký měl vkus a nároky," vysvětluje kritik umění.
Podle Pospěcha je původních šumperáků dnes už velmi málo. "Stavby byly časem upravovány a původní vzhled si často nezachovalo ani těch pár realizací, které si na prvopočátku šumperský projektant Josef Vaněk pohlídal nebo je pomáhal stavět."
Foto: Tomáš Pospěch
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
1. 1. 2021 19:44
"Ideální typ" rodinné vilky vymyslel vyučený zedník a projektant Josef Vaněk. Ve svých pětatřiceti letech navrhl pro tehdejšího ředitele šumperské nemocnice patrový dům s lodžií. Revoluční stavbu okukovali lidé z okolí a mnozí si v ní sami přáli bydlet. "Během pár let se rozšířila téměř do všech československých měst a obcí," říká fotograf Tomáš Pospěch, který šumperáky mapuje už dvě dekády.

"Těch domů se postavilo možná pět, ale možná také dvacet tisíc. Mění se místo, do kterého jsou usazeny, proměňují se dokonce i jednotlivé domy, ale za všemi se skrývá stejná myšlenka, plán," říká kritik umění a autor knihy nazvané Šumperák - Ztráta plánu, Tomáš Pospěch. 

Nadšený fotograf zdokumentoval na šest set staveb, které přetrvaly v českých a moravských městech. Jeho v pořadí už druhá publikace navazuje na knihu z roku 2016, i tentokrát mapuje fenomén domu s prvky bruselského stylu z 60. let, zamýšlí se však také nad otázkou originality a sériovosti v architektuře.

 

Právě se děje

Další zprávy