Šumperák byl symbol socialistického kýče i vynalézavosti. Lidé tyto domy staví dodnes

Šumperák byl symbol socialistického kýče i vynalézavosti. Lidé tyto domy staví dodnes
Kniha nazvaná 'Šumperák - Ztráta plánu' je druhým dílem stejnojmenné knihy z roku 2016. Autor Tomáš Pospěch se v ní zamýšlí nad otázkou, zda existuje originalita v sériové architektuře, přičemž se odvolává na George Kublera, historika umění, který v knize The Shape of Time z roku 1970 napsal: "Rozrůstá se nám materiál série, kde umělecké dílo není jedinečné, nýbrž existuje v rozmanitosti příkladů rozprostřených v čase dříve i později, stejně jako vysoko a nízko na škále kvality.“
První vila vznikla v roce 1966 na zakázku bývalého ředitele šumperské nemocnice. Lidé ji přijali jako originál a také symbol moderního vesnického bydlení. Odborníci ale měli výhrady. "Psalo se o ní jako o kýči, architekti dům nepovažovali za architekturu, památkáři se zase obávali, že zkazí charakter české vesnice," říká Tomáš Pospěch.
Z šumperské rodinné vily se brzy stalo unikum, na které se lidé jezdili dívat z daleka. Mnozí si v něm přáli bydlet a netrvalo dlouho, aby se jej někdo nesnažil napodobit.
Lidé si však hranaté stavby často stavěli i svépomocí, tak jako v Žiželicích na Kolínsku. "Výslednou podobu domu značně ovlivnily okolnosti, jak byl který stavebník šikovný, jak dokázal obstarat materiál nebo řemeslníka, jaký měl vkus a nároky," vysvětluje kritik umění.
Foto: Tomáš Pospěch
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
30. 1. 2020 6:01
"Ideální typ" rodinné vilky vymyslel vyučený zedník a projektant Josef Vaněk. Ve svých pětatřiceti letech navrhl pro tehdejšího ředitele šumperské nemocnice patrový dům s lodžií. Revoluční stavbu okukovali lidé z okolí a mnozí si v ní sami přáli bydlet. "Během pár let se rozšířila téměř do všech československých měst a obcí," říká fotograf Tomáš Pospěch, který šumperáky mapuje už dvě dekády.

"Těch domů se postavilo možná pět, ale možná také dvacet tisíc. Mění se místo, do kterého jsou usazeny, proměňují se dokonce i jednotlivé domy, ale za všemi se skrývá stejná myšlenka, plán," říká kritik umění a autor knihy nazvané Šumperák - Ztráta plánu, Tomáš Pospěch. 

Nadšený fotograf zdokumentoval na šest set staveb, které přetrvaly v českých a moravských městech. Jeho v pořadí už druhá publikace navazuje na knihu z roku 2016, i tentokrát mapuje fenomén domu s prvky bruselského stylu z 60. let, zamýšlí se však také nad otázkou originality a sériovosti v architektuře.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy