Developerská firma Amádeus Real začne v červnu s rekonstrukcí obchodního domu Máj na Národní třídě v Praze. Přestavba, která by měla zachovat vzhled budovy, potrvá asi rok a půl a vyjde na více než miliardu korun. Máj se uzavře pro veřejnost od 16. května. Podívejte se na vizualizace po rekonstrukci i na historické snímky obchodního domu, který se zákazníkům otevřel v dubnu 1975.
Opuštěný industriální objekt v Bratislavě se proměnil na kreativní centrum s názvem Mlynica, které nabízí multifunkční prostory, kanceláře a šest loftových bytů. Díky citlivému konceptu slovenského architektonického ateliéru GutGut se do objektu, který od začátku 90. let postupně chátral, vrátil život, aniž by došlo k zásadním zásahům do původní železobetonové konstrukce. "Kontrast nového a starého zdůrazňuje kvalitu původního objektu a na tom jsme koncept postavili," popisují koncept architekti ze slovenského studia GutGut.
Sídlo, v němž kdysi žil belgický král Leopold II., je na prodej. Současný majitel za něj požaduje 350 milionů eur, v přepočtu zhruba devět miliard korun. Pokud částku za svoji nemovitost skutečně dostane, stane se Villa Les Cèdres nejdražším domem na světě.
Slovenské soběstačné "vajíčko" vyjde na necelé dva miliony, mají o něj zájem lidé z USA i Evropy a pořídila si ho i oscarová herečka Susan Sarandonová. Momentálně je dům, který původně vznikl jako bydlení pro umělce, k vidění i v Praze.
Do užšího výběru odborné poroty letošního třetího ročníku České ceny za architekturu se dostalo třiatřicet projektů. Stejně jako loni jsou nejčastějším tématem nominací jednoznačně rodinné domy a nejméně jsou zastoupeny projekty, které se zaměřují na veřejný prostor. Nejvíce nominací putuje do Prahy, dále pak Středočeského a Jihomoravského kraje. Výběr pětadvaceti nominovaných realizací ze všech oblastí Česka si můžete prohlédnout v galerii.
Holešovické Výstaviště prochází po dvou desítkách let celkovou revitalizací. Opravují se nejen budovy, ale i zelené plochy. Přeměnu vypracoval v návaznosti na usnesení magistrátu Institut plánování a rozvoje s cílem co nejvíce zpřístupnit areál veřejnosti. V rámci komentované prohlídky, které se kromě jednoho z autorů koncepce Marka Kopeće zúčastnila i primátorka Adriana Krnáčová, přestavili autoři návrhu již první úpravy. Jednou z těch nejpodstatnějších je podle Kopeće vytvoření volného prostranství před Průmyslovým palácem.
Facebookový profil Zábradlománie na české železnici mapuje podobu železničních zastávek po celém Česku. A jak ze samotného názvu vyplývá, řeší především smysluplnost některých zábradlí. Ta sice mají cestující primárně chránit, častěji jim ale zbytečně komplikují cestu k vlakům a přestupům mezi nimi. Vybrané zastávky pro Aktuálně.cz okomentoval i Arch Vader z projektu Archwars, který mapuje bizarnosti v české architektuře. "Ostrov civilizace, osvícenosti a kultury v neobydleném lese. Už fakt nemůžu. Předpokládám, že když budou jezevci přecházet trať, tak se pěkně u toho zábradlí seřadí a počkají, až vlak projede," pozastavuje se například nad podobou menší zastávky v středočeské obci Klínec.
Bytových domů se loni dokončilo 303, vzniklo v nich 9264 bytů. Jejich počet se meziročně zvýšil o tři procenta. Jejich výstavba přišla na 21 miliard korun.
Povinnost začne platit od roku 2021. Potvrzení by měli lidem vydávat provozovatelé fekálních vozů.
Letos již počtvrté se v Praze otevřou brány festivalu Open House, v jehož rámci bude o víkendu 19. a 20. května zpřístupněno 65 zajímavých pražských budov, které jsou jinak pro veřejnost uzavřené. Návštěvníci si budou moci prohlédnout Winternitzovu vilu od Adolfa Loose, Kramářovu vilu, Petschkův palác nebo Třebešínský velodrom. Patronkou festivalu, který v Praze loni navštívilo zhruba 43 tisíc lidí, je architektka Eva Jiřičná, která se podílela na vzniku festivalu Open House v Londýně. V galerii si můžete prohlédnout výběr několika objektů, které budou v rámci festivalu otevřeny. Kompletní program je zveřejněn na webových stránkách Open House.
Postaví se za jeden den a velmi snadno se přemisťuje z místa na místo. Sloužit může jako zahradní altán, ale také jako venkovní třída až pro 26 dětí. Objekt připomínající na první pohled borovou šišku vznikl ze spolupráce designérů ze studia SAD a mmcité.
Nemocná a blokující všechny a všechno. Tak architekt a hlavní tvůrce pražského Metropolitního plánu Roman Koucký charakterizuje českou společnost. Metropolitní plán by mohl pomoci situaci změnit k lepšímu, jak však upozorňuje sám architekt, žádný plán není automaticky lékem na nemocnou společnost. Svou obavu vyjádřil i k aktuálnímu rozhodnutí pražské rady zbourat Libeňský most. "Na tomto rozhodnutí lze krásně demonstrovat nekulturnost české společnosti. Její nemoc. Je to čítanková ukázka. Rozdělená společnost neumí nalézat hodnoty," říká architekt.
Díky belgické společnosti si mohou lidé toužící po klidu pronajmout chatku na tajném místě v lese daleko od moderní civilizace. Dřevostavba je energeticky soběstačná, napojena na filtrovanou dešťovou vodu. Lidé se k ní dostanou pouze pomocí GPS souřadnic. Firma hodlá expandovat do dalších evropských zemí včetně České republiky.
Doporučení pražských radních zbourat Libeňský most vyvolalo vášnivou diskusi jak odborné, tak i laické veřejnosti. Na sociálních sítích se vedení města, především pak náměstek primátorky Petr Dolínek, stal terčem internetových memů.
Architekti, historici a teoretikové architektury se v rámci celosvětové iniciativy Letters to the Mayor (Dopisy starostovi) zamýšleli nad tím, co jim v Praze nejvíc chybí. Dopisy adresované pražské primátorce jsou k vidění na výstavě v galerii Norma Space od 24. dubna.
Venkovská usedlost v jižních Čechách původně zahrnovala dvě stavení a tato dualita prostoru byla i nosnou linkou její rekonstrukce. Roubená chalupa je řešena jako hlavní obytný prostor pro majitele, někdejší stodola slouží jako letní obývací pokoj, technické zázemí a prostor pro hosty. Projekt architekty Lenky Míkové zaujal nejenom prestižní zahraniční média, včetně ArchDaily, ale i odbornou porotu soutěže Interiér roku, která mu udělila první místo v kategorii Rekonstrukce.
Polský architekt Robert Konieczny sbírá za svoji práci již od začátku kariéry mimořádný počet nejrůznějších ocenění. Desetkrát byly jeho projekty nominovány na Mies van der Rohe Award, tři jeho stavby byly vyhlášeny nejlepším domem světa a projekt Centra Dialogu Przelomy v polském Štětíně získal ocenění Nejlepší stavba světa roku 2016. Koniezcny, jehož jméno figuruje i v žebříčcích nejlepších architektů světa, je rovněž autorem revitalizace ostravských jatek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který vznikl v rámci Living Fora, přiblížil, jak vnímá českou architekturu a stavby ve střední Evropě.
Dolní Břežany leží jižně od Prahy v jejím těsném sousedství a stejně jako řada obcí na hranici pražské aglomerace čelily v minulosti prudkému nárůstu obyvatel. V devadesátých letech žilo v Dolních Břežanech tisíc lidí, v roce 2017 už zhruba o tři tisíce víc. Díky promyšlené koncepci se ale vedení obce podařilo rozvoj regulovat. Prioritou bylo vytvoření dostatečné infrastruktury a kvalitního veřejného prostoru, který je podle starosty Věslava Michalika pro život obyvatel stěžejní. V obci stojí rovněž celá řada cenných staveb. Do aktuální Ročenky české architektury se dostala i nedávno dostavěná školní tělocvična.
Projekt novostavby rodinného domu v Havlíčkově Brodě od architektky Daniely Polubědové je absolutním vítězem soutěže Interiér roku. Aktuálně.cz je jejím mediálním partnerem.
Byt v prvorepublikovém činžovním domě se díky rekonstrukci proměnil v pohodlné bydlení pro mladý manželský pár. Základním konceptem architektonické studia DDAANN bylo vytvořit propojený, odlehčený a prosvětlený interiér. Srdcem nové dispozice se stala prostorná kuchyně s jídelnou. Projekt rovněž soutěží o cenu Interiér roku 2017, Aktuálně.cz je jejím hlavním mediálním partnerem.
