reklama
 
 

Žádná vize a dlouhodobá koncepce. Architekti psali dopisy primátorce Prahy, teď je vystavuje galerie

25. 4. 2018 9:02
Architekti, historici a teoretikové architektury se v rámci celosvětové iniciativy Letters to the Mayor (Dopisy starostovi) zamýšleli nad tím, co jim v Praze nejvíc chybí. Dopisy adresované pražské primátorce jsou k vidění na výstavě v galerii Norma Space od 24. dubna.

Přebujelý turismus a s ním související vylidňování historického centra, doprava, nedostatečná podpora či výstavba kulturních institucí nebo kvalita veřejného prostoru.

Těchto a mnoha dalších okruhů se dotkli architekti a teoretici architektury oslovení galerií Norma Space v rámci celosvětové iniciativy Letters to the Mayor, tedy Dopisy starostovi.

Pět desítek došlých dopisů si zástupce primátorky Adriany Krnáčové osobně převzal na vernisáži v pondělí 23. dubna. "Jedná se o apolitický akt zhodnocení minulosti a současnosti Prahy právě v přechodovém období mezi volbami, nabídnutí průzkumu přístupů a scénářů jejího vývoje a otevření diskuse vedení města s architekty o alternativách budoucnosti Prahy," upozorňuje kurátorka výstavy Kateřina Kulanová.

Podněty z dopisů i doprovodných diskusí budou po skončení výstavy poskytnuty i budoucímu primátorovi a veřejnosti jako volně přístupná data.

Projekt Letters to the Mayor se poprvé uskutečnil v roce 2014 v New Yorku v galerii Storefront for Art and Architecture. Zatím se konal již ve více než patnácti městech po celém světě (Athény, Lisabon, Madrid, Oslo, Panama City, Rotterdam, Sao Paolo, Taipei, Bogota a další). Cílem projektu je mimo jiné i otevřít a podpořit diskusi mezi architekty a zástupci města a do dění ve městě zapojit i širokou veřejnost.

Kurátorky záměrně oslovily co nejširší spektrum odborníků všech generací, pohlaví, národností i profesního zaměření. Snažily se tak získat co největší objem dat.

Osloveni tak byli například současní či bývalí rektoři vysokých škol architektury, bývalý primátor, čerství absolventi i zkušení architekti. Například autor Žižkovského vysílače Václav Aulický se dotkl bourání, architekti ze studia Chybík&Krištof se pak v dopise primátorce zaměřili na budoucnost Prahy nebo kultivaci veřejného prostoru.

Kvality veřejných prostranství se dotklo zhruba 60 procent všech respondentů, 25 procent řešilo pražskou dopravu, včetně stavu mostů, tunelu Blanka nebo humanizace magistrály. 

Ve všech odpovědích lze podle kurátorky vysledovat pojítko a tím je absence vize Prahy jakožto města 21. století. Odborná veřejnost rovněž volá po dlouhodobější koncepci pro Prahu, která by byla nezávislá na politickém rozložení magistrátu. 

Do výzvy byli zapojeni i odborníci ze zahraničí, kteří jsou s Prahou nějak spojeni. Je mezi nimi katalánský architekt Ricardo Bofill, který projektoval několik budov v pražském Karlíně, americká teoretička zabývající se bytovou výstavbou v komunistickém Československu Kimberly Elman Zarecor či Marc Subirana, který se účastnil soutěže na dostavbu Kongresového centra na Pankráci.

Zhruba stovka oslovených ale svoji účast v iniciativě odmítla z mnoha důvodů. Mezi nimi například i dánský urbanista Jan Gehl.

Jeden z hlavních motivů celé akce - problematiku komunikace zúčastněných stran - podtrhuje i instalace Jana Boháče postavená z okapních žlabů, svodů a spojek.

Nový plán Prahy. To, že město funguje, je zázrak. Brzdí ho bolševický způsob plánování, říká ve videu architekt Roman Koucký.

autor: Petra Jansová | 25. 4. 2018 9:02

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama