Ač od roku 1922 patří k Praze, staré Jinonice si stále drží ospalý charakter venkovské obce. Tvoří je malebná zákoutí, rybníky, rodinné domy a omšelá stavení, která čekají na své nové majitele. Rodina se dvěma dětmi si jeden takový dům vyhlídla a oslovila architekty z Ateliéru 111, aby jí ho proměnili v důstojné bydlení. Podívejte se, jak si architekti s přestavbou poradili.
Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.
Historie domu bývalé záložny v pražské Michli sahá do dvacátých let minulého století. Přezdívaná „kampelička“ se od svého nástupce, Komerční banky, lišila tím, že neměla klienty, nýbrž členy, kteří si do domu chodili vložit i půjčit peníze. Po odchodu bankéřů byl dům dlouho prázdný, loni se ho ale ujal architekt Tomáš Hořava a ten z místa s prosluněným atriem vytvořil knihovnu. Podívejte se.
Největší studentskou soutěž, která odpovídá na palčivé otázky v architektuře, čeká závěrečné kolo. Tématem 10. ročníku Superstudia je práce s fasádou starých, chátrajících či kontroverzních budov. Soutěžící měli jen den na výběr stavby a vypracování návrhu na její transformaci. O nejlepším projektu rozhodnou v sobotu 7. března v pražském Centru architektury a městského plánování světové špičky.
Prestižní Pritzkerovu architektonickou cenu letos získaly irské architekty Yvonne Farrellová a Shelley McNamarová. Ocenění má pověst Nobelovy ceny za architekturu a porota ve svém zdůvodnění jako příklad významných projektů obou žen zmínila realizaci budovy Irského institutu urbanistiky (UII).
Všímáte si na dovolené v zahraničí městské architektury? Otestujte si, zda víte, kde najdete "Eiffelovku naležato", kde jsou největší městské lázně v Evropě anebo proč princ Charles prohlásil, že dnešní Londýn připomíná piknikový koš.
Červený jelen je jako chrám plzeňského piva. Má nejlepší výčepní v Praze, kuchaře s hvězdou Michelin a obří interiér, který vystihuje pivní kulturu i historii místa. Nachází se v paláci Špork, v prostorách, které za první republiky stavitel Josef Gočár proměnil na betonový trezor Anglo-československé banky. Architekt Stanislav Fiala teď odhaluje jeho rukopis a přidává i něco ze sebe. Podívejte se.
Bydlet v ulici Černopolní v Brně něco znamená. Prestižní adresu znají lidé z celého Česka, a to hlavně díky vile Tugendhat. Rezidenční čtvrť, která začala vznikat před první světovou válkou, skrývá ale i další méně známé poklady, jako je například čtyřpatrový dům s benátskými žaluziemi a parapety z mramoru. Nemovitost z 40. let v těsném sousedství nejslavnější vily je teď na prodej, podívejte se.
Archeologové tvrdí, že první zvěřince lidé stavěli už ve starém Egyptě. Bavily lid a jejich majitelé se dmuli pýchou. Novodobé zoo mají jinou podstatu - šířit osvětu a vzbudit v lidech úctu k jiným živočišným druhům. Jakou roli v tom hraje architektura, vypráví ve své knize Pavel Ullmann ze studia AND, které stojí za pavilony v Praze i Brně. Podívejte se, jak se staví domov pro savce i ptactvo.
Mladá rodina s dětmi si koupila byt v Praze na Kavčích horách a chtěla ho přizpůsobit rodinnému životnímu stylu. Prostor potřeboval otevřít a upravit tak, aby vyhovoval i malým dětem. Architekti ze studia BY Architects ho rozdělili na herní, pracovní či odpočinkové zóny a odstranili překážky, které stály v cestě pohledům na malebný Vyšehrad. Podívejte se.
Za vlády Rudolfa II. byla Bubeneč vesnice. Stávalo tam pár usedlostí a také cesta, která vedla od polností na Pražský hrad. Když přestalo šlechtě stačit historické jádro, bylo jasné, jak rozšířit hranice stávajícího města. Na výstavbu navázali architekti první republiky, a tak vznikly vily, jejichž hodnota se dnes dá měřit v cihlách zlata. Přesto nebo právě proto jsou některé z nich prázdné.
Lino, válendy a hodně dveří měl podkrovní byt v Praze, který si zakoupil pár s malými dětmi. Noví majitelé si s dispozicí nevěděli rady a oslovili studio Neuhäusl a Hunal. Architekti jim navrhli otevřený loft za rozumnou cenu a vytvořili nábytek na míru. Charakteristickým prvkem bytu se stalo březové dřevo. Podívejte se.
Návrh sedmipatrového obchodního domu IKEA, který má během příštího roku otevřít ve Vídni, se výrazně liší od komplexů švédské firmy, jaké se stavěly doposud. Společnost tvrdí, že snaží reagovat na měnící se nákupní chování a mobilitu městského obyvatelstva. U budovy proto nebude jediné parkovací místo a fasádu pokryje 160 stromů a keřů.
Turisté, kteří navštíví luxusní resort Anantara na severu Thajska, mají možnost přespat ve výběhu slonů. Tamní rezervace nabízí ubytování v průhledné bublině přímo na kraji džungle. Jedna noc v moderním apartmánu vyjde na zhruba 13 tisíc korun.
Komunitní zahrady ve velkoměstě nejsou kvůli produkci potravin, vzdělávají a zapojují lidi do práce, říká Amber Alferoffová z organizace, která pomáhá sociálním farmám. Zatímco v Česku existují zhruba tři desítky komunit, v Londýně jich mají přes dva tisíce. „Tahle místa pomáhají lidem s duševními nemocemi, dětem i seniorům," říká Alferoffová. Tady jsou typy míst, které v Praze či Brně chybí.
Nádraží poblíž Krčského údolí půjde za pár let k zemi. S výstavbou linky metra D vznikne na jeho místě nové centrum, které nabídne obchody, kanceláře a záchytné parkoviště pro Středočechy. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka se město poučilo z chyb a chce, aby v daných místech bylo víc než jen metro. S developery vyjednává o rozvoji území i nad stanicemi Nemocnice Krč a Písnice.
Vědci z Brazílie koncem ledna pokřtí novou základnu v Antarktidě. Dvě nízkopodlažní budovy od architektů z Estudia 41 budou mít několik laboratoří, zázemí pro vědce a ubytovnu. Moderní domy, které vypadají jako umělecká galerie, jsou příkladem toho, že ze strany vědců roste poptávka po designu, pohodlí a estetice.
Se zařizování bytu v novostavbě bývá problém, protože nemá osobní historii a působí strnule. Architekti Michal Kunc a Jana Šandallová si ale poradili snadno a chytře. "Cítili jsme potřebu zachytit vzpomínky z cest, záblesky atmosfér, krajin i kultur a naladit bydlení tak nějak cestovatelsky," tvrdí autoři. Podívejte se, jak se jim to s bytem na Barrandovské skále v Praze povedlo.
Pražská Ořechovka vznikla po první světové válce na místě bývalé barokní zahrady. Rodinné vily "po anglicku" v ní měly vlivné osobnosti, státní úředníci i známí umělci. Většinu z nich dnes vlastní jejich potomci, někde jsou však majiteli lidé, kteří pozemky berou jako investici a historické domy nechávají chátrat. Podívejte se, jak v současnosti vypadá nejdražší vilová čtvrť v Praze.
Nový Bor na Českolipsku byl v 18. století evropským městem sklářství. Po výstavbě národního kombinátu ale ruční práce ztratila svůj význam, fabriky utichly a domy začaly chátrat. Dnes se do Nového Boru řemeslníci znovu vrací a navazují na tradici foukaného skla. Firma Lasvit na Palackého náměstí opravila roubenky a rozzářila čtvrť domem z průsvitných tašek. Podívejte se.
