Vznikne další Manifesto? Největší architektonická soutěž pro studenty jde do finále

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
6. 3. 2020 13:00
Největší studentskou soutěž, která odpovídá na palčivé otázky v architektuře, čeká závěrečné kolo. Tématem 10. ročníku Superstudia je práce s fasádou starých, chátrajících či kontroverzních budov. Soutěžící měli jen den na výběr stavby a vypracování návrhu na její transformaci. O nejlepším projektu rozhodnou v sobotu 7. března v pražském Centru architektury a městského plánování světové špičky.
Soutěž Superstudio slaví letos deset let existence. Letos se do prvního kola přihlásilo rekordních 136 týmů z Česka a Slovenska, osmnáct z nich postoupilo do finále.
Soutěž Superstudio slaví letos deset let existence. Letos se do prvního kola přihlásilo rekordních 136 týmů z Česka a Slovenska, osmnáct z nich postoupilo do finále. | Foto: Superstudio

Do Superstudia se letos přihlásilo rekordních 136 týmů z Česka a Slovenska. Skupiny složené z dvou až tří budoucích architektů musely v prvním kole pochopit téma, vybrat konkrétní místo a navrhnout jeho proměnu. Zadání letos navrhlo prestižní architektonické studio OMMX z Londýna.

"Chtěli bychom, abyste zabalili některou ze stávajících budovu do nové 'kůže'. Vyberte si pro svou práci takovou stavbu, která má nedostatky právě ve své fasádě. Důvody mohou být různé, buď se na ní podepsal zub času, nebo se stala sporným symbolem politické, náboženské či kulturní moci," uvedlo studio OMMX v zadání, které architekti dostali 24 hodin před prvním kolem soutěže. 

Své návrhy budoucí architekti ukazovali v celkem pěti městech v Česku a na Slovensku. Pravidla soutěže jsou všude stejná, na prezentaci mají studenti deset obrázků, které porotě musí vysvětlit v třech minutách a dvaceti sekundách. 

"Vybrali jsme si nedostavěnou radnici na pražské Palmovce, která měla být aktivátorem a ikonou nové čtvrti, ale místo toho je symbolem zkázy a zbytečného úsilí, které do toho městská část i stavebníci vložili. Z radnice zbylo jen torzo a nedá se z té situace nijak vyjít," vysvětlují tři studenti z ČVUT.

Do centra pozornosti budoucích architektů se dostal i například chátrající Strahovský stadion anebo Národní památník na Vítkově, který je symbolem hned několika kontroverzních událostí. 

"Hledali jsme způsob, jak památník oživit a zbavit ho jeho původní ideologie. Navrhli jsme fasádu vytvořenou z lešení a růžového pláště, která by okolo památníku mohla dočasně stát a v praxi fungovat jako vyhlídka, promítací plátno anebo bar. Věříme, že by taková fasáda posloužila k oživení místa," vysvětluje jeden z dalších týmů.

Do dalšího kola se dostalo 18 nejlepších projektů. Kritéria měl každý z porotců různá, architektka a teoretička Anna Beata Háblová se zaměřila na to, jak se studenti popasují s praktickou stránkou druhé "kůže".

"Zajímalo mě, jak studenti obhájí 'druhou' fasádu budovy. Na české architektonické scéně s ní umí výborně pracovat například Stanislav Fiala, autor DRNu na Národní třídě, anebo Petr Stolín a Alena Mičeková, kteří za Mateřskou školu Nová Ruda získali ocenění Stavba roku. Pro mě je důležité, aby fasáda měla nejen estetickou, ale i praktickou funkci," řekla Háblová. 

Osmnáct finálových návrhů Superstudia posoudí v sobotu v pražském Centru architektury a městského plánování mezinárodní porota. Budou v ní zadavatelé tématu, londýnské studio OMMX, česko-švýcarský architekt Miroslav Šik anebo teoretička Pavla Melková. Součástí sobotního odpoledne bude také přednáška zahraničního studia. 

Z předešlých ročníků vzešly projekty, které později uspěly i v reálných výběrových řízeních. Týká se to například kontejnerového městečka Manifesto market, které v letní sezoně oživuje u Florence neutěšené místo pod pražskou magistrálou. 

Boj o Thermal: Hotel není muzeum, nechceme se vracet do 70. let, vzkazuje ředitel

Čtyřicet tisíc hostů přijede za léčením, ne na festival, ten nás neuživí. To, co se děje, je modernizace, ne destrukce, tvrdí Vladimír Novák. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna žádá vládu o další kroky proti "vyvádění" povolenek z Liberty Ostrava

Sněmovna v souvislosti s prodejem emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava žádá vládu mimo jiné o to, aby podnikla kroky proti vyvádění povolenek pro potřeby jiných společností ve skupině GFG, do níž ostravská firma spadá.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím úřadů prověřila transakce spojené s prodejem povolenek a s poskytnutým úvěrem, za který se v rámci protipandemické pomoci zaručila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) poslancům řekl, že úřady již dodržování podmínek poskytnutí úvěru i záruky za něj prověřují.

Žádosti vládě Sněmovna schválila ve svém usnesení, které na návrh Leo Luzara (KSČM) přijala v rámci projednávání informace ministra Havlíčka o situaci v ocelářském průmyslu. Debatu vyvolal nedávný prodej emisních povolenek z Liberty Ostrava jejímu sesterskému podniku v Rumunsku. Huť si v minulých letech povolenky šetřila, chce je využít k financování nezbytné modernizace. Prodej povolenek vyvolal protesty odborářů, kteří se obávali vyvádění peněz z firmy.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD) kontaktovala představitele britské vlády se žádostí o intervenci u vlastníka Liberty Ostrava ve věci dodržení slibů a závazků. Má jít o sliby a závazky dané české vládě při převzetí firmy od předchozího vlastníka. Liberty Ostrava patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

před 1 hodinou

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy