Historické nádraží na Moldavské dráze oživují řadu let. Obec teď zvažuje, že ho prodá

Historické nádraží na Moldavské dráze oživují řadu let. Obec teď zvažuje, že ho prodá
Chátrající nádraží koupila obec v roce 2016 s tím, že budovu zachrání před její zkázou. Bývalý majitel, dříve Správa železniční dopravní cesty, do historické památky roky neinvestoval, a proto je dnes v neutěšeném stavu.
Z budovy postupně opadává fasáda a dřevo ožírá dřevomorka. Kvůli bezpečnosti a prevenci před rabováním je většina nádraží pro lidi nepřístupná.
Ze všech stran je patrné, že se na budově podepsal zub času. Člověk tady navíc narazí na řadu hrazení, která mu znemožňují pohyb jinde než v okolí nástupiště a centrální haly.
Na rekonstrukci nádraží by přitom mělo zájem také Německo. Původní Moldavská horská dráha, které se pro její horský terén přezdívá Teplický Semmering, byla otevřená v roce 1885 a vedla až do sousedního Saska. Stanice zajišťovala drážní, celní, poštovní, telegrafní i policejní agendu.
Foto: Magdaléna Medková
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
11. 3. 2020 5:01
Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.

Reportáž vznikla ve spolupráci s audiovizuálním projektem Monument/um, který upozorňuje na ohrožené a méně známé památky. Tváří projektu je šestinásobná držitelka ceny Anděl, muzikantka a zpěvačka Lenka Dusilová a vizuální umělec Aeldryn.

Každé představení finančně přispívá lidem, kteří usilují o záchranu sakrálních, světských i industriálních staveb převážně v pohraničních regionech. Minulý rok se vybralo téměř čtvrt milionu korun. Druhý ročník bude v létě 2021.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy