








Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.



Nejen pro pobavení, ale také pro vzdělání diváků se youtuber nechal vystřelit za jízdy z nákladního auta, které jelo rychlostí 80 kilometrů v hodině. Nic se mu nestalo a v pořádku odešel po svých, ale navíc potvrdil, že fyzikální zákony stále platí.



Anton Schimak v 19. století děsil celou Moravu. Při vraždění a loupení si nebral servítky a u soudu ničeho nelitoval. Byl to člověk natolik zkažený, že se na jeho popravu prodávaly vstupenky.






V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.



Od doby, kdy jste opustili školní lavice, už nejspíš uplynul nějaký čas. Diktáty má ale i přesto většina z nás stále v živé paměti. Patřili jste mezi ty, kteří si poradili se všemi chytáky, nebo jste věděli, že učitelka spotřebuje na vaši práci polovinu červené propisky? A jak jste na tom dnes? Pojďte zjistit, kolik si toho pamatujete, a vyzkoušejte následující kvíz!









Začíná to jako nevinná zábava, kterou si školáci krátí čas na sociálních sítích. Může to skončit úzkostmi, vydíráním a dokonce sebevraždou. Červený delfín si totiž nedá pokoj, dokud účastníci výzvy nebudou k smrti vyděšení.



Je jí teprve něco přes dvacet, milovala hory, sport a měla namířeno na medicínu. Jeden březnový den roku 2021 ale její život nabral směr, který si neuměla – a ani nechtěla – představit. Po tragickém pádu na lyžích ochrnula od krku dolů. Dnes, tři roky poté, maluje, natáčí virální videa a dokazuje, že i ten nejtěžší osud může mít překvapivě silné a inspirativní pokračování.






Poláci ve čtvrtek podle odhadů snědí okolo sta milionů koblih, píše server Polského rozhlasu. Na tento den v Polsku připadá Tučný čtvrtek, poslední čtvrtek před začátkem postního období před Velikonocemi. Polský server Fakt nazval tučnočtvrteční pojídání koblih národním sportem.






Byla to jedna z nejsledovanějších tragédií devadesátých let. Oficiální verze zní: frontman kapely Nirvana Kurt Cobain se 5. dubna 1994 předávkoval heroinem a pak zastřelil brokovnicí. Jenže nová studie mezinárodního týmu forenzních expertů, publikovaná v odborném periodiku, staví tento scénář na hlavu. Důkazy podle nich ukazují na chladnokrevně zinscenovanou vraždu.



Astronomové zaznamenali nejdelší gama záblesk, jaký kdy byl ve vesmíru pozorován. Výbuch, označený GRB 250702B, trval neuvěřitelných sedm hodin a podle vědců může ukazovat na zcela nový typ hvězdné exploze. Domnívají se, že událost pravděpodobně způsobila černá díra, která pohltila hvězdu. Nyní přibližují teorie, jak k tomu mohlo dojít.



Dvakrát do roka je přejídání skoro povinností. Kdy přesně? Přece na Vánoce a pak na Tučný čtvrtek, na který se těší jedlíci a víc jak 50 českých restaurací. Zatímco podniky lákají na štědrost a tradici před půstem, část gastronomické scény varuje: slovo „tučný“ je dnes skoro sprosté. Má svátek hodování ještě šanci obstát v éře zdravého životního stylu a politiky neplýtvání?



Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.



Mlsání po večerech si řada lidí vyčítá jako selhání vůle. Odborníci ale upozorňují, že často nejde o slabost, nýbrž o signál těla, které reaguje na výkyvy cukru v krvi, únavu nebo dlouhodobý stres. Na konci dne se totiž nejzřetelněji projeví chyby v jídelníčku i denním režimu: a ignorovat je se nemusí vyplatit.



I když byla havířina jedním z nejtěžších řemesel, ve slezských rodinách měla dlouhou tradici. Udržovala se i po několik generací a uhlí dávalo práci nejen mužům, ale i ženám. Tomu je teď konec. S uzavřením Dolu ČSM ve Stonavě tahle letitá historie skončila. A jak to samy rodiny řeší? Reportér deníku Aktuálně.cz s některými z nich mluvil.