„Vypij to, nebo ublížíme tvé rodině.“ V Česku řádí nebezpečná výzva Červený delfín

Začíná to jako nevinná zábava, kterou si školáci krátí čas na sociálních sítích. Může to skončit úzkostmi, vydíráním a dokonce sebevraždou. Červený delfín si totiž nedá pokoj, dokud účastníci výzvy nebudou k smrti vyděšení.

„Byla to slečna, adolescentka, která vyhověla nějakým výzvám. Jedna z těch výzev byla, aby požila náplň do elektronické cigarety. Ona to odmítala udělat, nato ale přišla výhrůžka. Přišla jí fotografie její rodiny a výhrůžka zněla, že vědí, kde bydlí, a pokud to neudělá, tak bude ublíženo její rodině,“ popsala případ v rozhovoru pro Českou televizi lékařka z urgentního příjmu pražské motolské nemocnice Júlia Miklošová.

Nebezpečná zábava mládeže se šíří na internetu pod názvem Červený delfín, a to zejména na sociálních sítích, jako je Instagram nebo TikTok. Není přitom úplně zřejmé, kdo za trendem stojí. Podle odborníků je ale možné, že minimálně za některými profily, které nebezpečné úkoly hráčům zadávají, mohou stát samy děti. Odpovídala by tomu úroveň komunikace i fakt, že se na první pohled nejedná o žádnou organizovanou skupinu.

Červený delfín nutí hráče, aby se řezali

Princip je jednoduchý. Zájemce o hru pošle soukromou zprávu jednomu z herních profilů a poté dostane od administrátora, kterému se v tomto kontextu říká kurátor, zadání prvního úkolu. Většinou jde o naprostou banalitu, jako napsat slova „červený delfín“ na kus papíru a ten spálit. Během plnění se ale hráč musí vyfotografovat nebo natočit a důkaz předložit kurátorovi.

Výzvy se ale postupně stávají temnějšími a nebezpečnějšími. Účastníci musí podle zadání provádět nejrůznější rizikové zkoušky odvahy. Někdy jde o přebíhání silnice před jedoucím autem, jindy o šplhání na střechy domů.

Postupně může dojít i na úkoly, které jsou již za hranicí sebepoškozování. Účastníci výzvy se řežou do rukou, požívají nadměrné množství léků a posledním úkolem má být údajně dokonce sebevražda. Zatím ale nejsou důkazy o tom, že by k této krajní možnosti v Česku skutečně došlo.

Před lety kolovala světem Modrá velryba

V roce 2017 vyšetřovala italská policie sebevraždu teenagera, který si měl podle svých spolužáků sáhnout na život poté, co se zapojil do nebezpečné internetové výzvy. O několik týdnů později si dva středoškolští učitelé všimli řezných ran na rukou a rtech svých dospívajících žáků. Novinové články a televizní reportáže v celé zemi intenzivně informovaly o nebezpečné internetové výzvě „Modrá velryba“, která podle některých indicií mohla vést k tomu, aby si mladí lidé ublížili.

Vlnu sebevražd dospívajících, které mohly být spojené právě s nebezpečným virálním trendem, tehdy hlásily také další státy, například Německo, Bulharsko nebo Rusko. Přestože se nikdy nepodařilo stoprocentně prokázat přímou souvislost mezi sebedestruktivním chováním mládeže a Modrou velrybou, brzy se tohoto trendu bál celý svět. Po nějaké době davové šílenství postupně utichlo a roky spalo, než se v roce 2026 vrátilo jako Červený delfín.

Krizová linka STOPonline potvrdila, že se v poslední době skutečně setkává s vyšším počtem hlášení, která se týkají Červeného delfína. A podle výše zmíněné lékařky Miklošové se stále častěji stává, že se mladí dostanou po plnění internetové výzvy do rukou lékařů. Nedávno šlo například o úkol, při kterém bylo nutné spolykat co největší množství paralenu, což je pochopitelně zdraví ohrožující.

Část odborníků volá po plošném zákazu

Nejen v souvislosti s internetovými výzvami, ale také možnou kyberšikanou a negativním dopadem sociálních sítí na duševní zdraví mládeže se ve společnosti nyní skloňuje zákaz přístupu dětí do určitého věku na sítě, jako je například Facebook, Instagram nebo TikTok. K plošnému zákazu pro osoby mladší 15 let nedávno přistoupila například Austrálie a Francie, o podobných opatřeních ale začaly uvažovat i některé další evropské státy.

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že vláda o tomto kroku v současné době vážně uvažuje. „Já jsem pro, protože odborníci, které já znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. My musíme ochránit naše děti,“ uvedl pro CNN Prima News. A mnozí dětští psychologové mu skutečně dávají za pravdu.

Mezi nimi je také psycholog Václav Mertin. „Myslím si, že restrikce by opravdu mohla být jednou z těch cest, po kterých se vydat. Určitě se sice najdou děti, které si poradí a obejdou to, ale minimálně do určitého věku by je to ochránilo. Koneckonců vidíme, že ani dospělí nejsou imunní vůči tomu, co vidí na internetu, takže nemůžeme čekat, že to děti budou zvládat,“ domnívá se.

„Není to ale jediná věc, která by mohla pomoci. Ve školách se dnes učí mnoho věcí, které nikdo v životě nepoužije, neučí se ale tak základní věc jako třeba kritické myšlení. A to je potřeba těm dětem předat. Zkrátka aby věděly, že ne všemu, co vidí, musí také věřit,“ dodal.

Internet pro mladé neznamená jen nebezpečí

Ne všichni odborníci ale s tímto úhlem pohledu souhlasí. V českém prostředí se tak objevují také psychologové, kteří zastávají názor, že zákazy zpravidla nic nevyřeší a naopak mohou být v některých ohledech kontraproduktivní.

„Poznatky, které zatím máme, vedou k poznání, že rodiče se nemusí moderních technologií bát a neměli by je dětem zakazovat. Restrikce používání digitálních technologií snižují digitální znalosti a digitální dovedností dětí a to v dnešní době určitě nechceme,“ vysvětluje profesor David Šmahel z Masarykovy univerzity v Brně. Zdůrazňuje také to, že sociální sítě pomáhají dospívajícím udržovat kontakt s vrstevníky, což je zvlášť pro ty introvertnější z nich velice důležité.

Kromě toho se na základě svých zkušeností a znalostí domnívá, že technologie mladí lidé využívají i k aktivitám, které lze určitě označit za konstruktivní. Používají třeba nejrůznější sportovní aplikace, které nesou některé charakteristiky sociálních sítí, učí se vařit podle krátkých videí nebo vyhledávají informace. Podle jeho názoru tak nelze říci, že by internet jako takový mládeži škodil. Vždy záleží zejména na způsobu využití.

„Podstatný je obsah aktivit, které dospívající na internetu provozují. Rodiče a také učitelé mohou podporovat smysluplné používání digitálních technologií a omezit případná rizika tím, že se budou s dospívajícími bavit o tom, co na mobilu dělají, a na případná rizika je upozorňovat,“ dodal s tím, že se to týká i nebezpečných virálních trendů, jakým je právě Červený delfín.

Teenageři před výzvou varují své vrstevníky

O problému na sociálních sítích mluví i samotné děti a dospívající. Někteří z nich natáčí videa, ve kterých se snaží své vrstevníky před Červeným delfínem varovat, případně vyjadřují podporu těm, kteří se již do výzvy zapojili a mají strach. Jejich názory na to, co za nebezpečným trendem skutečně je, se různí.

Někteří berou Červeného delfína smrtelně vážně a domnívají se, že představuje skutečné riziko. Jiní jsou ale toho názoru, že jde spíše o pověst, a za profily, které úkoly zadávají, ve skutečnosti stojí jiní teenageři, kteří si zkrátka užívají pocit moci nad slabšími nebo chtějí být zajímaví.

Hranice mezi tím, co je realita a co je spíše moderní legenda obohacená o nádech tajemna, se velmi stírá. A právě to nejlépe poukazuje na to, co je skutečnou podstatou tohoto fenoménu – ne všechno, co vidíme na sociálních sítích, je realita a něco, čím bychom se měli řídit. Zda je vůbec v silách mladého člověka rozlišit tuto hranici, je ale otázka, na kterou zatím neexistuje jednoznačná odpověď.