Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
Ohnivé inferno na sněhu
Odpolední slunce 9. března 1976 zalévalo svahy Alpe Cermis v italských Dolomitech zlatým světlem a lyžařské středisko Cavalese prožívalo jeden z posledních dnů zimní sezóny. Kabinová lanovka, postavená v roce 1966, převážela desítky turistů z vrcholu do údolí a nikdo tehdy netušil, že během několika minut dojde k nejhorší katastrofě lanovky v historii. Ze 43 osob na palubě zahynulo rovnou 42, včetně patnácti dětí ve věku od sedmi do patnácti let. A přežila pouze jediná dívka.
Případ se stal symbolem kombinace technického selhání a lidského faktoru – nelicencovaný operátor, deaktivovaný bezpečnostní systém, zkřížení lan a fatální rozhodnutí, které trvalo méně než dvě minuty, ale stálo desítky životů. Cavalese 1976 zůstává mementem pro lanovou dopravu po celém světě.
Ohnivé inferno na sněhu
Odpolední slunce 9. března 1976 zalévalo svahy Alpe Cermis v italských Dolomitech zlatým světlem a lyžařské středisko Cavalese prožívalo jeden z posledních dnů zimní sezóny. Kabinová lanovka, postavená v roce 1966, převážela desítky turistů z vrcholu do údolí a nikdo tehdy netušil, že během několika minut dojde k nejhorší katastrofě lanovky v historii. Ze 43 osob na palubě zahynulo rovnou 42, včetně patnácti dětí ve věku od sedmi do patnácti let. A přežila pouze jediná dívka.
Případ se stal symbolem kombinace technického selhání a lidského faktoru – nelicencovaný operátor, deaktivovaný bezpečnostní systém, zkřížení lan a fatální rozhodnutí, které trvalo méně než dvě minuty, ale stálo desítky životů. Cavalese 1976 zůstává mementem pro lanovou dopravu po celém světě.
Po páté se vše změnilo
Katastrofa se odehrála kolem 17:20. Plně obsazená kabina sestupovala z Alpe Cermis z nadmořské výšky 1 280 metrů směrem do Cavalese a na palubě bylo 43 osob – tedy o tři více, než byla povolená kapacita. Operátor pak překročení zdůvodnil vysokým počtem dětí, jejichž hmotnost byla nižší.
Na dlouhém úseku mezi mezistanicí Doss dei Laresi a údolím se kabina náhle zastavila, přičemž od zastavení po pád uplynulo přibližně 80 až 90 sekund. Když Giorgio Demattio, operátor v protijedoucí kabině, viděl intenzivní jiskření a slyšel hluk, pokusil se dovolat do řídicí místnosti. Telefon v kabině ale nefungoval. Chvíli poté kabina spadla ze 70 metrů kolmo dolů a vlekla se dalších 100 až 200 metrů po zemi, než se zastavila na travnatém poli u řeky Avisio. Třítunová horní konstrukce kabiny – italsky carrello – pak dopadla na střechu a rozdrtila ji.
Když se kabely zkřížily
Lanovka Alpe Cermis z roku 1966 měla plánovanou životnost třicet let, přičemž měla sloužit pro překonání úseku údolí řeky Avisio. Po výjezdu z dolní stanice kabina nejprve mírně klesala a až nad řekou začala stoupat – byla tedy brzděna protilany, nikoli tažena horním lanem. Přesně tato neobvyklá konfigurace přispěla ke vzniku přehoupnutí tažného lana přes nosné.
Nosné lano typu Ercole (Herkules) mělo průměr 52 milimetrů, vážilo 58 tun a měřilo 2 340 metrů. I tak tažné lano, pohybující se rychlostí pravděpodobně přes 10 metrů za sekundu, nosné lano přeřízlo - asi jako diamantová pila. Vyšetřovatelé později potvrdili, že příčinou opravdu bylo zkřížení pohyblivého tažného a stacionárního nosného kabelu poblíž prvního pylonu. Elektricky izolované tažné lano a uzemněné nosné vytvořily zkrat, což aktivovalo automatické zastavení kabiny. A pak došlo k osudovému zásahu člověka.
Devět měsíců za jednu minutu
V řídicí místnosti na stanici Doss dei Laresi tehdy seděl Carlo Schweizer, sezónní pracovník lanovky a poštovní úředník z Cavalese. A to i přes to, že neměl licenci operátora a jeho školení bylo minimální. Jak to? Společnost šetřila náklady – kvalifikovaní operátoři byli dražší.
A tak když se kabina zastavila, Schweizer nevěděl, jak postupovat. Telefonicky konzultoval situaci s kolegou Aldem Gianmoenou, který mu doporučil restartovat systém a vypnout automatickou bezpečnostní ochranu. Šlo o manévr, který se na této lanovce prováděli opakovaně – kabely se zde často krátce dotýkaly, patrně kvůli nadměrné rychlosti kabin.
Později vyšlo najevo, že klíč k deaktivaci systému měli běžně uzamknout a zapečetit, přičemž pracovníci ho nesměli použít, pokud byli v kabině cestující. Vyšetřování ale ukázalo, že byl volně přístupný a výrazně opotřebený častým používáním. I tentokrát tak Schweizer klíč použil, bezpečnostní systém vypnul a znovu spustil motor. Asi 80 až 90 sekund po restartu, bez ochrany bezpečnostního systému, nosné lano povolilo - a místo opětovného rozběhnutí provozu následoval pád.
Jediná přeživší
Jedinou zachráněnou se stala Alessandra Piovesanaová, čtrnáctiletá studentka milánského lycea Carducci, která v místě tragédie byla v rámci školního výletu. Dívka, která si do té doby užívala zábavu s přáteli, popsala, že jízda byla zpočátku normální. Pak se ale kabina u prostředního pylonu zastavila a po minutě se znovu rozjela. V tu chvíli se někdo z přítomných začal smát, jenže tento smích zanedlouho přerušil hlasitý zvuk. „Okamžitě jsem věděla, že se děje něco nebezpečného. Pevně jsem se držela Francescy. Pád netrval víc než tři nebo čtyři sekundy. Myslela jsem, že zemřu,“ popsala Alessandra chvíli před katastrofou.
Mladá dívka přežila, protože ji chránila těla ostatních cestujících a přední část kabiny méně zasáhl dopad konstrukce. Podle novináře Luigi Sardiho, který se dostal na místo činu mezi prvními, čtyřicet dva těl leželo vedle sebe na plachtách, zatímco lékaři a ošetřovatelé se nad nimi skláněli. A údolím se rozlehl hluk připomínající zemětřesení, když ze systému padala protizávaží.
Mezinárodní tragédie
Mezi mrtvými bylo jednadvacet Němců, převážně z Hamburku, jedenáct Italů, sedm Rakušanů a jedna Francouzka. A zatímco nejmladší oběti bylo sedm let, nejstarší osmnáct.
I kvůli nízkému věku obětí tragédie vyvolala obrovskou mediální pozornost v Německu, Itálii i Rakousku. V Cavalese pak během pohřební mše vystavili 42 rakví před rodinami a obyvateli údolí Val di Fiemme.
Hledání viníků
Vyšetřování trvalo tři roky a závěr byl jasný: zkřížení lan v důsledku nadměrné rychlosti a vypnutý bezpečnostní systém, přičemž vyšetřovatelé odhalili i systémové problémy provozovatele.
Carla Schweizera odsoudili ke třem letům vězení za nedbalost, ale odpykal si pouze devět měsíců. A Alda Gianmoena odsoudili ve druhém procesu, přičemž prezidenta společnosti, technického ředitele i vedoucího provozu zprostili obvinění. Obhajoba poté tvrdila, že se Schweizer stal jasným obětním beránkem.
Z přeživší novinářkou
Přeživší Alessandra strávila dlouhou dobu v nemocnici a možná jedinou útěchou jí bylo odškodnění 50 milionů lir. Po uzdravení se stala novinářkou vědeckého magazínu Airone, jehož název znamená „volavka“. A po druhé katastrofě na Cermisu v roce 1998 řekla v rozhovoru: „Nejsem bezstarostná, jsem opatrná. Když jedu autem, cítím se nesvá. Možná i v letadle. Je to strach, který s vámi zůstane navždy.“
Titul jediné přeživší si nesla celý dospělý život, přičemž po delší nemoci zemřela v roce 2009. Její příběh zůstává symbolem křehkosti i síly přežití.
Kletba Cermisu
Po katastrofě lanovku zrekonstruovali a v roce 1977 znovu otevřeli, přičemž následovalo 22 let klidu. Dne 3. února 1998 však letoun Northrop Grumman EA-6B Prowler americké námořní pěchoty z letecké základny Aviano letěl příliš nízko a přeřízl kabel lanovky Cermis. Kabina spadla a zahynulo 20 lidí. Piloti byli později zproštěni obvinění - důkazní videozáznam byl prý členem posádky zničen.
Italská média následně začala mluvit o kletbě Cermisu. A tak společnost Funivie Alpe Cermis ještě téhož roku postavila novou lanovku na trase Cavalese – Doss dei Laresi s osmimístnými kabinkami, vedenou níže a bezpečněji kopírující terén. Druhou sekci pak nahradili novou kabinkovou lanovkou v roce 2005. A možná překvapivě si dnes prý jen málokdo v areálu připomíná tragickou minulost.
Co zbylo po Cavalese
Cavalese 1976 zůstává nejhorší katastrofou lanovky v historii a lekce byly jasné: nutnost licencovaných operátorů, zákaz deaktivace bezpečnostních systémů, pravidelné kontroly lan a důsledná údržba.
Na místě pádu poblíž řeky Avisio stojí memoriál 42 obětem a událost z 9. března 1976, která trvala méně než dvě minuty, zůstává varováním: technologie je jen tak bezpečná, jak odpovědní jsou lidé, kteří ji ovládají. A když se zisk postaví před bezpečnost, cena může být nenahraditelná.
Zdroj: The Calamity Calendar, Frekvence 1, Snow, BBC
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kus štěstí, ale hlavně nesmírná bojovnost. Češi přetlačili Iry a jsou jeden zápas od MS!
Čeští fotbalisté v semifinále play off o mistrovství světa porazili Irsko až v penaltovém rozstřelu 4:3, zápas skončil po základní hrací době i prodloužení remízou 2:2. Hosté sice v Edenu ve 23. minutě vedli 2:0, ale domácí hráči dokázali srovnat. Utkání pak rozhodli v penaltovém rozstřelu. Češi se v rozhodujícím boji o účast na světovém šampionátu utkají s Dánskem.
„Co to bylo za podivný zvuk?" Irové řeší záhadné houkání při jejich penaltách
Dvakrát byli čeští fotbalisté v prvním barážovém utkání na kolenou. Poprvé po vlastní brance Kováře ve 23. minutě, která je vrhla do dvoubrankové ztráty, podruhé po neproměněné desítce Chytila v penaltovém rozstřelu. Hosté v Praze nebyli horší, k postupu jim chyběl malý krok. Irská média hořekují nad promarněnou šancí, zatímco fanoušci spílají Ryanu Manningovi za hloupý zákrok.
Dánové hladce zdolali Severní Makedonii. V rozhodujícím duelu vyzvou Čechy
Fotbalisté Dánska v semifinále play off kvalifikace o postup na mistrovství světa deklasovali Severní Makedonii 4:0 Ve finále se utkají s Českem, které zdolalo Irsko.
Muchová si v Miami finále nezahraje, Američanka ji smetla z kurtu
Tenistka Karolína Muchová do finále prestižního turnaje WTA 1000 v Miami nepostoupila. Světové čtyřce Američance Coco Gauffové podlehla jasně 1:6, 1:6. Utkání s dvojnásobnou grandslamovou šampionkou ztratila za hodinu a půl.
ŽIVĚ Trump odložil útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna. Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.