Staroslavná pražská restaurace U Dvou koček se dodnes „pyšní“ mrazivou raritou. V její podlaze jsou stále patrné rýhy, které tam podle legendy zůstaly po řádění brutálního vraha. Případ, v němž hrál hlavní roli sadistický násilník a legendární kriminalista Jiří Markovič, patří k nejtemnějším kapitolám pražské kriminálky 80. let.
„Krátkodobé povzbuzení kofeinem může vést k dlouhodobě nižší energii,“ upozorňuje farmaceutka Kamila Horníčková. Právě jarní změna času podle ní často spouští začarovaný kruh únavy, který si mnozí nevědomky ještě zhoršují – typicky odpolední kávou, po níž následuje horší spánek a ještě větší vyčerpání. Stačí přitom málo: nahradit kávu jinými nápoji. Jaké to podle farmaceutky jsou?
Osud mladého keporkaka německá média už týden podrobně sledují. Přestože záchranáři nasadili těžkou techniku a kytovci doslova vyhloubili cestu ke svobodě, zvíře známé pod jménem Timmy se na mělčinu znovu vrátilo.
V okolí japonského Minamatského zálivu se v 50. letech začaly odehrávat znepokojivé události. Kočky náhle ztrácely kontrolu nad svými pohyby, zmítaly se v křečích a působily, jako by tančily. Místní proto začali mluvit o „horečce tančících koček“. Brzy se však podobné příznaky začaly objevovat i u lidí a záhada se rychle proměnila v jednu z nejzávažnějších environmentálních katastrof v dějinách.
Přísloví a rčení se objevují nejen v povinné školní literatuře, ale také v běžné řeči. Ne vždy jim ale rozumíme stejně dobře, jako legendární teta Kateřina ze Saturnina. Vyzkoušejte následující kvíz a snadno si ověříte, zda byste si s ní mohli změřit síly, nebo byste si naopak měli doplnit znalosti.
Zní to jako titul z béčkového filmu: žraloci „na kokainu“ křižují karibské vody. Jenže tentokrát nejde o fikci. Vědci totiž poprvé zaznamenali stopy kokainu v krvi žraloků u Baham - a spolu s nimi i kofein a běžné léky proti bolesti.
Únava, která se vrací ještě dřív, než vůbec začne jaro. Podle lékárníků ji Češi řeší čím dál častěji. Mnohdy ale špatně a nedůsledně. „Lidé zkouší jeden doplněk za druhým, skutečnou příčinu ale často míjejí,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková. Problémem pak podle ní může místo nedostatku vitaminů naopak být jejich nadbytek.
Představte si večer pod hvězdami. Díváte se na oblohu a hlavou vám běží snad ta nejstarší otázka lidstva: „Jsme tu sami?“ Právě teď mají vědci o něco konkrétnější vodítko – a možná i směr, kam se dívat. Astronomové nedávno zúžili obrovský seznam více než šesti tisíc známých exoplanet na pouhých 45 světů, které patří mezi největší kandidáty na mimozemský život.
Rakovina plic dlouhodobě patří k nejzávažnějším onkologickým diagnózám. V počátečních stádiích většinou nebolí ani nijak výrazně neomezuje každodenní život a pacienti proto často přicházejí k lékaři pozdě. Zatímco hlavním rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, vědci nyní upozorňují i na další hrozbu, která zvyšuje riziko výskytu rakoviny plic: prodělané těžké virové infekce dýchacích cest.
Zdeněk Svěrák slaví v sobotu 90. narozeniny. Autor, jehož laskavý humor dokázal spojit celé generace Čechů. Hlášky z filmů jako Obecná škola, Kolja či Vratné lahve zůstávají živé i po letech a dokážou rozesmát i ty, kteří tvrdí, že dnes už nikdo nic takového nenatočí. Připomeňte si s námi legendární repliky a otestujte, jestli si pamatujete, v jakém filmu nebo hře zazněly.
„Volba mezi paušálem a skutečnými náklady může mít zásadní vliv na výši daňové povinnosti,“ upozorňuje specialista na hypotéky Radek Procyk. Právě v období podávání daňového přiznání se podle něj láme chleba. A kdo ví, jak na to, může na daních z pronájmu ušetřit desítky tisíc korun ročně.
Léky jako Wegovy hýbou světem a staly se revolučním přípravkem medicíny. Nejenže pomáhají hubnout, ale snižují také chuť k jídlu a podle studií dokonce dokáží chránit srdce. Jenže s jejich rostoucí popularitou přichází i otázky, které se netýkají čísel na váze, ale něčeho mnohem citlivějšího – zraku.
Česko letos zažívá dvě významná výročí. Zdeněk Svěrák, jedna z nejvýznamnějších osobností tuzemské kultury, slaví v sobotu devadesát let a neméně legendární Jára Cimrman šedesátku. Málokdo toho o fenoménu Cimrmanů může říct víc než skalní fanoušek a odborník Tomáš Maleček.
Ve kterém českém městě se nejvíc bere pervitin a kde se naopak nejvíc kouří marihuana? Odpověď překvapivě nenabízejí policejní statistiky, ale kanalizace. Analýza odpadních vod dokáže odhalit stopy drog, které lidé ve městech skutečně užívají. Vědci díky ní sestavili detailní – a místy překvapivou – mapu drogových zvyklostí v Evropě, včetně Česka.
Honba za dlouhým a kvalitním životem pokračuje a inspirací by mohlo být místo, kde žijí lidé, kteří neměří čas minutami, ale střídáním ročních období. A ačkoliv tu vědci objevili fenomén dlouhověkosti, varují, že svět, který ho vytvořil, pomalu mizí. Kde století obyvatelé našli lék na předčasné úmrtí?
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
