Nejen kouření. Vědci zjistili, co dalšího zvyšuje riziko rakoviny plic

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Rakovina plic dlouhodobě patří k nejzávažnějším onkologickým diagnózám. V počátečních stádiích většinou nebolí ani nijak výrazně neomezuje každodenní život a pacienti proto často přicházejí k lékaři pozdě. Zatímco hlavním rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, vědci nyní upozorňují i na další hrozbu, která zvyšuje riziko výskytu rakoviny plic: prodělané těžké virové infekce dýchacích cest.

Podle nové studie amerických vědců může závažný průběh covidu-19 nebo chřipky s odstupem měsíců či let zvýšit pravděpodobnost vzniku rakoviny plic. „Těžký průběh covidu nebo chřipky může v plicích zanechat dlouhodobý zánětlivý stav, který později usnadňuje vznik nádorů,“ vysvětluje hlavní autor studie, imunolog Jie Sun. Výzkum vedl tým z americké instituce University of Virginia Health System.

U pacientů, kteří byli s těžkým průběhem covidu hospitalizováni, vědci zaznamenali 1,24násobné zvýšení výskytu rakoviny plic. A to bez ohledu na to, zda kouřili nebo měli jiné zdravotní potíže.

Během těžké infekce se podle vědců výrazně mění chování některých imunitních buněk – především neutrofilů a makrofágů. Ty za normálních okolností chrání organismus před infekcí. Po závažném onemocnění se však mohou začít chovat abnormálně a vytvářet takzvané „pronádorové prostředí“, které podporuje vznik a růst nádorových buněk.

„Dlouho víme, že kouření zvyšuje riziko rakoviny plic. Výsledky této studie naznačují, že možná budeme muset podobně uvažovat i o těžkých respiračních virových infekcích,“ říká lékař a vědec Jeffrey Sturek, který na studii spolupracoval.

Podle něj by v budoucnu mohlo být vhodné sledovat pacienty po těžkém covidu či zápalu plic podobně jako rizikové kuřáky – tedy pomocí pravidelných kontrol a CT vyšetření plic. „Vzhledem k tomu, že desítky milionů lidí po celém světě trpí dlouhodobými plicními následky covidu-19, mají tato zjištění zásadní význam pro klinickou péči,“ dodávají výzkumníci.

Očkování může riziko výrazně snížit

Studie ale přináší i optimistickou zprávu. Ukazuje, že očkování dokáže zabránit mnoha škodlivým změnám v plicích, které by mohly podpořit vznik rakoviny. Díky vakcínám podle výzkumníků imunitní systém reaguje na infekce rychleji a efektivněji, což zároveň snižuje závažnost samotného onemocnění.

„Domníváme se také, že vakcíny nechrání jen před akutní hospitalizací po nákaze virem. Mohou zároveň omezit i dlouhodobé následky těžké infekce, včetně takového poškození imunitního systému, které může zvyšovat riziko vzniku rakoviny,“ říká Sun. Právě závažný průběh infekce je podle vědců klíčovým faktorem, který vede k dlouhodobému poškození plicní tkáně. U lidí, kteří prodělali pouze mírnou formu covidu nebo chřipky, se zvýšené riziko rakoviny plic podle studie neprokázalo.

Výzkumníci se domnívají, že jejich práce může do budoucna pomoci lékařům lépe identifikovat pacienty, kteří mají vyšší riziko rakoviny plic – nejen mezi kuřáky, ale také mezi lidmi, kteří prodělali těžkou virovou infekci.

Rakovina plic je přitom v České republice stále velmi vážným zdravotním problémem. Každý rok jí onemocní zhruba 6 600 lidí a více než 5 000 pacientů na ni zemře. Alarmující je také fakt, že asi dvě třetiny případů se odhalí až v pokročilém stadiu. Právě proto v Česku funguje Program časného záchytu karcinomu plic, který nabízí bezplatné nízkodávkové CT vyšetření. Ten je určený pro současné i bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let.