


Zní to jako titul z béčkového filmu: žraloci „na kokainu“ křižují karibské vody. Jenže tentokrát nejde o fikci. Vědci totiž poprvé zaznamenali stopy kokainu v krvi žraloků u Baham - a spolu s nimi i kofein a běžné léky proti bolesti.

Výzkum probíhal v okolí ostrova Eleuthera, asi 80 kilometrů od Nassau. Vědci analyzovali krev 85 žraloků několika druhů a výsledky je překvapily: celkem 28 jedinců mělo v těle některou z testovaných látek. Nejčastěji šlo o kofein, méně často o analgetika a ve dvou případech o kokain.
Podle vědců to jde vysvětlit poměrně jednoduše. „Žraloci jsou velmi zvědaví. Koušou do neznámých předmětů, aby je prozkoumali, a tím se nechtěně vystavují nebezpečným látkám,“ vysvětluje hlavní autorka studie Natascha Wosnicková. Jinými slovy: pokud žralok narazí na podezřelý balíček ve vodě, prostě ho otestuje zuby. A právě takové balíčky mohou být klíčem k celé záhadě. V Karibiku se totiž dlouhodobě objevují zásilky drog, které skončí v moři - ať už kvůli pašování, nebo nehodám. Pro zvědavého predátora jde jen o další neznámý objekt k prozkoumání.
Kokain je ale jen špička ledovce. Mnohem častěji se v tělech žraloků objevoval kofein a léky proti bolesti, jako je diclofenac či paracetamol. Právě tyto „legální“ látky vyvolávají u vědců možná ještě větší obavy.
„Zatímco nálezy kokainu přitahují mediální pozornost, všudypřítomný kofein a farmaceutika jsou stejně znepokojivé,“ upozorňuje Wosnicková. „Jsou to běžně užívané látky, které často přehlížíme, ale jejich ekologická stopa je zjevná.“
Výzkumníci zdůrazňují, že farmaceutika a nelegální drogy se v mořském prostředí stále častěji považují za nově se objevující kontaminanty, zejména v oblastech s rychlou urbanizací a turistickým rozvojem.
Uklidňující je, že vědci nezaznamenali žádné známky toho, že by „kontaminovaní“ žraloci byli pro lidi nebezpečnější. „Naší hlavní obavou není zvýšená agresivita vůči lidem,“ zdůrazňuje Wosnick, „ale spíše dopady na zdraví samotných žraloků.“
Jedním z možných zdrojů kontaminace je turismus. Oblasti s nejvyšší koncentrací látek v krvi žraloků se shodují s místy oblíbenými mezi návštěvníky. Více lodí znamená více odpadních vod - a také více chemických stop, které pronikají do mořského prostředí. Nálezy kokainu výzkumníci zaznamenali i u žraloků u pobřeží Brazílie, kde hladiny látek byly dokonce vyšší. Tamní výzkumníci kontaminaci spojují s vypouštěním odpadních vod i činností nelegálních laboratoří.
Zatím se přesně neví, jak tyto látky ovlivňují chování žraloků. Vědci však zaznamenali změny v jejich metabolismu - zejména u jedinců s „kontaminovanou“ krví. Podle oceánografky Tracy Fanarové to naznačuje, že vystavení chemickým látkám může u zvířat vyvolávat stres a nutit je vydávat více energie na jejich odbourávání.
Zajímavou paralelu nabízí výzkum u zlatých rybek, kde se ukázalo, že kofein zvyšuje energii a soustředění podobně jako u lidí. Jak by ale podobné látky působily na žraloky ve volné přírodě, zůstává nejasné.
Zdroje: Science Direct, Science News, New York Post, CBS News









Český hokejový útočník Tomáš Hertl gólem a asistencí v pátém zápase druhého kola play off NHL proti Anaheimu nasměroval Vegas k výhře 3:2 v prodloužení. Stejným poměrem vedou Golden Knights i v sérii a mají postupový mečbol.



Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a jedna z nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.



Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména.



Čína je odhodlaná postavit se proti nezávislosti Tchaj-wanu a její schopnost rozdrtit to, co nazývá tchajwanským separatismem, je nezlomná. Několik hodin před příletem amerického prezidenta Donalda Trumpa na návštěvu Pekingu to uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.



Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno.