Osud mladého keporkaka německá média už týden podrobně sledují. Přestože záchranáři nasadili těžkou techniku a kytovci doslova vyhloubili cestu ke svobodě, zvíře známé pod jménem Timmy se na mělčinu znovu vrátilo.
Poprvé velryba uvázla na písčině u města Timmendorfer Strand nedaleko Lübecku zřejmě před týdnem. V následujících dnech se ji lidé pokoušeli vyprostit. Ve středu se malému sacímu bagru nepodařilo odstranit zpevněný písek z místa, kde kytovec ležel. Ve čtvrtek ale dorazil silnější bagr, který vyhloubil koryto. To keporkakovi umožnilo, aby odplaval dál do moře. V sobotu ale velryba znovu uvázla, tentokrát nedaleko Wismaru. V neděli se sice sama z mělčiny dostala, brzy ale nedaleko znovu uvázla.
„Ano, je pořád tam. Situace je stejná jako včera,“ řekl agentuře DPA mluvčí wismarské vodní policie. Podle něj je navíc na mělčině, na které velryba leží, méně vody než v neděli. To podle mluvčího případné další záchranné práce komplikuje.
O dalším postupu nyní rozhodnou experti. Zdravotní stav keporkaka není podle nich dobrý. O víkendu mořští biologové z Německého mořského muzea ve Stralsundu uvedli, že kytovec je zesláblý a jeho dechová frekvence se snížila. Bez potravy ale keporkak podle nich dokáže vydržet i několik týdnů.
Keporkak v číslech
Hmotnost dospělce: 25 až 30 tun (odpovídá zhruba pěti dospělým slonům).
Délka těla: 13 až 16 metrů. Mladý keporkak u Wismaru je menší, přesto váží několik tun.
Plicní kapacita: Jediný výdech keporkaka vyvrhne vzduch rychlostí přes 450 km/h. Zpomalený dech u uvízlého zvířete je proto pro biology jasným varovným signálem vyčerpání.
Výdrž bez potravy: Dokážou hladovět několik týdnů až měsíců, protože žijí z tukových zásob (velrybí tuk – blubber). Problémem v Baltu tedy není hlad, ale dehydratace a tlak vlastní váhy na vnitřní orgány.
Dosah migrace: Ročně urazí až 25 tisíc kilometrů. Balt pro ně není přirozeným domovem, je to pro ně slepá ulička s nízkou hladinou vody.
Osud velryby pečlivě sleduje veřejnost i novináři. Od některých keporkak dostal jméno Finn. Souvisí to nejspíše s počátečním omylem, kdy si záchranáři mysleli, že jde o plejtváka myšoka (Finnwal), pak se ale ukázalo, že je to keporkak (Buckelwal). Později se ovšem ujalo spíše jméno Timmy podle města Timmendorfer Strand, u kterého velryba uvázla poprvé.
Video: Osud mladého keporkaka německá média už týden podrobně sledují
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Změnily válku v Černém moři. Teď je poprvé nasadily Spojené státy proti Íránu
Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.
ŽIVĚ Američané útočili na íránské vojenské cíle, odveta mířila na základny USA
Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
Vědci varují před nečekaným problémem. Jediné přistání může „otrávit“ celý Měsíc
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Vyšetřování vraždy bývalé britské ministryně převzala protiteroristická policie
Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.
Kdo byl tajemný Paser? Archeologové přináší nové poznatky o egyptské historii
Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.