


Představte si večer pod hvězdami. Díváte se na oblohu a hlavou vám běží snad ta nejstarší otázka lidstva: „Jsme tu sami?“ Právě teď mají vědci o něco konkrétnější vodítko – a možná i směr, kam se dívat. Astronomové nedávno zúžili obrovský seznam více než šesti tisíc známých exoplanet na pouhých 45 světů, které patří mezi největší kandidáty na mimozemský život.

Tyto planety leží v takzvané obyvatelné zóně - někdy přezdívané jako „Goldilocks zone“, které nejsou ani příliš horké, ani příliš studené. Podmínky by na těchto místech tak mohly umožnit existenci kapalné vody, což je podle současných poznatků klíčový předpoklad pro život.
Výběr vedl tým vědců z Cornellovy univerzity pod vedením astronomky Lisy Kalteneggerové, který pomocí dat z mise Gaia a NASA Exoplanet Archive zpřesnil, kolik energie jednotlivé planety dostávají od svých hvězd. Právě to totiž rozhoduje o jejich „obyvatelnosti“.
Z více než šesti tisíc známých planet se tak výběr dramaticky zúžil. Nejde ale jen o seznam „nejlepších“ – spíš o chytrou strategii, kam zaměřit pozornost budoucích teleskopů. „Identifikovat, kam se dívat, je první klíčový krok,“ vysvětlují vědci.
A z těchto 45 planet je navíc asi 24 považováno za ještě nadějnější.
Mezi nejzajímavější kandidáty patří například: TRAPPIST-1 e – planeta vzdálená asi 40 světelných let, která by mohla mít kapalnou vodu, Proxima Centauri b – nejbližší známá „obyvatelná“ planeta, jen 4,2 světelného roku od nás a LHS 1140 b – takzvaná „super-Země“, možná pokrytá oceánem.
Zní to jako sci-fi, ale realita je zatím méně romantická: i kdybychom se tam chtěli vydat, cesta by trvala až stovky tisíc let.
A co vědci vlastně hledají? Takzvané biosignatury – chemické stopy života v atmosférách planet. Pomocí teleskopů, jako je James Webb, analyzují světlo procházející atmosférou a hledají například kyslík nebo metan. A zajímavé je, že nový katalog zahrnuje i planety na hraně obyvatelnosti. Důvod? Mohou pomoci pochopit, kde přesně se láme hranice mezi světem, který může hostit život – a tím, který je už neobyvatelný.
Hledání života ve vesmíru není jen čistě vědecké téma: stalo se součástí popkultury, filozofie i každodenního přemýšlení o našem místě ve světě. Připomíná nám, jak výjimečná je Země, nutí nás přemýšlet o budoucnosti lidstva a zároveň probouzí dětskou zvědavost, kterou jsme nikdy úplně neztratili.
Možná žádný „mimozemšťan“ na nás zatím nečeká za rohem. Ale jak ukazuje nový výzkum, nikdy jsme nebyli blíž tomu zjistit, kde by mohl být. A tak příště, až se podíváte na noční oblohu, možná už nevidíte jen hvězdy.









Adam Pavlásek s Patrikem Riklem vyhráli čtyřhru na turnaji v Umagu a vybojovali první společný titul na okruhu ATP.



Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová často dává najevo, že je političkou, která se snaží komunikovat i s oponenty, což je patrné například v Poslanecké sněmovně. Deník Aktuálně.cz proto zajímalo, co tedy v tomto ohledu říká na svého šéfa a premiéra Andreje Babiše, který opakovaně odmítá setkání s prezidentem Petrem Pavlem.



V Národním parku Šumava mezi Stožcem a Novou Pecí na Prachaticku hořel les na ploše 50 krát 50 metrů. Požár, který zasáhl kořenový systém, byl ve velmi obtížně přístupném terénu. Hasičům se požár podařilo během pátku uhasit. Informovali o tom na síti X.



Konec spekulací a falešného pocitu bezpečí. Nová rozsáhlá analýza australských vědců přináší znepokojivý závěr o tom, co vapování dělá s lidským tělem. E-cigarety podle nich v ústech a plicích vyvolávají změny, které mohou vést ke vzniku zhoubných nádorů.



Policie minulý týden zakázala poslanci SPD Jaroslavu Foldynovi vcházet do domu, kde bydlí se svou rodinou. Tu taktéž nesmí nijak kontaktovat. Důvodem je podezření z domácího násilí. Mimo jiné mu také zabavili jeho legálně držené zbraně. Umožňuje to takzvaný institut vykázání.