Šestasedmdesátiletý Andrew, který žije na Novém Zélandu, si během pandemie koronaviru v horách postavil čajový dům v japonském stylu. Povoláním psycholog zvládl bez zkušeností v oboru architektury vybudovat dům od základů až po konečné detaily. Pomohl mu k tomu návrh od české společnosti Pin-up Houses, kterou po studiích na ČVUT založil Vojtěch Valda.
Na největší přehlídce designu, která je pod názvem Designblok do neděle přístupná na pražském Smíchově, se představil i progresivní Atelier Luma. Jeho designéři se specializují na přírodní minerály či drobné rostliny, které za pomoci slunce a větru mění ve stavební materiál nebo lepidlo vhodné k designu interiérů. To vše bez produkce oxidu uhličitého.
Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta ještě před dvěma lety pracovali na manažerských postech německého penzijního fondu a nikdy by je nenapadlo, že spolu budou zachraňovat kulturní památku. Klášter v Mělníku ale dvojici okouzlil a nadchl svým potenciálem, a tak během pár měsíců odešli z práce, vzali si půjčku a citlivě ho proměnili v domov pro seniory a se zvláštním režimem.
Domečky na loukoťových kolech si velké rodiny předávaly z generace na generaci od první poloviny 20. století. Cirkusové maringotky patří mezi ty nejcennější, v 90. letech ale často končily za hranicemi. I tak se v Česku dají ještě tu a tam vidět, vlastní sbírku má například rodina Berousků nebo šéf festivalu Letní Letná Jiří Turek.
Poblíž obce Malá Morávka na Bruntálsku stojí malé ubytování s výhledem na nejvyšší horu Jeseníků Praděd. Pětadvacetiletý Jan Šolc ho vybudoval z vyřazeného lodního kontejneru jako alternativu pro lidi, kteří nechtějí bydlet v hotelech nebo penzionech. Na tiny housu pracoval během lockdownu, strávil na něm 16 víkendů. Teď ho nabízí k občasnému pronájmu.
Nebude trvat dlouho a nevzhledná část města u zastávky Knížecí se promění v moderní městskou čtvrť. Za plechovou zdí u parkoviště autobusů za Ženskými domovy už rostou rezidenční budovy, které mají nabídnout bydlení pro tisíce lidí. V souvislosti se sociálně-kulturní proměnou druhé strany Anděla vzniklo na místě bývalé vietnamské tržnice nové Manifesto, které nabízí gastronomii z půlky světa.
Ve zvlněné krajině Vysočiny nedaleko obce Polom stojí nad údolím malá dřevostavba zvaná Zašívárna. Domek, který je nezávislý na inženýrských sítích, má vše, co je potřeba k nenáročnému stylu života. Sourozenci Marek a Zina Petríkovi ho navrhli a vlastnoručně postavili během pandemie koronaviru, kdy utíkali z ruchu města. Teď slouží pro víkendové pobyty hostů, kteří se chtějí na čas odpojit.
Farma Moulisových se nachází v obci Milínov v Plzeňském kraji. Rodina ji získala zpět v restituci v 90. letech a poté, co otci rodiny začaly docházet síly, přebral statek jeho syn a vysokoškolský učitel Pavel. Za uplynulých dvacet let se mu s manželkou podařilo vybudovat biofarmu s koňmi, ubytováním i moderním glampingem. Útulna stojí na poli u lesa a nabízí úchvatné výhledy, saunu i vířivku.
Jakub Janošík je z Valašska, kvůli práci ale dlouhodobě žije v Praze a do rodného kraje jezdí jen na víkendy. S rodinou vlastnil chalupu na pozemku u Beskyd, dlouhodobě ji ale nikdo nevyužíval. Rozhodl se, že ji zbourá a na jejím místě postaví zážitkové bydlení. Na zahradu si přitom pořídil maringotku, a i když ji plánoval mít jen jako zázemí pro stavbu, nakonec ji proměnil na víkendové bydlení.
Obec Trojanovice se nachází na trase k Pustevnám v Moravskoslezském kraji. Má asi dva tisíce obyvatel a od roku 2006 také starostu Jiřího Novotného, který s architektem Kamilem Mrvou a jeho týmem navazuje na tradici valašských staveb a posouvá jejich styl do 21. století. Za 15 let se obci podařilo vykoupit řadu pozemků a domů, které se po obnově staly centrem a vzorem venkovské architektury.
Opera v Sydney, Reykjavíku nebo Berlínská filharmonie patří mezi nejznámější stavby světa. Výstavbě ale předcházely emotivní debaty i dlouhé plánování. Příběhy staveb mapuje nová kniha historika Zdeňka Lukeše a architekta Josefa Pleskota vydaná v nakladatelství Kant. Obrazová publikace nabízí pohled na celkem dvacet filharmonií a oper a slouží jako inspirace pro Prahu.
Firma Famtents and Rents je na českém trhu od 90. let a za tu dobu ušila stovky přírodních stanů a jurt, které se chytly nejen doma, ale i ve světě. Jurty inspirované tradičním mongolským obydlím dnes stojí v Íránu, Švédsku i na Vysočině. Češi je nejčastěji využívají jako lesní školky nebo jako zázemí pro hosty a kanceláře. Někteří v nich ale i celoročně bydlí.
Ondřej Vácha je vystudovaný inženýr, který 15 let pracoval v korporátních firmách. Loni v létě z jedné odešel, a protože se nechtěl hrnout hned do další práce, rozhodl se, že si na pozemku v pohraniční obci vlastnoručně postaví maringotku. Za pár desítek tisíc sehnal podvozek s kostrou a během šesti měsíců jej proměnil na útulnou chatičku, do které se vejde s manželkou i svými dvěma dcerami.
Kniha nazvaná Možnosti vesnice je průvodce pro fanoušky architektury. Přináší dvanáct portrétů těch nejhezčích vesnic a ukazuje příklady povedených staveb. Sleduje vývoj malých i větších vesnic - od Šumavy přes Krkonoše, Frýdlantsko až po Beskydy a znojemskou vinařskou oblast - a popisuje přístup těch, kteří současnou architekturu vnímají jako způsob, jak zlepšit kvalitu života obyvatel.
Ne, neboj, to stavět nebudeme, uklidňoval svou přítelkyni Jiří Rokoský poté, co se nadchl seriálem o tiny housech: "Jednoho dne jsem se ale probudil a věděl, že to musíme udělat." A tak už při první vlně pandemie hledal vyřazený kontejner a po večerech studoval, jak ho svépomocí předělat. Přestože má pár ke stavitelství daleko, během jednoho roku zvládl kusu oceli vdechnout nový život.
Pozemky na Žatecku a u Spáleného Poříčí nebo bunkry pohraničního opevnění opět nabízí ministerstvo obrany k odkupu. Nově úřad zveřejnil 20 inzerátů s požadovanou celkovou kupní cenou 6,1 milionu korun. Řopíky mohou soukromníci odkupovat od roku 2008, někteří si je proměnili v netradiční ubytování, rozhledny, muzea i krematorium pro domácí mazlíčky.
Hojšín je osada, která má dnes tři adresy a jen jednoho stálého obyvatele. Spadá pod městys Neustupov ve Středočeském kraji a v okolí jsou jen pastviny, voda a lesy. Před dvěma lety si tu několik rodin, které chtěly trávit dovolené pospolu, vyhlédlo vybydlený statek s rybníkem a pozemky. Část ruiny zachránily a přistavěly k ní moderní dřevostavbu.
Nové bydlení plánuje více než 300 tisíc mladých lidí. Většina z nich ale nemá šanci pořídit si klasické bydlení nebo na něj získat hypotéku, říká Ladislav Trpák, který před rokem v Praze představil první malý dům z 3D tiskárny. Teď uvádí na trh hned dva typy staveb, první navazuje na posedy a kazatelny, o tom druhém se dá s nadsázkou říct, že se skládá jako lego či nábytek z Ikey.
Tomáš Milon prožil dětství v paneláku na sídlišti, už odmala si proto přál mít svou chatu v přírodě. "Vždy jsem snil o místě, kam člověk může odjet a mít kus planety pro sebe," říká mladý Slovák, který má v Praze se svým kamarádem tetovací studio. Časem si uvědomil, že k pobytu mimo město člověk nepotřebuje dům, a tak si za 55 tisíc koupil maringotku a přestavěl ji na pohodlné bydlení.
Přestože lidé zatím nemají čipy v hlavě, v odvětví architektury se sci-fi seriál Black Mirror z produkce Netflix nebezpečně přibližuje realitě. Díky novým technologiím se dá vidět to, co si člověk dříve mohl jen představit. Česká firma stavby převádí do virtuální reality, aby si je klienti mohli s architekty zažít ještě před stavbou. V hale Virtuplex se schvalovala i nová Masaryčka od Zahy Hadid.
