Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.
Internet je plný fascinujících příběhů - ne všechny jsou ale pravdivé. Třeba v lednu 2026 oklamaly miliony lidí obří sněhové závěje na Kamčatce, o rok dříve se zase šířil dojemný osud rodiny Kowalských. Digitální prostor nám již roky nabízí pravidelnou dávku takzvaných hoaxů, které nás umí pořádně zmást. Vydejte se střemhlav bizáru a poznejte jedenáct legendárních internetových podvodů.
Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
Anton Schimak v 19. století děsil celou Moravu. Při vraždění a loupení si nebral servítky a u soudu ničeho nelitoval. Byl to člověk natolik zkažený, že se na jeho popravu prodávaly vstupenky.
Zabil dvě ženy a dalších dvanáct brutálně napadl. Většinu svých nejhorších zločinů přitom Miroslav Stehlík spáchal během nařízené ústavní léčby. Jak se mohlo stát, že narušený sadista mohl z bohnické psychiatrie v Praze nerušeně odcházet lovit své oběti?
Na dně jedné z nejděsivějších pustin planety leží kameny, které zanechávají dlouhé stopy – a přesto nikdo neviděl, že by se pohnuly. Vítr, led, nebo něco jiného? Téměř sto let trvalo, než věda odhalila, co se na Racetrack Playa skutečně děje.
Modrá dodávka ji měla dovézt domů, místo toho s ní zamířila do pekla. Patnáctiletá Mary Vincent přežila brutální útok násilníka, který ji připravil o obě ruce a nechal v rokli v přesvědčení, že vykrvácí. Přežila – a usvědčila ho. Jenže systém ho po letech pustil zpět na svobodu, kde znovu zabíjel. Dnes Mary inspiruje svět svými obrazy i vlastnoručně vyrobenými protézami.
Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.
Kunratický les je rozlohou sice malý a nachází se uprostřed hlavního města, zdá se ale, jako by nejrůznější násilníky a zabijáky přímo magicky přitahoval. Historie pamatuje velké množství vražd, napadení i podivných událostí, ke kterým došlo právě v nevelkém pražském lese.
Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Téměř dvě století nás legenda o sněžném muži nutila vzhlížet k vrcholům Himálaje s posvátnou hrůzou. Pátrali po něm nacisté, vědci i Reinhold Messner, zatímco indická armáda ještě nedávno hlásila nález obřích stop. Jenže pak promluvila analýza DNA a ukázala pravdu, která je fascinující i trochu komická. Yetti existuje, ale ne jako primát.
Byl to člověk, kterého byste chtěli za souseda. Úspěšný letecký inženýr, vzdělaný intelektuál a milující otec. Jenže v červnu 1979 Vladimír Tekverk odložil masku spořádaného občana a změnil Letňany v dějiště noci hrůzy. Pro legendárního vyšetřovatele Jiřího Markoviče se právě tento muž stal osudovým – byl to první „inteligentní vrah“, který ho naučil, že zlo může mít velmi civilizovanou tvář.
V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?
Únorový večer roku 2004 navždy změnil životy rodiny Murrayových ze Spojených států. Jednadvacetiletá Maura Murrayová havarovala na odlehlé silnici v Bílých horách. Přestože policie dorazila na místo za necelých dvacet minut, po řidičce nezůstala jediná stopa. Případ zůstává i po více než dvou desetiletích nevyřešený - a otázka, kam Maura zmizela, stále visí ve vzduchu.
Na Nový rok 2026 zahynulo ve švýcarské Crans-Montaně čtyřicet lidí při požáru, který měl nenápadného viníka – prskavky. A jak víme, nešlo o výjimečný případ – například o rok dříve si podobná katastrofa v Mostě vyžádala sedm životů. Historie pekelných tragédií vzniklých v zábavních podnicích však sahá hluboko do minulosti a ukazuje, že se stále opakují ty samé chyby.
První světová válka připravila tisíce francouzských žen o muže. Vdovy hledaly nejen lásku, ale také materiální zabezpečení. Henri Désiré Landru jim nabízel vše a ještě mnohem víc. Do jeho vily ve vesnici Gambais přicházela jedna za druhou, ale žádná z nich už dům neopustila.
Lavina v sobotu 17. ledna 2026 zasypala v rakouském Štýrsku skupinu sedmi českých skialpinistů. Tři zemřeli. Incident se stal součástí nejčernějšího víkendu v rakouských Alpách – během jediného dne zahynulo osm lyžařů. Za posledních dvacet let pohřbily laviny po celém světě stovky životů – od afghánského Panjšíru po italské Alpy, od Siachenského ledovce po Everest.
Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.
Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
Na prázdném pozemku leželo tělo rozříznuté s chirurgickou přesností, zbavené krve a naaranžované jako zvrácené umělecké dílo. Elizabeth Shortová, známá jako Černá Dahlia, zemřela 15. ledna 1947. Oběti bylo 22 let, do vyšetřování se zapojilo 750 policistů, přiznalo se přes 500 lidí. Případ ale zůstává i po 79 letech nevyřešený.
