Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.
Pietní akt se změnil v čirou hrůzu
Polský a litevský král Kazimír IV. Jagellonský odpočíval přes pět století nerušeně v hrobce na hradě Wawelu po boku královny Alžběty Habsburské. To se změnilo v roce 1973, kdy archeologové hrobku v rámci výzkumu otevřeli.
Poté, co vědci získali všechna potřebná data a vnitřní prostory hrobky zdokumentovali, čekal dvojici panovníků v krakovské katedrále opětovný pohřeb. Pietní obřad vedli budoucí blahoslavený kardinál Stefan Wyszyński a kardinál Karol Wojtyła, kterého dnes známe jako papeže Jana Pavla II.
Pietní akt se změnil v čirou hrůzu
Polský a litevský král Kazimír IV. Jagellonský odpočíval přes pět století nerušeně v hrobce na hradě Wawelu po boku královny Alžběty Habsburské. To se změnilo v roce 1973, kdy archeologové hrobku v rámci výzkumu otevřeli.
Poté, co vědci získali všechna potřebná data a vnitřní prostory hrobky zdokumentovali, čekal dvojici panovníků v krakovské katedrále opětovný pohřeb. Pietní obřad vedli budoucí blahoslavený kardinál Stefan Wyszyński a kardinál Karol Wojtyła, kterého dnes známe jako papeže Jana Pavla II.
Podléhal rozkladu ihned po smrti
Král Kazimír zemřel v červenci roku 1492 ve věku čtyřiašedesáti let a následující dny provázela jedna zvláštnost. Jeho tělo se totiž začalo rozkládat prakticky ihned po smrti, což rozhodně není běžné. Tehdy to služebnictvo připisovalo horkému počasí, a tak tělo před pohřbem jednoduše posypalo vápenatou solí, zabalilo do drahého hedvábí a uložilo do rakve, jak bylo zvykem. Pohřeb pak proběhl velmi spěšně.
Neuspokojivý stav ostatků předznamenal zkázu
Samotný výzkum v hrobce, který tým expertů zahájil 13. dubna roku 1973, neprobíhal zcela podle jejich původních představ. Když vědci otevřeli Kazimírovu dřevěnou rakev, čekalo je nepříjemné překvapení – ostatky krále byly ve špatné kondici, vše bylo plesnivé a dřevo ztrouchnivělé. V případě středověkých hrobek to není až tak neobvyklé, tentokrát ale bylo něco jinak, což archeologové pocítili jen několik dní poté.
Na vědce čekala smrt
Několik dní poté, co odborníci vstoupili do hrobky, zemřeli čtyři z nich na náhlou a nevysvětlitelnou nemoc. Lékaři později odhalili, že šlo s největší pravděpodobností o infekci neznámého původu. V dalších měsících však onemocněli další členové týmu a do půl roku bylo z původně dvanáctičlenného týmu deset lidí po smrti. Příčiny úmrtí byly vždy podobné, dostupné zdroje uvádí, že vědci zemřeli na srdeční zástavu.
Skutečnost, že všichni z nich se osobně podíleli na průzkumu hrobky, vedla k tomu, že se mezi Poláky začala šířit fáma o údajném prokletí královské hrobky. Média o události z toho důvodu informovala jen velmi stručně, aby nepropukla davová hysterie.
Wawelská kletba začala kosit vědce i laboranty
Inženýr Stefan Walczy, který se na výzkumu podílel (na fotografii ho najdete zcela vlevo), byl mezi prvními zemřelými po otevření hrobky. Zda smrt archeologů skutečně nějakým způsobem souvisela s hrobkou, ale roky nikdo netušil. Zůstala tak jen pověst o královské kletbě a velká záhada, o které s oblibou průvodci během prohlídek katedrály na Wawelu vyprávěli turistům.
Nezabíjela kletba, ale jedovatá houba
Teprve v roce 1999 dokázali odborníci přijít na to, co stálo za smrtí archeologů, kteří královu hrobku zkoumali. Tým německých vědců odhalil, že se v hrobce nacházelo hned několik nebezpečných druhů plísní, jejichž vdechování může v některých případech způsobit smrt.
Vůbec nejnebezpečnější z nich je patogenní houba Aspergillus flavus, která má neblahé dopady nejen na lidi, ale dokonce i na zvířata. Vědci se proto dnes domnívají, že za záhadnými úmrtími mohla stát právě tato infekce.
Nejde ostatně o první podobný případ. Ve dvacátých letech minulého století se se zdravotními potížemi potýkali archeologové, kteří se podíleli na otevření hrobky egyptského faraona Tutanchamona. Dnes již sice není možné s jistotou prokázat, že je postihla infekce plísní Aspergillus, podle expertů to ale je velmi pravděpodobné.
Změna přístupu
Tragédie z Wawelu změnila přístup archeologů po celém světě k dodržování bezpečnostních předpisů. Používání ochranných pomůcek, jako například respirátorů, je v současnosti při podobných výzkumech samozřejmostí.
Stejně tak je nezbytné, aby byl konkrétní archeolog v dobrém zdravotním stavu, netrpěl deficitem imunity ani plicním nebo kardiovaskulárním onemocněním. Účastnit se otevírání hrobek nemohou ani vědci, kteří v poslední době prodělali léčbu rakoviny.
Zdroje: Irbnet.de, Gazetakrakowska.pl, Historicmysteries.com, Ancient-origins.net, Denik.cz, God’s Playground: A History of Poland – Norman Davies
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Pyšnil se stovkami milenek, na kurtu hrál drama i komedii. Klaun ale kupil i průšvihy
Když Ilie Nastase vstoupil na kurt, nebylo jisté, zda diváci uvidí tenisové představení, komedii, nebo výbuch vzteku. Často dostali všechno najednou. Rumun, který patřil v 70. letech k nejlepším hráčům světa a byl první tenisovou jedničkou ATP v historii, slaví právě dnes 80. narozeniny.
Hamilton srazil mechanika. Z vítězství se v Belgii radoval lídr Antonelli
Italský pilot Andrea Kimi Antonelli vyhrál Velkou cenu Belgie formule 1 a po šestém vítězství v sezoně si upevnil vedení v čele mistrovství světa. Devatenáctiletý jezdec Mercedesu porazil na trati ve Spa-Francorchamps o 1,952 vteřiny Monačana Charlese Leclerca z Ferrari. Třetí dojel Nizozemec Max Verstappen z Red Bullu.
Tyhle rakety mohou zachránit Kyjev. Proč spojenec z NATO váhá s pomocí?
Ukrajina čelí kritickému nedostatku střel do systému Patriot, který jediný dokáže sestřelovat široké spektrum ruských balistických raket a střel s plochou dráhou letu, jež prakticky každý den ničí ukrajinská města. Evropské zásoby jsou prázdné a Američané si své rakety schovávají kvůli pokračování konfliktu s Íránem. Jedna země v Evropě jich ale má stále dost – Řecko.
Takový požár Norsko 100 let nezažilo. Stovky hasičů ho stále nemají pod kontrolou
Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než 100 bytových jednotek, se stále nepodařilo dostat pod kontrolu a hašení pokračuje. Šíření ohně však již nehrozí.
Inteligence víc než centimetry a tři P. Tady stvořili Yamala i Messiho
Vychovali tu Lionela Messiho nebo Lamine Yamala, superhvězdy, které si to dnes rozdají o zlato na fotbalovém mistrovství světa. Jak to v mládežnické akademii Barcelony už desítky let dělají? Češi, jejichž reprezentační trenér si stěžuje na nedostatek konkurenceschopných fotbalistů, se mohou inspirovat.