Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.
Pietní akt se změnil v čirou hrůzu
Polský a litevský král Kazimír IV. Jagellonský odpočíval přes pět století nerušeně v hrobce na hradě Wawelu po boku královny Alžběty Habsburské. To se změnilo v roce 1973, kdy archeologové hrobku v rámci výzkumu otevřeli.
Poté, co vědci získali všechna potřebná data a vnitřní prostory hrobky zdokumentovali, čekal dvojici panovníků v krakovské katedrále opětovný pohřeb. Pietní obřad vedli budoucí blahoslavený kardinál Stefan Wyszyński a kardinál Karol Wojtyła, kterého dnes známe jako papeže Jana Pavla II.
Pietní akt se změnil v čirou hrůzu
Polský a litevský král Kazimír IV. Jagellonský odpočíval přes pět století nerušeně v hrobce na hradě Wawelu po boku královny Alžběty Habsburské. To se změnilo v roce 1973, kdy archeologové hrobku v rámci výzkumu otevřeli.
Poté, co vědci získali všechna potřebná data a vnitřní prostory hrobky zdokumentovali, čekal dvojici panovníků v krakovské katedrále opětovný pohřeb. Pietní obřad vedli budoucí blahoslavený kardinál Stefan Wyszyński a kardinál Karol Wojtyła, kterého dnes známe jako papeže Jana Pavla II.
Podléhal rozkladu ihned po smrti
Král Kazimír zemřel v červenci roku 1492 ve věku čtyřiašedesáti let a následující dny provázela jedna zvláštnost. Jeho tělo se totiž začalo rozkládat prakticky ihned po smrti, což rozhodně není běžné. Tehdy to služebnictvo připisovalo horkému počasí, a tak tělo před pohřbem jednoduše posypalo vápenatou solí, zabalilo do drahého hedvábí a uložilo do rakve, jak bylo zvykem. Pohřeb pak proběhl velmi spěšně.
Neuspokojivý stav ostatků předznamenal zkázu
Samotný výzkum v hrobce, který tým expertů zahájil 13. dubna roku 1973, neprobíhal zcela podle jejich původních představ. Když vědci otevřeli Kazimírovu dřevěnou rakev, čekalo je nepříjemné překvapení – ostatky krále byly ve špatné kondici, vše bylo plesnivé a dřevo ztrouchnivělé. V případě středověkých hrobek to není až tak neobvyklé, tentokrát ale bylo něco jinak, což archeologové pocítili jen několik dní poté.
Na vědce čekala smrt
Několik dní poté, co odborníci vstoupili do hrobky, zemřeli čtyři z nich na náhlou a nevysvětlitelnou nemoc. Lékaři později odhalili, že šlo s největší pravděpodobností o infekci neznámého původu. V dalších měsících však onemocněli další členové týmu a do půl roku bylo z původně dvanáctičlenného týmu deset lidí po smrti. Příčiny úmrtí byly vždy podobné, dostupné zdroje uvádí, že vědci zemřeli na srdeční zástavu.
Skutečnost, že všichni z nich se osobně podíleli na průzkumu hrobky, vedla k tomu, že se mezi Poláky začala šířit fáma o údajném prokletí královské hrobky. Média o události z toho důvodu informovala jen velmi stručně, aby nepropukla davová hysterie.
Wawelská kletba začala kosit vědce i laboranty
Inženýr Stefan Walczy, který se na výzkumu podílel (na fotografii ho najdete zcela vlevo), byl mezi prvními zemřelými po otevření hrobky. Zda smrt archeologů skutečně nějakým způsobem souvisela s hrobkou, ale roky nikdo netušil. Zůstala tak jen pověst o královské kletbě a velká záhada, o které s oblibou průvodci během prohlídek katedrály na Wawelu vyprávěli turistům.
Nezabíjela kletba, ale jedovatá houba
Teprve v roce 1999 dokázali odborníci přijít na to, co stálo za smrtí archeologů, kteří královu hrobku zkoumali. Tým německých vědců odhalil, že se v hrobce nacházelo hned několik nebezpečných druhů plísní, jejichž vdechování může v některých případech způsobit smrt.
Vůbec nejnebezpečnější z nich je patogenní houba Aspergillus flavus, která má neblahé dopady nejen na lidi, ale dokonce i na zvířata. Vědci se proto dnes domnívají, že za záhadnými úmrtími mohla stát právě tato infekce.
Nejde ostatně o první podobný případ. Ve dvacátých letech minulého století se se zdravotními potížemi potýkali archeologové, kteří se podíleli na otevření hrobky egyptského faraona Tutanchamona. Dnes již sice není možné s jistotou prokázat, že je postihla infekce plísní Aspergillus, podle expertů to ale je velmi pravděpodobné.
Změna přístupu
Tragédie z Wawelu změnila přístup archeologů po celém světě k dodržování bezpečnostních předpisů. Používání ochranných pomůcek, jako například respirátorů, je v současnosti při podobných výzkumech samozřejmostí.
Stejně tak je nezbytné, aby byl konkrétní archeolog v dobrém zdravotním stavu, netrpěl deficitem imunity ani plicním nebo kardiovaskulárním onemocněním. Účastnit se otevírání hrobek nemohou ani vědci, kteří v poslední době prodělali léčbu rakoviny.
Zdroje: Irbnet.de, Gazetakrakowska.pl, Historicmysteries.com, Ancient-origins.net, Denik.cz, God’s Playground: A History of Poland – Norman Davies
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Další evropské zlato z bazénu. Knedla si v Paříži doplaval pro životní výsledek
Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.
Jeden z nejhorších požárů v dějinách Chorvatska. Z rychlé evakuace se vzpamatovávají i Češi
Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 40 lidí utrpělo zranění, jeden člověk zemřel. Evakuováno bylo na 300 Čechů. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.
Jste loajální k Trumpovi? USA poslaly spojencům v NATO dotazník
Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální k politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu.
„Zkusí to znovu.“ Zabiják z Kremlu měl na mušce ukrajinského rapera, poprava nevyšla
Polské bezpečnostní složky překazily plánovanou vraždu člověka s americkým a ukrajinským občanstvím. Podle polského premiéra Donalda Tuska ruský občan naverbovaný ruskými zpravodajskými službami byl zadržen minulý pátek a útok se podařilo překazit „na poslední chvíli“. Podle polských médií pak měl být obětí ukrajinský umělec, který žije v Bratislavě.
Bejlek smetla Plíškovou a čeká ji Krejčíková, uspěla i Bartůňková
Tenistka Sára Bejlek smetla v Cincinnati bývalou světovou jedničku Karolínu Plíškovou a po výhře 6:0, 6:2 postoupila do druhého kola. V něm narazí na další krajanku Barboru Krejčíkovou. Nikola Bartůňková zdoalal 4:6, 6:4 a 6:3 Alinu Čarajevovou z Arménie. Na výhru potřebovala sedm mečbolů.