Byli to průkopníci, jejichž stopy v měsíčním prachu zůstaly. Jen 12 astronautů NASA dostalo šanci vstoupit na povrch Měsíce. Od roku 1972 se tam nikdo nevrátil, ale nynější úspěch mise Artemis II a dravé ambice Číny či Indie závod o Měsíc po půl století znovu vyostřují. Připomeňte si muže, kteří jako poslední kráčeli jiným světem, a jaké příběhy si odtud přivezli?
Jak po Měsíci přišel pád
Dvacátého července 1969 sledoval svět, jak se dějiny mění v přímém přenosu. A zdálo se, že lidská civilizace dosáhla vrcholu. Dvanáct mužů mezi lety 1969 a 1972 stanulo na Měsíci: elitní piloti, inženýři, hrdinové studené války.
Jenže jejich příběhy nekončily jen návratem na Zemi, jak by se někomu mohlo zdát. Někteří z nich se potýkali s depresemi, jiní prožili snad až mystické proměny.
Osudy těchto hrdinů tvoří jasnou mozaiku – od triumfu k pochybnostem, racionality k víře, veřejné slávy k soukromé křehkosti. A tak právě když NASA připravuje návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis, stojí za to si připomenout životní strasti i radosti legend.
Jak po Měsíci přišel pád
Dvacátého července 1969 sledoval svět, jak se dějiny mění v přímém přenosu. A zdálo se, že lidská civilizace dosáhla vrcholu. Dvanáct mužů mezi lety 1969 a 1972 stanulo na Měsíci: elitní piloti, inženýři, hrdinové studené války.
Jenže jejich příběhy nekončily jen návratem na Zemi, jak by se někomu mohlo zdát. Někteří z nich se potýkali s depresemi, jiní prožili snad až mystické proměny.
Osudy těchto hrdinů tvoří jasnou mozaiku – od triumfu k pochybnostem, racionality k víře, veřejné slávy k soukromé křehkosti. A tak právě když NASA připravuje návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis, stojí za to si připomenout životní strasti i radosti legend.
Stíny po slunci
Po návratu z mise Apollo 11 čekaly astronauta Buzze Aldrina, muže s doktorátem z MIT, přehlídky a světová turné. Jenže po vrcholu přišla prázdnota, a to především kvůli tomu, že ho NASA z pozice astronauta přeřadila na administrativní pozici.
Mezi lety 1969 a 1971 silně bojoval s pocitem, že už nikdy nedosáhne ničeho většího, i proto v roce 1971 odešel z NASA a o rok později také z letectva. Tím však jeho trable neskončily. Následně totiž vyhledal psychiatrickou pomoc, propadl alkoholu, a dokonce se rozvedl. Jeho život se rozpadl.
Ve své autobiografii s názvem Return to Earth z roku 1973 pak otevřeně popsal depresi i léčbu, a stal se tak jednou z prvních veřejně známých osobností v USA, které mluvily o duševním zdraví. Bez příkras. Buzz se z temnoty naštěstí postupně vrátil a v pokročilém věku se stal zastáncem pilotovaných misí na Mars.
Štětcem po lunárním prachu
Jako hrdina Apolla 12 se do historie zapsal Alan Bean. Technicky precizní pilot lunárního modulu Intrepid, později velitel mise Skylab 3, se po letech služby v NASA rozhodl pro nečekaný krok: stal se profesionálním malířem a maloval výhradně to, co na vlastní oči viděl – Měsíc. Do barev vmíchával skutečný lunární prach, textury vytvářel nástroji z mise.
Bean netvrdil, že Měsíc je poetický: věděl, že je tvrdý, prázdný, nehostinný, ale snažil se zachytit pocit, který tam prožil. Slova mu jednoduše nestačila.
Samadhi nad Zemí
Když se z mise Apollo 14 vracel Edgar Mitchell, zažil něco, co změnilo jeho život. Při pohledu na rotující Zemi, Měsíc a hvězdy pocítil stav, který nazval „samadhi-like“ – hluboký prožitek jednoty všeho.
Po návratu proto opustil NASA a v roce 1973 založil Institut noetických věd v Kalifornii. Zajímal se o vědomí, telepatii, propojení mysli a vesmíru. A ačkoliv mainstreamová věda jeho názory odmítala, Mitchell trval na tom, že věda musí zkoumat i subjektivní zkušenost.
Astronaut s doktorátem z MIT se tak stal průkopníkem na hranici vědy a spirituality.
Boží hlas na Hadley Rille
Během mise Apollo 15 stál James Irwin na okraji kaňonu Hadley Rille, přičemž nad ním byla jen absolutní černota. A právě tam, jak později řekl, pocítil Boží přítomnost silněji než kdy dřív.
Proto po návratu mezi běžné občany založil High Flight Foundation a cestoval po světě jako křesťanský řečník. Opakovaně se pak vydal na horu Ararat. Důvod? Hledal Noemovu archu. A ačkoliv ji nikdy nenašel, víru neztratil.
Pro Irwina byl Měsíc důkazem stvoření – a jeho mise měla duchovní význam.
Šest minut ticha
Když v dubnu 1970 startovala mise Apollo 13, posádku tvořili James Lovell, Jack Swigert a Fred Haise. Nikdo z aktérů netušil, že během jejich mise vznikne hláška, která nás bude provázet snad až do konce. Třináctého dubna totiž explodovala kyslíková nádrž a Swigert prohlásil: „Houstone, máme problém“.
Lunární modul se stal záchranným člunem. Teplota klesala, oxid uhličitý stoupal. Inženýři na Zemi improvizovali. Mise se změnila v boj o přežití.
A pak sedmnáctého dubna nastalo šest minut ticha - při návratu do atmosféry. Až když se padáky otevřely, svět si oddechl. Astronauti sice nepřistáli na Měsíci, ale přežili cestu, která se mohla stát jejich poslední.
Tichý hrdina s hlubokou ztrátou
Jak ví snad každý, prvním mužem na Měsíci se 20. července 1969 stal astronaut Neil Armstrong, jehož slavná věta: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“ obletěla svět. A ačkoliv byl Armstrong považován za legendu a šťastlivce, jeho život byl poznamenám tragickou událostí.
Sedm let předtím, než se stal jednou z nejznámějších osob planety, mu zemřela dvouletá dcera Karen na agresivní mozkový nádor DIPG. A tuto ránu nespravila ani skutečnost, že se stal prvním mužem na Měsíci.
Armstrong o ztrátě téměř nemluvil. Podle Jamese Hansena, který napsal jeho životopis, se ponořil do práce – výcvik, testování, mise. Soustředění bylo jeho způsobem, jak přežít bolest. A tak když stanul na Měsíci, byl už dávno mužem, který se naučil skrývat emoce za disciplínu.
Obálky na Měsíci
Velkým vědeckým úspěchem byla mise Apollo 15, avšak velitel David Scott, Irwin a jeho kolega Alfred Worden po návratu čelili skandálu.
Co provedli? Přímo na Měsíc vzali stovky poštovních obálek určených k pozdějšímu prodeji sběratelům - a NASA o části z nich nevěděla. Když se později objevily na trhu, následovalo vyšetřování. Astronauty napomenuli, museli vrátit peníze a už nikdy neletěli do vesmíru.
Hrdinové se tak během okamžiku ocitli pod stínem vlastní chyby.
Z Měsíce do texaské modlitebny
Nejmladším mužem na Měsíci byl Charlie Duke, který se zúčastnil mise Apollo 16. Tento mladík se po návratu z vesmíru rozhodl odejít z NASA a vstoupil do byznysu. Štěstí ho však dlouho neprovázelo.
Rozpadlo se mu manželství, vztahy s dětmi byly napjaté. A tak v roce 1978 prošel duchovní konverzí k evangelikálnímu křesťanství. Což mu výrazně pomohlo. Spolu s manželkou obnovili vztah a Duke založil Duke Ministry for Christ.
„Na Měsíci jsem našel kameny, ale na Zemi jsem našel Krista,“ říkával.
Pád nejveselejšího astronauta
Pete Conrad byl pak známý jako třetí muž, který se prošel po Měsíci a také jako velitel mise Apollo 12. Podle jeho kolegů a blízkých byl však hlavně vtipálkem, který při sestupu poznamenal, že jeho krok byl „dlouhý“.
Po zdolání vrcholu velel Skylab 2 a pracoval v leteckém průmyslu. A ačkoliv riskoval život ve vesmíru, osudnou mu v červenci 1999 byla jízda na motocyklu. Jeho smích však navždy zůstal v paměti kolegů.
Když planeta změní perspektivu
V roce 1987 jsme získali potvrzení, že životní obraty těchto hrdinů nebyly zvláštní. Spisovatel Frank White totiž v knize The Overview Effect jasně popsal fenomén, který astronauti často zažívají – hlubokou změnu perspektivy při pohledu na Zemi z vesmíru.
Mitchell mluvil o jednotě, Bean maloval, Irwin našel víru, Duke pokoru. Michael Collins pak hovořil o křehkosti Země a Aldrin o „nádherné desolaci“. Spisovatel chtěl ukázat, že „overview effect“ není jen vizuální zážitek. Je to existenciální otřes.
Pohled zvenčí evidentně mění to, jak chápeme hranice, národy i sami sebe.
Psychická pohoda jako důležitá součást
Dvanáct mužů kráčelo po Měsíci a každý z nich se musel vrátit domů a odpovědět na otázku: Co teď? A zatímco někteří se našli v umění, aktivismu a víře, jiní bojovali s depresemi a skandály. Měsíc je sice nezničil – ale rozhodně navždy změnil.
Proto když dnes NASA plánuje návrat lidí na Měsíc, technika je jen část příběhu. Velkou část konečně tvoří i fokus na lidskou psychiku. Cesta na Měsíc totiž může být kratší než cesta zpět k sobě samému.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Anker míří do Česka. Přinese slevy až 50 %, soutěže a více než 10 000 dárků
První česká prodejna globální technologické značky Anker Innovations otevře ve velkém.
Meta a TikTok budou ověřovat informace okolo migrace z Maroka do Španělska
Provozovatelé velkých internetových sítí Meta a TikTok souhlasili s tím, že budou bojovat proti dezinformacím týkajícím se cest migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta. Oznámila to v pondělí večer komisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová.
Citovali báseň. Ruský soud přišel s bizarním zdůvodněním vyřazení opozice z voleb
Ruský nejvyšší soud vyloučil stranu Jabloko z účasti ve volbách do Státní dumy, které se budou konat příští měsíc, a vyřadil tak z účasti jedinou oficiálně registrovanou stranu, která otevřeně odmítá válku Moskvy na Ukrajině. Účast strany ve volbách sice původně schválila ruská Ústřední volební komise, registraci u soudu ale napadla nacionalistická strana Rodina. A soud jí nakonec vyhověl.
Katedrála se zhroutila v přímém přenosu. Unikátní záběry zachytily zemětřesení v Kolumbii
Při silném zemětřesení v západní Kolumbii se zřítila část věže katedrální baziliky Panny Marie Růžencové v Manizalesu. Okamžik zachytilo video, na němž konstrukce padá na prostranství před chrámem a místo následně zahaluje oblak prachu. Do úterka si pohroma vyžádala již přes 160 obětí, po stovkách lidí se pátrá.
