Harold Shipman, praktický lékař z anglického města Hyde, patří k nejděsivějším sériovým vrahům moderní britské historie. Mezi lety 1975 a 1998 zneužíval důvěru svých pacientů a pod rouškou lékařské péče jim podával smrtelné dávky diamorfinu. Jeho oběťmi byly nejčastěji starší ženy. Vládní vyšetřovací komise později prokázala nejméně 218 vražd, odborné odhady hovoří až o 250 obětech.
Dětství pod stínem jehly
Píše se červen 1963. Na nottinghamském sídlišti Bestwood, v krajině šedých cihel a řadových domů, zastavuje před jedním z nich lékař s brašnou. Nejde o žádnou dramatickou scénu - spíš o rutinu, která se tu opakuje každý týden.
Sedmnáctiletý Harold sedí u postele své matky. Sleduje, jak lékař připravuje injekci a vpichuje jehlu do její paže. Vera Shipmanová trpí rakovinou plic a nemoc ji pomalu ničí. Morfin přináší úlevu. Bolest ustupuje, její obličej se uvolní. A její syn Harold se dívá.
Někteří psychologové později tuto scénu označí za možný formativní moment - Harold byl ze všech dětí matce nejblíž. Tichý, uzavřený, ale mimořádně pilný a ambiciózní student. Když Vera Shipmanová 21. června 1963 zemřela, bylo mu sedmnáct let.
Krátce poté nastoupil na lékařskou fakultu v Leedsu. V roce 1966 se oženil s Primrose Oxtobyovou a později spolu vychovali čtyři děti. Roku 1970 promoval a začal pracovat v nemocnici v Pontefractu. Na první pohled to byl příběh společenského vzestupu. Syn řidiče náklaďáku, který se díky talentu a píli stal lékařem. Pod povrchem se však začínalo rodit něco temného.
Dětství pod stínem jehly
Píše se červen 1963. Na nottinghamském sídlišti Bestwood, v krajině šedých cihel a řadových domů, zastavuje před jedním z nich lékař s brašnou. Nejde o žádnou dramatickou scénu - spíš o rutinu, která se tu opakuje každý týden.
Sedmnáctiletý Harold sedí u postele své matky. Sleduje, jak lékař připravuje injekci a vpichuje jehlu do její paže. Vera Shipmanová trpí rakovinou plic a nemoc ji pomalu ničí. Morfin přináší úlevu. Bolest ustupuje, její obličej se uvolní. A její syn Harold se dívá.
Někteří psychologové později tuto scénu označí za možný formativní moment - Harold byl ze všech dětí matce nejblíž. Tichý, uzavřený, ale mimořádně pilný a ambiciózní student. Když Vera Shipmanová 21. června 1963 zemřela, bylo mu sedmnáct let.
Krátce poté nastoupil na lékařskou fakultu v Leedsu. V roce 1966 se oženil s Primrose Oxtobyovou a později spolu vychovali čtyři děti. Roku 1970 promoval a začal pracovat v nemocnici v Pontefractu. Na první pohled to byl příběh společenského vzestupu. Syn řidiče náklaďáku, který se díky talentu a píli stal lékařem. Pod povrchem se však začínalo rodit něco temného.
Závislost na předpis
V roce 1974 získal Harold Shipman první místo praktického lékaře v Abraham Ormerod Medical Centre v Todmordenu, průmyslovém městečku na severu Anglie. Kolegové si ho rychle oblíbili. Byl pečlivý, klidný a pacientům věnoval neobvykle mnoho času. Bylo tu však něco, co nikdo neviděl: Shipman si začal psát vlastní recepty na pethidin - silné opioidní analgetikum.
Roku 1975 ho odhalili. Lékařská etická komise mu uložila pokutu tehdejších šest set liber – dnes by to bylo přes šest tisíc liber - a nařídila léčbu závislosti v Yorku. Administrativně tím byl případ uzavřen. Shipman rehabilitaci absolvoval a směl pokračovat v praxi.
O dva roky později nastoupil do Donneybrook Medical Centre v Hyde na předměstí Manchesteru. Nikdo tam o jeho minulosti nevěděl a Shipman začal znovu. Budoval pověst svědomitého doktora, který byl pacientům vždy k dispozici a bez váhání přijížděl na domácí návštěvy. V roce 1993 si otevřel vlastní ordinaci na Market Street.
Město Hyde svého doktora milovalo. Netušilo však, co skrývá.
Jehla jako nástroj
Způsob, jakým Harold Shipman zabíjel, byl děsivě jednoduchý. Přijel na domácí návštěvu, obvykle odpoledne. Lékařská brašna v ruce, klidné vystupování. Pacientka - nejčastěji starší žena žijící sama - ho pustila dovnitř s důvěrou, kterou si během let vybudoval.
Pak přišla injekce. Shipman aplikoval intravenózně diamorfin - farmaceutickou formu heroinu používanou v medicíně. Dávka byla smrtelná a oběť umírala rychle. Lékař zůstával u lůžka, dokud srdce nepřestalo bít. Poté vyplnil úmrtní list: přirozené příčiny, stáří.
Pokud rodina požádala o kremaci, ochotně spolupodepsal formulář. Kremace totiž nezanechává tkáňové vzorky. Zpětně upravoval údaje v počítači tak, aby vytvářely dojem dlouhodobých onemocnění, která nikdy neexistovala.
Vyšetřovací komise později prokázala, že potvrzené vraždy probíhaly mezi lety 1975 a 1998. Celkový počet prokázaných obětí: nejméně 215. Odhady však hovoří až o 250.
Závěť, která všechno změnila
Když 24. června 1998 zemřela v Hyde jedna z Shipmanových pacientek - 81letá Kathleen Grundyová, bývalá starostka města, vzbudilo to pochybnosti. Byla aktivní, relativně zdravá a společensky činná. Shipman byl poslední člověk, který ji viděl živou. Také podepsal její úmrtní list.
Krátce nato se její dcera Angela Woodruffová, právnička, dozvěděla překvapivou zprávu: že existuje závěť, podle níž Kathleen Grundyová odkázala svůj majetek - tehdejších 386 tisíc liber, dnešních více než 850 tisíc liber - právě Shipmanovi. Dceru a její rodinu zcela vydědila.
Dokument vypadal podezřele a Woodruffová šla na policii. Exhumace těla přinesla zásadní důkaz: v těle Kathleen Grundyové byla koncentrace diamorfinu. Shipman se bránil. Tvrdil, že pacientka byla závislá na narkotikách, a ukázal zdravotní záznamy ze svého počítače. Forenzní analýza však odhalila klíčový detail: tyto záznamy byly vytvořeny až po její smrti. Policisté Harolda Shipmana 7. září 1998 zatkli.
Soudní síň a chladný úsměv
Soud začal 5. října 1999 u Korunního soudu v Prestonu. Obžaloba zahrnovala patnáct vražd spáchaných mezi lety 1995 a 1998 a jeden případ padělání závěti. Všechny oběti byly ženy a všechny zemřely po podání diamorfinu.
Shipman působil během procesu klidně. Odpovídal zdvořile, s lehkým úsměvem, a všechna obvinění odmítal. Tvrdil, že chtěl pacientky chránit před bolestí. Porota se radila šest dní.
O několik měsíců později, 31. ledna 2000, padl verdikt: vinen ve všech bodech. Soudce uložil patnáct doživotních trestů bez možnosti podmíněného propuštění. Za padělání závěti dostal navíc čtyři roky. O jedenáct dní později byl vyškrtnut z registru lékařů.
Motiv jeho činů zůstal nejasný. Někteří psychologové hovoří o takzvaném „božském syndromu“ - potřebě rozhodovat o životě a smrti druhých. Jiní se vracejí k oné scéně z roku 1963: matka, morfin, úleva. Žádnou z těchto teorií však nikdo neprokázal.
Komise a čísla
Britská vláda zahájila bezprecedentní vyšetřování známé jako Shipman Inquiry, vedené soudkyní Janet Smithovou. První zpráva z roku 2002 potvrdila nejméně 218 vražd mezi lety 1975 a 1998. Pozdější analýzy naznačily, že skutečný počet obětí mohl dosáhnout přibližně 250. Podle Janet Smithové existují i další úmrtí, u nichž je důkazů natolik málo, že nelze dospět k závěru, zda šlo o nezákonná zabití.
Celkem 459 pacientů zemřelo během let, kdy byli v Shipmanově péči. Kolik z těchto úmrtí bylo vraždou, nelze s jistotou určit. Už během let jeho působení však byli někteří jeho kolegové podezřívaví, že v jeho péči umírá překvapivě velké množství pacientů - především v odpoledních hodinách, kdy Shipman chodil na domácí návštěvy.
Konec ve věznici
Ve věznici Wakefield Shipman nikdy veřejně nepřiznal vinu. Jeho manželka Primrose dlouho věřila, že je nevinný. Později však podle některých svědectví začala pochybovat. Podle Shipmanova spoluvězně mu Primrose poslala dopis, ve kterém ho vyzývala: „Řekni mi všechno, ať je to cokoli.“
Den před jeho 58. narozeninami - 13. ledna 2004 - nalezli Harolda Shipmana oběšeného v jeho cele. Jedna z hypotéz tvrdí, že spáchal sebevraždu proto, aby jeho manželka získala plný důchod z britského zdravotnického systému, na který by neměla nárok, kdyby se dožil šedesáti let.
Motiv však nikdy nikdo definitivně nepotvrdil. Někteří příbuzní obětí se cítili „okradeni“, protože Shipmanova sebevražda znamenala, že se nikdy nedočkají jeho přiznání ani odpovědi na otázku, proč své zločiny spáchal.
Kde systém selhal
Příběh Harolda Shipmana však nekončí jeho smrtí. Pokračuje otázkou, která dodnes znepokojuje britské zdravotnictví: jak mohl lékař v moderním zdravotnickém systému zabít stovky lidí, aniž by byl zastaven?
Varovné signály existovaly. Už v březnu 1998 upozornila jedna z lékařek místního koronera na neobvyklý počet Shipmanových pacientek, které zemřely krátce po jeho návštěvě a následně byly kremovány. Policie případ uzavřela během několika týdnů.
Po tomto rozhodnutí Shipman zabil další tři lidi. Pozdější statistické analýzy ukázaly, že systematické sledování úmrtnosti by mohlo podezřelý vzorec odhalit nejpozději koncem roku 1996. Takový systém však neexistoval.
Případ proto vedl k rozsáhlým reformám: přísnějším pravidlům pro evidenci opioidů, novým kontrolám úmrtních listů i monitorování statistických vzorců úmrtí v lékařských praxích.
Zdroje: BBC, Britannica, ABC, PMC
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
První tři dny nemoci bez podpory? Firmy po tom volají, hájí Juchelka návrh Motoristů
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) podpoří návrat takzvané karenční doby, který chtějí navrhnout koaliční Motoristé. V nedělním diskusním pořadu Poledne s Moravcem řekl, že zrušení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci chtějí zaměstnavatelé. Juchelka také kvůli nižší zákonné lednové valorizaci penzí preferuje vyplacení mimořádného jednorázového příspěvku důchodcům.
ŽIVĚ Ukrajinské drony zasáhly ruské petrochemické závody. Moskva hlásí mrtvé a raněné
Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.
To je noční můra, hlesl Salač. Čechovi v Misanu divně škytala motorka
Motocyklový jezdec Filip Salač nedokončil ani druhý závod mistrovství světa Moto2 po životním srpnovém triumfu v Británii. V Misanu čtyřiadvacetiletý Čech odstoupil z Velké ceny San Marina v devátém kole z pátého místa kvůli technickým problémům.
Sesazenou Sabalenkovou přemohl vztek. Na konci vulgárně odháněla kameramana
Jelena Rybakinová z Kazachstánu vyhrála poprvé US Open. Ve finále v New Yorku porazila šampionku posledních dvou ročníků Bělorusku Arynu Sabalenkovou 6:4, 5:7, 6:2, získala druhý grandslamový titul v sezoně a třetí v kariéře.
Český start-up míří na trh péče o seniory za 100 miliard eur
Tvůrci platformy Viola ukázali, že vznik technologického start-upu nemusí podnítit postupující digitalizace a robotizace. Tři bývalí manažeři z Boltu, Mercedesu a GoodData zkusili propojit rodiny, které hledají pomoc pro své blízké, s pečovatelkami. A věří, že stárnutí evropské populace onen velký technologický byznys z dosud roztříštěného trhu vytvoří.