Reklama
Reklama

Dan Poláček

1893 článků
Dan Poláček

Moje články

Zaplavené ulice s čluny a lidmi ve vodě, Hankou (Wuhan), Čína, září 1931. Kolorováno
Zaplavené ulice s čluny a lidmi ve vodě, Hankou (Wuhan), Čína, září 1931. Kolorováno
Zaplavené ulice s čluny a lidmi ve vodě, Hankou (Wuhan), Čína, září 1931. Kolorováno

Povodně na Žluté řece: Čína pocítila nejhorší přírodní pohromu v historii

Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.

Ilustrační koláž k případu vraždy v restauraci U Dvou koček na Uhelném trhu v Praze z roku 1981
Ilustrační koláž k případu vraždy v restauraci U Dvou koček na Uhelném trhu v Praze z roku 1981
Ilustrační koláž k případu vraždy v restauraci U Dvou koček na Uhelném trhu v Praze z roku 1981

U Dvou koček tekla krev a sekaly se ruce. Případ, který zaskočil i Markoviče

Staroslavná pražská restaurace U Dvou koček se dodnes „pyšní“ mrazivou raritou. V její podlaze jsou stále patrné rýhy, které tam podle legendy zůstaly po řádění brutálního vraha. Případ, v němž hrál hlavní roli sadistický násilník a legendární kriminalista Jiří Markovič, patří k nejtemnějším kapitolám pražské kriminálky 80. let.

Ilustrační dobový snímek zachycuje oběti nalezené v zřícené důlní galerii po explozi v dolech společnosti Compagnie des mines de Courrières v březnu 1906.
Ilustrační dobový snímek zachycuje oběti nalezené v zřícené důlní galerii po explozi v dolech společnosti Compagnie des mines de Courrières v březnu 1906.
Ilustrační dobový snímek zachycuje oběti nalezené v zřícené důlní galerii po explozi v dolech společnosti Compagnie des mines de Courrières v březnu 1906.

Důlní katastrofa Courrières: Ohořelé kusy těl a muži pohřbení zaživa pod zemí

Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.

Hořící trosky Boeingu 747 a záchranáři bezprostředně po srážce na letišti Los Rodeos, San Cristóbal de La Laguna, Tenerife, 27. března 1977.
Hořící trosky Boeingu 747 a záchranáři bezprostředně po srážce na letišti Los Rodeos, San Cristóbal de La Laguna, Tenerife, 27. března 1977.
Hořící trosky Boeingu 747 a záchranáři bezprostředně po srážce na letišti Los Rodeos, San Cristóbal de La Laguna, Tenerife, 27. března 1977.

583 mrtvých za 12 sekund. Když se v mlze na ranveji na Tenerife protnuly osudy dvou obrů

Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.

Reklama
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.

Mohylu čínského císaře podle pověsti chrání řeky rtuti. Nikdo tomu nevěřil, senzory ji skutečně zachytily

Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.

Americký herec Chuck Norris, kterého proslavily zejména role v akčních filmech, zemřel. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji, hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
Americký herec Chuck Norris, kterého proslavily zejména role v akčních filmech, zemřel. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji, hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
Americký herec Chuck Norris, kterého proslavily zejména role v akčních filmech, zemřel. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji, hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.

Smrt se nakonec odvážila. Připomeňte si nejlepší vtipy o Chucku Norrisovi

Roky koloval vtip, že když přijde smrtka k Chucku Norrisovi, musí nejdřív zaklepat a omluvit se. Teď se to stalo. Ve věku 86 let zemřel muž, který nečetl knihy, ale pohledem z nich dostával informace, a který nedělal kliky, ale odtlačoval Zemi od sebe. Chucka Norrise, mistra bojových umění a hvězdu akčních filmů, internet proměnil v nesmrtelného. Připomeňte si vtipy, které z něj udělaly legendu.

Ilustrační koláž
Ilustrační koláž
Ilustrační koláž

Výtah do tmy. Co se opravdu stalo Elise Lamové v hotelu s temnou minulostí?

Kanadská studentka přijela do Los Angeles s batůžkem a blogem plným citátů. O sedmnáct dní později ji pracovník údržby nalezl mrtvou ve vodní nádrži na střeše hotelu obklopeného temnou minulostí. Mezitím internet zaplavily podivné záběry z výtahu a z neznámé studentky se během několika hodin stala globální záhada.

Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.
Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.
Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.

Prokletí královské hrobky na Wawelu: Po jejím otevření začali archeologové umírat

Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.

Reklama
Aileen Wuornosová připravila o život sedm mužů.
Aileen Wuornosová připravila o život sedm mužů.
Aileen Wuornosová připravila o život sedm mužů.

Když žena nenávidí muže: Aileen Wuornosová popravila sedm lidí

Na svědomí má sedm mužů, přesto Aileen Wuornosová vždy tvrdila, že jednala v sebeobraně. Amerika ji považuje za první sériovou vražedkyni, její příběh je ale víc, než jen temné vyprávění o násilí. Ukazuje totiž, kam až může člověk zajít, pokud ho životem provází hluboké trauma.

Policejní fotografie vražedkyně Ireny Čubírkové z roku 1961.
Policejní fotografie vražedkyně Ireny Čubírkové z roku 1961.
Policejní fotografie vražedkyně Ireny Čubírkové z roku 1961.

Hlava ve vlaku a třináct let lží. Dvojí život vzorné matky Ireny Čubírkové

Vypadala jako vzorná matka sedmi dětí. Skutečnost, která vyšla najevo před Vánocemi roku 1964, ale šokovala celé Československo. Irena Čubírková nebyla jen chladnokrevnou vražedkyní, ale i mistryní lží, která dokázala třináct let tajit smrt prvního manžela. Nahlédněte do života ženy, která se nezastavila před ničím a jejíž cesta skončila na pankráckém popravišti.

Reklama
Snímek z filmu Serpico (1973) zachycuje Ala Pacina v roli mladého Franka Serpica, neúplatného newyorského policisty, který do služby vstoupil v roce 1959 s idealistickou představou o veřejné službě.
Snímek z filmu Serpico (1973) zachycuje Ala Pacina v roli mladého Franka Serpica, neúplatného newyorského policisty, který do služby vstoupil v roce 1959 s idealistickou představou o veřejné službě.
Snímek z filmu Serpico (1973) zachycuje Ala Pacina v roli mladého Franka Serpica, neúplatného newyorského policisty, který do služby vstoupil v roce 1959 s idealistickou představou o veřejné službě.

Kulka do tváře. Skutečný příběh policisty Serpica, který rozbil prohnilý systém

V roce 1973 ho Al Pacino v kultovním snímku vykreslil jako neústupného policistu, který se postavil zkorumpovaným kolegům. Jenže realita Franka Serpica byla mnohem mrazivější. Když ho v únoru 1971 zasáhla kulka, jeho parťáci mu nepomohli. Proč musel muž odejít z Ameriky a proč se i po 50 letech stále domáhá pravdy? Projděte si příběh policisty, který odmítl brát úplatky, a málem ho to stálo život.

Harold Shipman v pozdějším věku. Za jeho klidným výrazem se skrývá životní dráha, která začala v Bestwoodu a byla poznamenána matčinou smrtí, již jako dospívající sledoval z bezprostřední blízkosti.
Harold Shipman v pozdějším věku. Za jeho klidným výrazem se skrývá životní dráha, která začala v Bestwoodu a byla poznamenána matčinou smrtí, již jako dospívající sledoval z bezprostřední blízkosti.
Harold Shipman v pozdějším věku. Za jeho klidným výrazem se skrývá životní dráha, která začala v Bestwoodu a byla poznamenána matčinou smrtí, již jako dospívající sledoval z bezprostřední blízkosti.

Víc obětí než Jack Rozparovač. Britský lékař zabíjel seniory s úsměvem, policie roky nic netušila

Harold Shipman, praktický lékař z anglického města Hyde, patří k nejděsivějším sériovým vrahům moderní britské historie. Mezi lety 1975 a 1998 zneužíval důvěru svých pacientů a pod rouškou lékařské péče jim podával smrtelné dávky diamorfinu. Jeho oběťmi byly nejčastěji starší ženy. Vládní vyšetřovací komise později prokázala nejméně 218 vražd, odborné odhady hovoří až o 250 obětech.

Reklama
Olověné ingoty – zdánlivě obyčejný průmyslový materiál, který se v řadě zemí stal zdrojem jedné z největších environmentálních katastrof současnosti. Ilustrační snímek vygenerovaný pomocí AI.
Olověné ingoty – zdánlivě obyčejný průmyslový materiál, který se v řadě zemí stal zdrojem jedné z největších environmentálních katastrof současnosti. Ilustrační snímek vygenerovaný pomocí AI.
Olověné ingoty – zdánlivě obyčejný průmyslový materiál, který se v řadě zemí stal zdrojem jedné z největších environmentálních katastrof současnosti. Ilustrační snímek vygenerovaný pomocí AI.

Olovo zabíjí. Od 35 milionů zasažených dětí po stovky mrtvých

Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.

Kráter Sinila na Diengské plošině, dnes klidná vodní hladina, v roce 1979 zdroj smrtícího oxidu uhličitého. Těžký plyn se po erupci tiše rozlil do okolních údolí a připravil o život 149 lidí. Fotografie vznikla před rokem 2017.
Kráter Sinila na Diengské plošině, dnes klidná vodní hladina, v roce 1979 zdroj smrtícího oxidu uhličitého. Těžký plyn se po erupci tiše rozlil do okolních údolí a připravil o život 149 lidí. Fotografie vznikla před rokem 2017.
Kráter Sinila na Diengské plošině, dnes klidná vodní hladina, v roce 1979 zdroj smrtícího oxidu uhličitého. Těžký plyn se po erupci tiše rozlil do okolních údolí a připravil o život 149 lidí. Fotografie vznikla před rokem 2017.

Tichá smrt z Diengu: den, kdy mírná erupce zabila 149 lidí neviditelným plynem

Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.

Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.
Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.
Umělecká fikce. Ilustrační obrázek vytvořený pomocí umělé inteligence.

„Uřízl jsem si malíčky na obou nohou.“ O dění v kutnohorské sektě vzniká seriál

Případ uzavřeného společenství kolem kutnohorského léčitele otevřel otázku, kde končí osobní víra a kde začíná manipulace. Vyšetřování i následné soudní řízení ukázaly, jak silný vliv měl vůdce skupiny na své stoupence a jak zásadně zasahoval do jejich rozhodování. Kauza vyvolala celospolečenskou debatu a stala se i námětem nově připravovaného seriálu. Jak se celý případ odehrál?

František Zenker při policejní rekonstrukci, kde předvádí směr střelby na místě činu. 80. léta
František Zenker při policejní rekonstrukci, kde předvádí směr střelby na místě činu. 80. léta
František Zenker při policejní rekonstrukci, kde předvádí směr střelby na místě činu. 80. léta

Nejen Hojer a Straka. Jak Jiří Markovič odhalil vraha, který 12 let unikal spravedlnosti

Vyrazily na koupaliště a už je nikdo nikdy neviděl. Školačky Janu Unčovskou a Jarmilu Kamenovovou v pražském Prokopském údolí zastřelil tehdy osmnáctiletý František Zenker. Důvod? Náhoda a umlčení. Smutný případ až po 12 letech vyřešil slavný vyšetřivatel Jiří Markovič, který ho svou metodou přiměl k doznání i přesné rekonstrukci. Jak to, že vrah tak dlouho unikal spravedlnosti?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama