Ročenka - Filmový rok 2010 byl ve znamení nepříliš podařených návratů. Hollywood celý rok chrlil záplavy "dvojek", "trojek", remaků a reunionů, ale jen málo z pokusů vsadit na známou značku mělo nakonec mělo komerční nebo pozitivní divácký ohlas.
Nakonec nejvíc zaujaly originální filmy, které oslovují diváky vychované internetem: hádankovitá mnohovrstevnatá sci-fi Počátek a příběh o založení Facebooku - The Social Network.
Nepočítáme-li 3D animované filmy, většina velkých blockbusterů (tedy „hitů pro nejširší vrstvy") zklamala i „své" publikum a tržby nedosáhly kýžených výsledků. Ať už šlo o horor Vlkodlak, novou, „realisticky pojatou verzi" Robina Hooda, pokračování comicsu Iron Man či adaptaci počítačové hry Princ z Persie.
Velké rozpaky vzbudila další spolupráce režiséra Paula Greengrasse a herce Matta Damona proslavených sérií o agentu Bourneovi - válečné drama ze současného Iráku Zelená zóna, jemuž byla vyčítána neaktuálnost. Velké spory se rozpoutaly okolo modernizované verze Sherlocka Holmese.
Všechny výše jmenované filmy přitom ještě stále patří do oblasti řemeslně zvládnutého experimentování a některé z nich doplatily pouze na to, že neměly jasně určenou cílovou skupinu, případně vyvolávaly u publika jiná očekávání. Hitem se nakonec stal pouze Sherlock Holmes, který se dočká dalšího pokračování.
Módním trendem se mělo stát oživení 80. let, ale většina filmů odkazující se k této éře spíš neuspěla. Za podařené návraty jsou všeobecně považovány dva akční snímky: Expendables: Postradatelní, kde se prezentuje tým akčních vysloužilců pod vedenim Sylvestera Stallona; a potom Machete, který znovuoživuje poetiku mexických béčkových filmů.
Jediným opravdovým hitem upomínajícím na 80. léta byl Karate Kid, problematičtěji už působil a rovněž komerčně propadl Wall Street: Peníze nikdy nespí. Mnoho dalších filmů s osmdesátkovým feelingem i konkrétními předobrazy však rychle vyšumělo: Zatím spolu, zatím živí, To byl zejtra flám, McGruber, A-Team, Benga v záloze.
Rok 2010 ale přinesl i pokračování filmů, které byly hity,ale přitom odrazovaly jakoukoli jinou než velmi exkluzivně vymezenou skupina publika. Zdá se, že žádný jiný rok nebyl tak nepřátelský vůči ne-fanouškům jako letošní. Uvedení snímků jako Sex ve městě 2, Twilight sága: Zatmění, ale i Harry Potter 7 rozdělily publikum na nesmiřitelné tábory odpůrců, kteří poukazují silnou „nefilmovost" a rozpadlost vyprávění, případně rovnou téměř úplnou absenci děje, a na obhájce, kteří si tyto snímky hýčkají jako osobní fetiše.
Stav začíná být pomalu krizový: hrozí, že stále více filmů zdánlivě určených všem a propagovaných všemi dostupnými prostředky nakonec bude oslovovat jen silně vyhraněné a vlastně uzavřené skupiny diváků a divaček.
Podobný příklad představují i snímky jako Kick Ass či Scott Pilgrim proti zbytku světa - které svou exkluzivitu ale předem hlásají a stavějí hrdě na odiv. Tyto filmy se zaměřují na skupinku slangově nazývanou nerdové a geekové: tedy mladí muži, kteří rozumějí moderní technice, dokonale se orientují v popkultuře a nechtějí vystoupit z dětsky hravého životního stylu.
O nerdech a geecích pak již seriózně, ale trochu odtažitě vypráví snímek The Social Network režiséra Davida Finchera, který je odborníky považován za jeden z nejdůležitějších filmových počinů tohoto roku a má velké šance posbírat na jaře Oscary.
Jeho hlavním soupeřem bude pravděpodobně velkolepá, ale přitom inteligentně zapeklitá sci-fi Počátek (anglicky Inception = Vnuknutí) režiséra Christophera Nolana s Leonardem DiCapriem v hlavní roli.
Spolu s dalšími oscarovými kandidáty - jako je politický thriller Muž ve stínu Romana Polanského či Prokletý ostrov Martina Scorseseho - má Počátek společný velmi chladný styl a odtažitý pohled na svět, kde hlavní hrdinové nikdy nemají jistotu, na čem jsou, co je pravda a co je vůbec realita.
Své pověsti naopak nedostáli další ostře sledovaní filmaři. Terry Gilliam ve své špinavé deziluzivní fantasy Imaginárium dr. Parnasse vzdal hold zemřelému představiteli hlavní role Heathu Ledgerovi. Nebylo ale již jasné, zda je celková neuspořádanost a rozpadlost snímku záměrná, či ne. Na neadaptovatelnost bestselleru Alice Seboldové Pevné pouto narazil režisér Peter Jackson, autor Pána prstenů a King Konga. Křehké psychologické drama s nadpřirozenými prvky o zavražděné dívce, která ze zásvětí sleduje, jak se její rodina vyrovnává s traumatem, skončilo jako podivný duchovní kýč.
Problematičnost adaptovatelnosti se ukázala i u snímku Cesta režiséra Johna Hillcoata podle knihy Cormaca McCarthyho. Spisovatel vsadil na to, že stále opakující se motivy v putování otce a syna krajinou po globální katastrofě prohlubují atmosféru bezvýchodnosti. Film ale opakováním scén spíše nudí a nakonec beztak v předloze krátí a vybírá ony zdánlivě atraktivnější momenty. Tempo je nakonec velmi nevyrovnané a působivost menší než u knihy.
Až se zpožděním jsme se v České republice setkali s důležitými filmy, které vznikly již v roce 2009 a bojovaly potom na Oscarech. Vítězné válečné drama Smrt čeká všude jsme viděli až na konci února 2010, sociální drama Precious v květnu, vytříbené psychologické drama Single Man v červenci, a černou komedii bratří Coenů Seriózní muž dokonce až v srpnu.
Na druhou stranu k nám šly do kin i snímky s kontroverzními náměty, které si mnohé jiné státy nedovolily uvést. Ať už jde o komedii o islámských teroristech Čtyři lvi, homosexuální romantickou komedii I Love You Phillip Morris nebo dvouapůlhodinový drogový trip Vejdi do prázdna od excentrického autora Gaspara Noé.
Výjimečnými menšinovými díly, jež by neměly uniknout pozornosti náročnějších diváků, byly v české distribuci ještě tituly Hadewijch od Bruna Dumonta, Sama v Africe od Claire Denisové, vítěz festivalu v Cannes Strýček Búnmí od Apichatponga Weersethakua či poslední snímek Jeana-Luca Godarda Socialismus. Zakoupení některých těchto filmů přitom představuje skoro distribuční sebevraždu.
Z nabídky letošních festivalových vítězů a kandidátů na Oscary chybí v české distribuci drama Somewhere od Sophie Coppolové, které vyhrálo v Benátkách, hodně se mluví o mystifikačním autoportrétu slavného streetartisty Banksyho s názvem Exit Through the Gift Shop, který zaujal v Berlíně.
Až na konci roku přicházejí i do amerických kin další kandidáti na Oscary: američtí kritici nejvíc chválí nízkorozpočtové drama Winter´s Bone (Zmrzlá kost), horolezecké drama 127 hodin od Dannyho Boylea, western True Grit (Opravdová kuráž), drama z baletního prostředí Černá labuť (Black Swan) a boxerské drama The Fighter od Davida O. Russela.
