Ve vilové čtvrti města Lanškroun, které se nachází u Orlických hor, vznikl atypický přízemní dům. Z ulice se zdá, jako by ani nebyl solitérní stavbou, působí spíš jako přístavba vedlejšího dvoupatrovému domu. Zdání ale klame. Novostavba s vnitřní výměrou 200 metrů čtverečních se táhne směrem dovnitř pozemku a opisuje atrium se zahradou.
Michal Mahďák je spolumajitelem Café Sladkovský v Praze a většinu svého života strávil v podniku nebo pořádáním kulturních akcí, jako je Korzo Krymská a Vršovický tržíček. Po probdělých nocích a únavném gastro kolotoči ho začalo lákat si od Prahy i svého oboru na čas odpočinout, a tak si koupil pozemek na Šumavě a společně s kamarády na něm postavil tři dřevostavby. Teď je pronajímá.
V těsném sousedství je skalní labyrint Adršpachu a divoká příroda. Kostel Nejsvětější Trojice ve Zdoňově stojí v romantické krajině Broumovska, přesto léta chátral za přihlížení obce i církve, která na jeho opravu neměla finance. Před pár lety se ho ujali majitelé sousední fary a s lidmi z obce založili spolek, jež na kostel shání peníze a pořádá v něm kulturní akce. Teď soutěží o Památku roku.
Uměleckoprůmyslové muzeum je významná kulturní stavba v centru Prahy od Josefa Schulze, postavená v letech 1895 až 1900. Stojí mezi ulicí 17. listopadu a mezi starým židovským hřbitovem v Josefově. Stavba se nese v duchu neorenesance.
Šestasedmdesátiletý Andrew, který žije na Novém Zélandu, si během pandemie koronaviru v horách postavil čajový dům v japonském stylu. Povoláním psycholog zvládl bez zkušeností v oboru architektury vybudovat dům od základů až po konečné detaily. Pomohl mu k tomu návrh od české společnosti Pin-up Houses, kterou po studiích na ČVUT založil Vojtěch Valda.
Byznysmen stojící za strojírnou v Litvínově si se svou ženou nechal postavit rezidenci u vesnice Kostelec nad Ohří. Pro pozemek, na kterém stávala stará cihelna, se podnikatel nadchl, když nad ním přelétal ve vrtulníku, a ihned jej koupil. Jeho přáním bylo vytvořit sídlo pro celou rodinu, s vinicí a sklepem pro lisování vína, sportovištěm, stájemi pro koně a hangárem pro helikoptéru.
Laichterův dům na okraji Riegrových sadů na pražských Vinohradech je vrcholnou stavbou architekta Jana Kotěry. Dům ve stylu moderny postavil pro svého kamaráda, nakladatele Jana Laichtera, jako zázemí pro nakladatelství a vlastní bydlení.
Barbora a Jiří Weinzettlovi pracují jako architekti, a tak většinu času navrhují domy pro jiné. Konečně nadešel čas vytvořit si svůj vlastní domov daleko od ruchu velkoměsta. V historické části malého jihočeského města si koupili dva sousedící domy a spojili je v jeden velký celek.
Zámek Bzí poblíž Českých Budějovic v novodobé historii vystřídal několik majitelů a dlouhodobě chátral. Soudní exekutor nakonec vydal příkaz k prodeji nemovitosti, a proto je teď v aukci. Vyvolávací cena je 4,2 milionu korun.
Kompletní renovace včetně změny půdorysu proměnila malý pražský byt v hravé a kreativní bydlení. Původní jádro architekti obohatili o vložené boxy, do kterých se schovala koupelna a průchozí šatna. Návrh přestavby i samotnou její realizaci majitel s designéry konzultoval na dálku během covidu, a tak tým neměl jedinou možnost místo navštívit a nasát jeho atmosféru.
Hotel Jalta na Václavském náměstí vznikl v éře komunistické totality 50. let jako jeden ze dvou významných pražských hotelů. Druhým byl Hotel International v Dejvicích. Přestože jde o stavbu ve stylu socialistického realismu, je architektonicky cennou památku, říká v pořadu Skryté poklady architektury historik Zdeněk Lukeš. Autorem budovy byl meziválečný představitel avantgardy Antonín Tenzer.
Na největší přehlídce designu, která je pod názvem Designblok do neděle přístupná na pražském Smíchově, se představil i progresivní Atelier Luma. Jeho designéři se specializují na přírodní minerály či drobné rostliny, které za pomoci slunce a větru mění ve stavební materiál nebo lepidlo vhodné k designu interiérů. To vše bez produkce oxidu uhličitého.
Na Národní třídě v Praze, naproti Národnímu divadlu stojí ukázka pražské secesní architektury. Jedná se o dva domy postavené na počátku 20. století podle návrhu architekta Osvalda Polívky. Budova blíže k Vltavě patřila pojišťovně Praha, druhý objekt, Topičův dům, je pojmenovaný podle slavného pražského nakladatele Františka Topiče, který zde prezentoval české i zahraniční umění.
Salajna je vesnička nedaleko Chebu. Je jedním z mála míst, kde se dá najít tradiční lidová architektura, která byla typická pro nejzápadnější část Čech. Z celkem dvaceti statků postavených v úzké, ale dlouhé vesnici jich časem zbylo jen devět. Jeden z nich před 17 lety koupili manželé z Mariánských Lázní a postupně mu navrátil původní kouzlo. Dnes je z něj penzion i krásné místo na svatby.
U silnice Nového Jičína v Moravskoslezském kraji stojí vila s vnitřní krajinou. Navrhl ji architekt Marek Jan Štěpán, a přestože pro kolemjdoucí působí jako moderní dům bez zahrady, uvnitř stavby se pro majitele otevírá fantastické atrium. Atypický styl, který má kořeny v období řeckého helénismu a římské antiky, architekt zvolil pro lepší uspořádání prostoru na poměrně malém pozemku.
Den architektury nabídne od 1. do 7. října program v osmi desítkách měst v Česku i na Slovensku. Zaměří se na architekturu současnou i architekturu 20. století, na některých místech bude směřovat i více do historie. Veřejnosti se otevřou i desítky běžně nepřístupných budov.
Festival Film a architektura, který začíná 30. září, zahájí dokument Spaceship Earth o netradičním příběhu komunity, jež se shodou okolností stane součástí budování "Noemovy archy”. Celkem osm lidí se na dva roky zavře před světem v uměle vytvořené biosféře a pod dohledem celého světa se stará o rostliny, zvěř a životní prostředí, které je má udržet při životě. Ne vše jde ale podle plánu.
Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta ještě před dvěma lety pracovali na manažerských postech německého penzijního fondu a nikdy by je nenapadlo, že spolu budou zachraňovat kulturní památku. Klášter v Mělníku ale dvojici okouzlil a nadchl svým potenciálem, a tak během pár měsíců odešli z práce, vzali si půjčku a citlivě ho proměnili v domov pro seniory a se zvláštním režimem.
Do Národního divadla v Praze se nechodí jen za kulturou, ale také za saunováním. Pod střechou provozní budovy tu saunu v 70. letech navrhl Pavel Kupka, a protože se do ní dlouho neinvestovalo, má dnes zachovalý původní brutalistní ráz. Před pár lety ji objevil Lukáš Otevřel a jeho dva přátelé, kteří oprášili zašlý interiér a vrátili do ní život. V sauně pouštějí audio přenos opery a baletu.
Palác s průčelím ve stylu italské renesance a velkoryse řešeným bankovním sálem patří k významným příkladům architektury historismu v Praze. Budovu postavenou na základě vítězného soutěžního návrhu zdobí díla Josefa Mánesa, Otta Menzela, Josefa Václava Myslbeka a Josefa Mařatky.
